Kostel Narození Panny Marie (Bystřice)

Kostel Narození Panny Marie
v Bystřici
Chybí zde svobodný obrázek
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresChomutov
ObecKadaň
LokalitaBystřice
Souřadnice50°23′35,18″ s. š., 13°16′54,63″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátkrušnohorský
Farnostděkanství Kadaň
Statusfiliální kostel
Zasvěcenínarození Panny Marie
Zánik1968
Architektonický popis
Stavební slohgotický, barokní
Výstavbapočátek 16. století
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický kostel Narození Panny Marie stával na výrazném ostrohu[1] nad zaniklou vesnicí Bystřice v okrese Chomutov. Býval filiálním kostelem ve farnosti Prunéřov.[2]

Historie

Nejstarší bystřický kostel byl postaven snad už v románském slohu. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1352, kdy platil šest grošů papežského desátku, což z něj činilo nejchudší kostel kadaňského děkanství.[3] Gotický kostel v Bystřici pocházel z první poloviny čtrnáctého století. Nejspíše roku 1421 byl poškozen a ve druhé polovině patnáctého století kadaňští měšťané přispívali na jeho obnovu.[4] Okolo roku 1510 byl rozšířen o pozdně gotický presbytář. V poslední čtvrtině šestnáctého století byla loď přestavěna v renesančním slohu a přistavěna věž. V letech 1711–1713 proběhla barokní přestavba, ale výzdobu hlavního oltáře dokončoval chomutovský malíř Fehrer ještě roku 1722.[4]

Roku 1967 již bylo rozhodnuto o zboření vesnice včetně kostela v důsledku rozšiřování výsypky Lomu Nástup. Restaurátoři však v kostele nalezli nástěnné malby, a žádali o možnost jejich podrobnějšího průzkumu. Kostel byl přesto na jaře roku 1968 zbořen, aniž by k němu dostali příležitost.[4]

Stavební podoba

Jednolodní kostel měl obdélný půdorys a nečleněné vnější stěny s obdélnými, hrotitě zakončenými okny. Na východní straně ho uzavíral polygonální presbytář s opěráky a hrotitými okny. Hlavní vstup se nacházel v západním průčelí zdobeném štítem, nad kterým se zdvihal sanktusník. Do lodi se také vstupovalo pozdně gotickým profilovaným portálem v severní zdi. Loď od presbytáře odděloval vítězný oblouk profilovaný výžlabky.[1] Loď byla vyzdobena barokními štukaturami a presbytář byl zaklenutý žebrovou hvězdovou klenbou.[5]

Zařízení

Většina zařízení byla barokního původu. Na bíle natřeném hlavním oltáři stála pozdně gotická Pieta z poloviny patnáctého století. K vybavení dále patřila dřevěná pozdně gotická křtitelnice z počátku šestnáctého století a dřevěný pozdně gotický krucifix z doby okolo roku 1520 (snad od Ulricha Creutze).[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Kostel Narození Panny Marie [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-07-05]. Dostupné online. 
  2. ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 159. 
  3. ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Chomutovska. Díl II. V povodí Lužického a Prunéřovského potoka. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1996. 44 s. Kapitola Bystřice, s. 6–7. 
  4. ↑ a b c LAURENČÍKOVÁ, Markéta; GAŽA, Jan. Zaniklé kostely na Chomutovsku po roce 1945. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2001. 48 s. S. 6. 
  5. ↑ a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Bystřice, s. 157–158. 

Literatura

  • Kolektiv autorů. Zničené kostely severních Čech 1945–1989 = Vernichtete Kirchen Nordböhmens 1945–1989. 1. vyd. Úštěk: Společnost pro obnovu památek Úštěcka, 2011. 56 s. ISBN 978-80-260-1402-7. Kapitola Bystřice : Filiální kostel Narození Panny Marie (farnost Prunéřov). (česky, německy) 

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“