Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Nepomuckého
Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Zlínský |
Okres | Kroměříž |
Obec | Kvasice |
Souřadnice | 49°14′32,64″ s. š., 17°28′23,16″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | Římskokatolická |
Diecéze | arcidiecéze olomoucká |
Děkanát | Kroměříž |
Farnost | Kvasice |
Zasvěcení | Jan Nepomucký a Nanebevzetí Panny Marie |
Datum posvěcení | 1740[1] |
Světitel | biskup Arnošt Jan hrabě Lichtenstein[2] |
Architektonický popis | |
Architekt | Tomáš Sturmer[3] |
Stavební sloh | pozdní baroko[3] |
Výstavba | 1730–1740 |
Specifikace | |
Kapacita | 1500 osob[1] |
Délka | 45 m[1] |
Šířka | 12 m[1] |
Výška | 45 m[1] |
Stavební materiál | zděný |
Další informace | |
Kód památky | 34339/7-6051 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého v Kvasicích na Kroměřížsku byl dostavěn a vysvěcen v roce 1740 v pozdně barokním slohu a je považován za jednu z nejkrásnějších sakrálních staveb moravského venkova.[4] Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[5]
Stavba kostela
V 18. století již původní Kostel Nanebevzetí Panny Marie na kvasickém hřbitově nestačil pojmou narůstající počet obyvatel obce, a proto se Joachim Adam hrabě Rottal rozhodl, že nechá vystavět nový farní kostel.[3] Je umístěn na náměstí vedle kvasického zámku a je natočen tak, že osa jeho lodi směřuje na kněžiště původního kostela na hřbitově.[6] Kostel je jednolodní, jeho průčelí je vypouklé a ohraničené dvěma nakoso postavenými věžemi.[3]
Slavnost svěcení základního kamene a zahájení stavby se konala 15. května 1730 v předvečer svátku sv. Jana Nepomuckého, jež byl v předešlém roce kanonizován.[7] Hrabě Rottal nechal v roce 1739 na náměstí postavit také barokní faru.[8] Základní kámen fary byl položen 21. srpna 1739.[9] Stavba kostela byla dokončena v roce 1740 a 17. července téhož roku byl také vysvěcen.[1]
Kostel je postaven v pozdně barokním slohu a je považován za jednu z nejkrásnějších sakrálních staveb moravského venkova.[4][3] Architektem stavby byl Tomáš Sturmer[3] (Sturm).[8]
Výzdoba kostela
Oltáře
Kostel má tři oltáře s mramorovými stoly, sloupy po stranách oltářů jsou z pálených cihel pokrytých umělým mramorem.[1] Autorem tří oltářních obrazů je velký český barokní malíř Václav Vavřinec Reiner,[7] což bylo zjištěno při velké opravě kostela v letech 1972 – 1974.[2] Pravděpodobně se jedná o jediné jeho dílo na území Moravy.[2]
Hlavní oltář je zasvěcen patronům chrámu, Panně Marii nanebevzaté a Janu Nepomuckému. Jeho rozsáhlý obraz na ploše 16 m2 znázorňuje v horní části vznášející se Pannu Marii v modrobílém rouchu[2] a v dolní části Jana Nepomuckého, který vchází do chrámu a naproti mu kráčí anděl s křížem v rukou. Na pozadí je výjev shození mučedníka Jana Nepomuckého z Karlova mostu do Vltavy.[10]
Oltářní obraz na evangelní straně zachycuje Svatou rodinu se svatým Jáchymem. Tento obraz je mnohem prostší než obraz na hlavním oltáři a zaujmou na něm výrazné sloupy ukončené ionskými hlavicemi a ze sloupů visící zelená drapérie. Sedící Panna Maria má na klíně Ježíška, který od svatého Josefa přijímá bílou lilii.[11]
Na epištolní straně je oltář zasvěcen svatému Františku z Assisi. Oltářní obraz zachycuje Františka, jak u prostého dřevěného kříže na hoře La Verna přijímá od Ježíše stigmata. Ježíš je zde zobrazen jako okřídlený Seraf a je obklopen anděly.[11]
Obrazy
V kostele jsou také obrazy svatého Víta a svatých Pěti bratří od Ignáce Raaba. Tyto obrazy byly pravděpodobně součástí série moravských patronů, která pocházela z původního cisterciáckého kláštera na Velehradě.[12]
Sochy
Před kostelem se nachází dvě barokní sochy z roku 1741, sv. Donáta a sv. Floriána. Na štukové i sochařské výzdobě se podílel vídeňský sochař Jan Jiří Schauberger.[7]
Krypty
V kostele se nachází celkem tři krypty.[13] Největší krypta je pod hlavním oltářem a je v ní pohřben zakladatel kostela Joachim Adam, který zemřel 23. září 1746 na kvasickém zámku po mozkové mrtvici, a to ve věku 38 let.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g KLAPIL, Petr; KOUTŇÁKOVÁ, Květoslava. Kvasice. Hýsly: Alcor puzzle, spol. s r.o., 2005. ISBN 80-86923-06-1. S. 90. Dále jen „Klapil, Koutňáková“.
- ↑ a b c d Klapil, Koutňáková, s. 91.
- ↑ a b c d e f Klapil, Koutňáková, s. 89.
- ↑ a b KLAPIL, Petr. Životní osudy. Kroměříž: Petr Klapil, 2012. S. 50. Dále jen „Klapil“.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-03-12]. Identifikátor záznamu 146053 : Kostel Nanebevzetí P. Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ LANC, Miroslav. Bakalářská diplomová práce: Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kvasicích [online]. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, 2008-06-03 [cit. 2019-02-11]. S. 16. Dostupné online.
- ↑ a b c d Farní kostel římskokatolický [online]. obec Kvasice [cit. 2019-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-03.
- ↑ a b Klapil, s. 48.
- ↑ Klapil, Koutňáková, s. 128.
- ↑ Klapil, Koutňáková, s. 92.
- ↑ a b Klapil, Koutňáková, s. 93.
- ↑ Klapil, Koutňáková, s. 94.
- ↑ Klapil, Koutňáková, s. 99.
Literatura
- KLAPIL, Petr; KOUTŇÁKOVÁ, Květoslava. Kvasice. Hýsly: Alcor puzzle, spol. s r.o., 2005. ISBN 80-86923-06-1. S. 89–100.
- KLAPIL, Petr. Životní osudy. Kroměříž: Petr Klapil, 2012. S. 48–53.
Související články
- Římskokatolická farnost Kvasice
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Kvasice)
- Seznam kulturních památek v Kvasicích
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Nepomuckého na Wikimedia Commons
- Farní kostel římskokatolický [online]. obec Kvasice [cit. 2019-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-03.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Kvasice, farní kostel Nanebevzetí Panny Marie
Autor: palickap, Licence: CC BY 3.0
Kvasice, okres Kroměříž, Česká republika. Kostel.