Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Nepomuckého

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
a sv. Jana Nepomuckého
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajZlínský
OkresKroměříž
ObecKvasice
Souřadnice
Základní informace
CírkevŘímskokatolická
Diecézearcidiecéze olomoucká
DěkanátKroměříž
FarnostKvasice
ZasvěceníJan Nepomucký a Nanebevzetí Panny Marie
Datum posvěcení1740[1]
Světitelbiskup Arnošt Jan hrabě Lichtenstein[2]
Architektonický popis
ArchitektTomáš Sturmer[3]
Stavební slohpozdní baroko[3]
Výstavba17301740
Specifikace
Kapacita1500 osob[1]
Délka45 m[1]
Šířka12 m[1]
Výška45 m[1]
Stavební materiálzděný
Další informace
Kód památky34339/7-6051 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého v Kvasicích na Kroměřížsku byl dostavěn a vysvěcen v roce 1740 v pozdně barokním slohu a je považován za jednu z nejkrásnějších sakrálních staveb moravského venkova.[4] Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[5]

Stavba kostela

V 18. století již původní Kostel Nanebevzetí Panny Marie na kvasickém hřbitově nestačil pojmou narůstající počet obyvatel obce, a proto se Joachim Adam hrabě Rottal rozhodl, že nechá vystavět nový farní kostel.[3] Je umístěn na náměstí vedle kvasického zámku a je natočen tak, že osa jeho lodi směřuje na kněžiště původního kostela na hřbitově.[6] Kostel je jednolodní, jeho průčelí je vypouklé a ohraničené dvěma nakoso postavenými věžemi.[3]

Slavnost svěcení základního kamene a zahájení stavby se konala 15. května 1730 v předvečer svátku sv. Jana Nepomuckého, jež byl v předešlém roce kanonizován.[7] Hrabě Rottal nechal v roce 1739 na náměstí postavit také barokní faru.[8] Základní kámen fary byl položen 21. srpna 1739.[9] Stavba kostela byla dokončena v roce 1740 a 17. července téhož roku byl také vysvěcen.[1]

Kostel je postaven v pozdně barokním slohu a je považován za jednu z nejkrásnějších sakrálních staveb moravského venkova.[4][3] Architektem stavby byl Tomáš Sturmer[3] (Sturm).[8]

Výzdoba kostela

Pohled na věže kostela z prostoru před hlavním vchodem

Oltáře

Kostel má tři oltáře s mramorovými stoly, sloupy po stranách oltářů jsou z pálených cihel pokrytých umělým mramorem.[1] Autorem tří oltářních obrazů je velký český barokní malíř Václav Vavřinec Reiner,[7] což bylo zjištěno při velké opravě kostela v letech 1972 – 1974.[2] Pravděpodobně se jedná o jediné jeho dílo na území Moravy.[2]

Hlavní oltář je zasvěcen patronům chrámu, Panně Marii nanebevzaté a Janu Nepomuckému. Jeho rozsáhlý obraz na ploše 16 m2 znázorňuje v horní části vznášející se Pannu Marii v modrobílém rouchu[2] a v dolní části Jana Nepomuckého, který vchází do chrámu a naproti mu kráčí anděl s křížem v rukou. Na pozadí je výjev shození mučedníka Jana Nepomuckého z Karlova mostu do Vltavy.[10]

Oltářní obraz na evangelní straně zachycuje Svatou rodinu se svatým Jáchymem. Tento obraz je mnohem prostší než obraz na hlavním oltáři a zaujmou na něm výrazné sloupy ukončené ionskými hlavicemi a ze sloupů visící zelená drapérie. Sedící Panna Maria má na klíně Ježíška, který od svatého Josefa přijímá bílou lilii.[11]

Na epištolní straně je oltář zasvěcen svatému Františku z Assisi. Oltářní obraz zachycuje Františka, jak u prostého dřevěného kříže na hoře La Verna přijímá od Ježíše stigmata. Ježíš je zde zobrazen jako okřídlený Seraf a je obklopen anděly.[11]

Obrazy

V kostele jsou také obrazy svatého Víta a svatých Pěti bratří od Ignáce Raaba. Tyto obrazy byly pravděpodobně součástí série moravských patronů, která pocházela z původního cisterciáckého kláštera na Velehradě.[12]

Sochy

Před kostelem se nachází dvě barokní sochy z roku 1741, sv. Donáta a sv. Floriána. Na štukové i sochařské výzdobě se podílel vídeňský sochař Jan Jiří Schauberger.[7]

Krypty

V kostele se nachází celkem tři krypty.[13] Největší krypta je pod hlavním oltářem a je v ní pohřben zakladatel kostela Joachim Adam, který zemřel 23. září 1746 na kvasickém zámku po mozkové mrtvici, a to ve věku 38 let.[7]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f g KLAPIL, Petr; KOUTŇÁKOVÁ, Květoslava. Kvasice. Hýsly: Alcor puzzle, spol. s r.o., 2005. ISBN 80-86923-06-1. S. 90. Dále jen „Klapil, Koutňáková“. 
  2. a b c d Klapil, Koutňáková, s. 91.
  3. a b c d e f Klapil, Koutňáková, s. 89.
  4. a b KLAPIL, Petr. Životní osudy. Kroměříž: Petr Klapil, 2012. S. 50. Dále jen „Klapil“. 
  5. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-03-12]. Identifikátor záznamu 146053 : Kostel Nanebevzetí P. Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  6. LANC, Miroslav. Bakalářská diplomová práce: Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kvasicích [online]. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, 2008-06-03 [cit. 2019-02-11]. S. 16. Dostupné online. 
  7. a b c d Farní kostel římskokatolický [online]. obec Kvasice [cit. 2019-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-03. 
  8. a b Klapil, s. 48.
  9. Klapil, Koutňáková, s. 128.
  10. Klapil, Koutňáková, s. 92.
  11. a b Klapil, Koutňáková, s. 93.
  12. Klapil, Koutňáková, s. 94.
  13. Klapil, Koutňáková, s. 99.

Literatura

  • KLAPIL, Petr; KOUTŇÁKOVÁ, Květoslava. Kvasice. Hýsly: Alcor puzzle, spol. s r.o., 2005. ISBN 80-86923-06-1. S. 89–100. 
  • KLAPIL, Petr. Životní osudy. Kroměříž: Petr Klapil, 2012. S. 48–53. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Kvasice-kostel.jpg
Autor: palickap, Licence: CC BY 3.0
Kvasice, okres Kroměříž, Česká republika. Kostel.