Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Vrbno nad Lesy)

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Místo
Stát	Česko Česko
Obec	Vrbno nad Lesy
Souřadnice	50°19′16,78″ s. š., 13°54′29,36″ v. d.
Základní informace
Zasvěcení	Nanebevzetí Panny Marie
Další informace
Kód památky	43219/5-1481 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie se nachází na návsi obce Vrbno nad Lesy. Pravidelné bohoslužby se zde nekonají, pouze občasné kulturní akce. Spadá pod farnost Zlonice, vikariát Kladno.

Historie a stavební vývoj

První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1321. Tehdy postoupil Plichta ze Žerotína spolu se svými bratry Jarkem a Habartem patronátní právo ke kostelu ve Vrbně klariskám v Panenském Týnci.^[1] Nejstarší kněží známí jmény jsou v roce 1363 Bohuš a roku 1366 Beneš.^[2] Kostel byl ale postaven dříve, někdy v období mezi poslední třetinou 13. století a počátkem 14. století.^[3] Jeho staviteli byli zřejmě zmíněný Plichta ze Žerotína a jeho bratři. Z původní stavby se zachoval presbytář a východní zhruba třetina obvodového zdiva lodi. Věž kostela je mladší. Pocheho kompendium o stavebních památkách Čech uvádí opravu kostela po roce 1480.^[4] S tím koresponduje i dendrochronologický rozbor jedlového dřeva stropních trámů druhého patra věže, jehož kácení je datováno do let 1475–1476, i fakt, že věže po severních stranách presbytářů na Lounsku vznikaly až v období pozdní gotiky, viz např. kostel v Oboře.^[5]

V 70. letech 16. století se měl kostel nacházet v neutěšeném stavu a roku 1577 navíc vyhořela fara.^[6] V předbělohorském období zůstala zřejmě vrbenská farnost katolická. Podací právo ke kostelu měly stále panenskotýnecké klarisky a kromě toho jmenoval v roce 1622 duchovním správcem v Lounech arcibiskup Jan Lohelius katolíka Václava Ludvíka Leitnera, který do té doby působil právě ve Vrbně.^[7]

Po Leitnerově odchodu byla zřejmě fara několik desetiletí neobsazená. Obnovená byla roku 1665, kdy se také začaly vést matriky.^[8] Bohumil Matějka^[9] a podle něj Poche^[4] uvádějí, že přestavba kostela proběhla zároveň s obnovením fary, tj. roku 1665. Ve skutečnosti k tomu došlo až počátkem třicátých let 18. století. Dokládá to nápis o obnově kostela datovaný rokem 1730, který v roce objevil František Štědrý,^[10] letopočet 1733 vytesaný na zvonové stolici a konečně fakt, že trámy na strop druhého patra věže a zvonovou stolici se kácely mezi roky 1729–1731.^[11] Věž z 15. století byla tehdy zvýšena o jedno patro a loď prodloužena směrem k západu. Severní předsíň kostela vznikla asi koncem 18. století. Roku 1904 byl kostel restaurován do stávající podoby.

Architektura

Kostel leží na mírném návrší a je obehnán hřbitovní zdí. Má obdélníkový půdorys, je postaven z lomového kamene a je zčásti omítnutý. Fasáda je zdobena pilastry, hlavní vchod je ze severozápadu. Portál má obdélníkový tvar s kamenným ostěním. Nad jeho obloukovou supraportou se nachází segmentové okno a nad ním korunní římsa. Štít tvoří prázdná nika a nad ní malý trojúhelníkovitý tympanon zakončený křížkem. Okna v bočních stěnách lodě jsou sklenuta mírným obloukem a také opatřena kamenným ostěním. Sedlová střecha je kryta taškami, nad lodí se na ní nachází sanktusová věžička. Kněžiště směřuje na jihovýchod a ze severu k němu přiléhá mohutná čtverhranná věž, krytá cibulovitou bání s lucernou a křížkem. Ve druhém patře věže se nacházely tři okenní otvory, dnes zazděné. Presbytář je zaklenutý jedním polem křížové klenby. Žebra vyrůstají z konzol se zbytky polychromie. Východní lomené okno presbytáře s kružbami pochází ze 14. století. Sedlový portál vede z presbytáře do sakristie, umístěné v přízemí věže. Ta je zaklenuta segmentovou valenou klenbou. Západní část lodi je zakončená zděnou kruchtou se třemi oblouky.

Interiér

Několik součástí inventáře pochází z 15. a 16. století. Především to je cínová křtitelnice datovaná nápisem, který editoval B. Matějka, do roku 1511.^[12] Z doby stavby věže patrně pocházejí i dřevěné svlakové dveře vedoucí do sakristie. V presbytáři a na vítězném oblouku se nacházejí zbytky nástěnných maleb rovněž zřejmě z 15. století. Součástí bočního oltáře v lodi je asi dva metry vysoký obraz Nanebevzetí Panny Marie (Assumpty) provedený na dřevě. Je přemalovaný, původní malba pocházela z doby krátce po roce 1500.^[13] V lodi jsou osazené tři náhrobníky rodiny pánů z Klinštejna z první poloviny 16. století.^[14] Oltářní menza je středověkého původu a není vyloučené, že pochází z doby stavby kostela.

Hlavní oltář pochází z 1. poloviny 18. století. Zdobí ho obraz Nanebevzetí Panny Marie a dvou světců: svaté Kláry a zřejmě svatého Františka. Barokní je i kazatelna. Ve věži je zavěšený zvon z roku 1774, ulitý pražským zvonařem Janem Jiřím Kutnerem. Varhany jsou v kostele doložené v roce 1787. Stávající nástroj postavil varhanář Mölzer z Kutné Hory v roce 1904, opraveny byly v roce 1911.^[15]

Původně gotická fara byla přestavěna v roce 1665. To platí i o hospodářské budově, jejíž úzké, obdélné okenní otvory s výrazným kamenným ostěním na průčelní fasádě naznačují, že může být středověkého původu. V prvním patře je zazděné renesanční záclonové okénko, patrně z původní farní budovy.

Galerie

• 
  Severní fasáda věže
• 
  Hospodářská budova fary od návsi
• 
  Renesanční záclonové okénko na fasádě hospodářské budovy fary

Odkazy

Reference

Literatura

• Skopec, Jaroslav, Románské a raně gotické venkovské kostely na Lounsku, Poohří 2, 2012, s. 160–178.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Wikimedia Commons
• Evidenční list Nemovité kulturní památky (č. 1481), autor Dr. Koutný (1965)