Kostel Narození Panny Marie (Doksany)

Kostel Narození Panny Marie
v Doksanech
Kostel Narození Panny Marie v Doksanech
Kostel Narození Panny Marie v Doksanech
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresLitoměřice
ObecDoksany
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátlitoměřický
FarnostDoksany
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitelKrálovská kanonie premonstrátů na Strahově
Zasvěcenínarození Panny Marie
Architektonický popis
Architektzřejmě Tomáš Haffenecker (přestavba 1710–1720)
Stavební slohrománský slohbaroko
Typ stavbytrojlodní bazilika
Výstavba1710–1720
Specifikace
Délkalodi 60 m; kruchty 17 m; kněžiště 21 m
Šířkakněžiště 8 m
Výškahlavní a příčné lodi 13 m; postranní lodi něco přes 6 m
Umístění oltářena východ
Stavební materiálkámen, cihly
Další informace
AdresaDoksany 1
Oficiální webstránky farnosti
Kód památky20225/5-1994 (PkMISSezObrWD) (součást památky Klášter Doksany)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Narození Panny Marie v Doksanech je klášterní kostel s unikátní románskou kryptou, v níž byla pohřbena zakladatelka kláštera[1] česká kněžna Gertruda Babenberská, manželka Vladislava II. Je chráněn spolu s celým rozlehlým komplexem budov doksanského kláštera jako kulturní památka České republiky.[2]

Historie

V klášteře byly vychovávány dcery z významných šlechtických rodů, mezi nimiž byla i sv. Anežka Česká. Svatyně je původně románskou bazilikou z doby kolem roku 1200, která byla v letech 1710–1720 patrně Thomasem Haffeneckerem přestavěna.[1] V roce 1718 se díky novým omítkám změnil vnější vhled kostela, ale také v této době byla vztyčena kopule nad křížením a vystavěna věž ve východním závěru. Při stavbě kopule je T. Haffenecker dokonce konkrétně uveden. Doplňkovou štukovou dekoraci provedl roku 1720 Rochus Bayer a fresky na starozákonní témata namaloval v letech 1720–1732 Jan Hiebel. V roce 1774 doplnil kostel oltářní architekturou mramorář František Lauermann, který zhotovil i další oltáře roku 1777, kdy současně do kostela dodal obrazy Ludvík Kohl.[3]

Program záchrany architektonického dědictví

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995–2014 na opravu památky čerpáno 6 700 000 Kč.[4]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok1996199719981999
částka1 8001 1002 8001 000

Architektura

Exteriér

Jedná se na trojlodní baziliku[1] s příčnou lodí[5] s přilehlými kaplemi.[1] V západním průčelí jsou dvě čtyřboké věže, které byly zvýšené v roce 1729. Při závěru obdélného presbytáře se nachází další věž z roku 1718. V západní části stavby pod terénem je románská krypta. Nad křížením hlavní a příčné lodi je barokní kupole. V čelech příčné lodi jsou románské apsidy. Mezi příčnou lodí a presbytářem jsou malé kaple s dalšími apsidami.[5]

Půdorys kostela a krypty

V románské kryptě z počátku 13. století, která byla renovována v roce 1889, jsou čtyři řady románských sloupků a pilířků s válcovitými, polygonálními i zdvojenými dříky a hlavicemi různých tvarů, dva svazkové pilíře, původní křížové klenby mezi kamenným půlkruhovými pásy a schodiště v síle zdi.[5] Nad kryptou je umístěn kůr, původně empora konventu premonstrátek, která je přístupná právě schodištěm v tloušťce zdiva. Tak jako to bylo i v jiných klášterech, i doksanské sestry se musely usilovně bránit kontaktu s laickým světem, což se jim v běžném dni umožňovalo pouze separovanou tribunou.[3] Kostel si zachoval románskou dispozici. Uvnitř mezi hlavní a jižní lodí je románský pilíř, zevně a jižní apsidě příčné lodi je románské okénko. Na severní apsidě zbytek románských vysokých slepých arkád a vedle do severní boční lodi románský portál s akantovým ornamentem v profilované archivoltě a se zbytky sloupků v ústupkovém ostění.

Naproti do jižní lodi vede barokní kamenný portál bohatých tvarů s oválným oknem v supraportě. V jižní kapli u kruchty je dvouramenné barokní schodiště s balustrovým zábradlím. Na klenbě je fresková malba ze 16. století.[5]

Interiér

Vnitřek kostela je barokně upraven. Jsou zde vysoké pilastry[5] a četné štukové doplňky od R. Bayera[1] z roku 1720. Na valené klenbě s lunetami mezi pásy jsou štukové rámy[5] s freskami J. Hiebela[1] z období kolem roku 1721–1722. V presbytáři se nacházejí postavy a výjevy ze Starého zákona, jako je např. Ruth s klasem, David a kmen Jesse, nebo Šalomoun na trůně. V kupoli je vymalované nebe s anděly, Bohem Otcem a starozákonními postavami: Davidem, Mojžíšem a Josefem. V hlavní lodi jsou výjevy z Mariánské legendy. V příčné lodi jsou vymalovány perspektivní pohledy do iluzívních kupolí. V kaplích při presbytáři je vymalována oslava sv. Jukunda a sv. Jukundy. V severní boční lodi je zobrazena loď na moři a v kapli při kruchtě oslava sv. Jana Nepomuckého. V jižní boční lodi je vymalována Panna Maria v oblacích. Kruchta a empory v chóru i v příčné lodi mají zvlněné poprsníky se štukovými ornamenty a dřevěné mříže velmi bohatě řezané s plastickými doplňky.[5]

Vybavení

V presbytáři se nachází barokní hlavní oltář od F. Preisse z roku 1703.[1] Jedná se o mohutnou portálovou architekturu se dvěma bočními průchody, čtyřmi sloupy a velikými sochami sv. Víta, sv. Augustina, sv. Norberta a sv. Václava. V horní části se nacházejí další plastiky: sv. Prokop, sv. Vojtěch, andělé a zobrazení Nejsvětější Trojice. Titulní obraz Narození Panny Marie[5] a oválný obraz Nanebevzetí Panny Marie v nástavci jsou dílem Petra Brandla.[1] Po stranách oltáře jdou dva barokní dřevěné reliéfy Nesení kříže a Ukřižovaný pocházející ze 17. století. Pontifikální barokní křeslo s řezanými nohami pochází z období kolem roku 1720–1730. Šest chórových lavic, z toho dvě třísedadlové a čtyři dvousedadlové jsou barokní s letopočtem 1723. Jsou bohatě řezané s pilastry, vázami, anděly a ornamentem akantu s pentlí. Barokní tepané mříže z 1. poloviny 18. století jsou opatřené akantem a páskou. V hlavní lodi se nachází barokní kazatelna z období kolem rok 1720-1730. Řečniště s točenými sloupky je doplněno plastikami andílků a řezbami akantu s pentlí. Křtitelnice je kamenná s profilovaným balustrovým dříkem a mušlovitou nádrží. Na dřevěné víku se zde nacházejí festony, voluty a plastika sv. Jana Křtitele. Cínová mísa křtitelnice nese letopočet 1788.[5]

Vstup do románské krypty

V příčné lodi při triumfálním oblouku jsou dva pozdně barokní oltáře z roku 1774 zasvěcené sv. Vavřinci a sv. Josefovi od F. Lauermanna. Oba jsou portikového typu se dvěma sloupky a čtyřmi pilastry. U každého jsou dvě zlacené sochy: sv. Gertrudy a bl. Bronislavy, a sv. Hermanna a sv. Jakuba. Oba titulní obrazy: Upálení sv. Vavřince a Sen sv. Josefa jsou dílem L. Kohla z roku 1773. Na oltáři sv. Josefa dole se nachází ještě malý obraz Madony na dřevěné destičce z roku 1711. V apsidách příčné lodi jsou dva oltáře zasvěcené sv. Norbertu a sv. Augustinovi. Jsou pozdně barokní z roku 1777, a jsou dílem F. Leuermanna. Oba oltáře jsou portikového typu, stejně jako předešlé, se zlacenými sochami sv. Kateřiny, sv. Barbory, sv. Markéty a sv. Ludmily, a s plastikami andělů. Nad titulními obrazy z období kolem roku 1700[5] od Jana Kryštofa Lišky[1] jsou v nástavcích ještě další obrazy sv. Mikuláše a sv. Vojtěcha.[5]

Na západních stěnách příčné lodi jsou dva barokní náhrobníky z roku 1729 s obelisky pod baldachýny a s plastikami. V severním křídle je postava biskupa Jindřicha Břetislava s andílkem, v jižním křídle kněžny Gertrudy s poprsím sv. Ludmily. Naproti na východních stěnách příčné lodi jsou barokní štukové kartuše z roku 1721 se znaky probošta a konventu. Po jejich stranách jsou vždy dvě polychromované, zlacené a stříbřené sochy církevních otců. Mřížové dvéře v jižním a severním křídle příčné lodi jsou barokní z 1. třetiny 18. století. V apsidách jsou malované mřížové dvéře s letopočtem 1777. V bočních kaplích po stranách presbytáře je po dvou barokních oltářích ze 2. čtvrtiny 18. století. V každé kapli je jeden oltář hlavní, který má točité sloupky s plastickými doplňky, a jeden boční oltář s pilastrovou edikulou. V jižní kapli se nacházejí ostatky sv. Jukunda ve skleněné rakvi s chronogramem 1733[5] a gotická dřevěná polychromovaná plastika Madony s dítětem z počátku 15. století. Po roce 1711 byla přestěhována do hřbitovního kostela sv. Petra a Pavla, ale v období přelomu 20. a 21. století se vrátila náhradou za ukradenou Madonu doksanskou.[1] V severní kapli jsou ostatky sedící sv. Jukundy z 18. století. U hlavního oltářiku jsou dvě bílé barokní sochy a malá dřevěná plastika sv. Jana Nepomuckého. Poblíž jižního vstupu do kostela jsou polychromované sochy Krista na kříži a sv. Dismase. Jedná se o barokní dílo z 1. poloviny 18. století. Před sakristií je románský kamenný krakorec s motivem lví hlavy a část románské palmetové hlavice. V sakristii je zčásti vykládaná barokní skříň na liturgická roucha z 18. století. Na klenbě v sakristii je fresková malba sv. Norberta, signovaná „Hiebel pinx. 1732“. Na stěnách lodi, presbytáře i příčné lodi je celkem devět barokních obrazů ze života sv. Norberta z 18. století. Dalších 37 obrazů různých námětů a úrovně, většinou barokních ze 17.-18. století, byly přivezeny ze Strahovského kláštera.[5]

Čtyři barokní zpovědnice jsou trojosé. Dvě z nich jsou s plastikami sv. Petra a sv. Marie Magdalény z počátku 18. století. Druhé dvě zpovědnice s letopočtem 1708 jsou s plastikami Ztraceného (marnotratného) syna a podobným kajícím motivem. Na kruchtě jsou barokní varhany z 1. poloviny 18. století s velmi bohatými řezbami a plastickými doplňky. Barokní lavice s oddělenými sedadly pocházejí z 1. poloviny 18. století. Jsou bohatě řezané.[5]

Galerie


Odkazy

Reference

  1. a b c d e f g h i j DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 50. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-10-09]. Identifikátor záznamu 131042 : Klášter Doksany. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. a b VLČEK, Pavel; SOMMER, Petr; FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri, 1997. 784 s. ISBN 80-85983-17-6. Kapitola Doksany (Litoměřice), s. 214–215. 
  4. MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 98–99. 
  5. a b c d e f g h i j k l m n POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Kapitola Doksany /Litoměřice/, s. 283–287. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Klášterní kostel Doksany - interiér (1) 02.jpg
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Interiér klášterního a farního kostela Narození Panny Marie v areálu kláštera premonstrátek v Doksanech, okres Litoměřice.
Klášterní kostel Doksany - křtitelnice.jpg
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Kamenná barokní křtitelnice s cínovým víkem v klášterním kostele v Doksanech, okres Litoměřice.
Klášterní kostel Doksany - interiér (1) 05.jpg
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Interiér klášterního a farního kostela Narození Panny Marie v areálu kláštera premonstrátek v Doksanech, okres Litoměřice.
Doksany-Marienkirche-Grundriss.jpg
Autor: Klášterní a Fární Kostel v Doksanech, Licence: CC BY-SA 4.0
Grundriss der Klosterkirche Doxan (Doksany)

Beschriftung:

  • Věž = Turm
  • Východní chór / západní chór = Ostchor / Westchor
  • Konventní kaple = Konventskapelle
  • Kaple sv. Jana Nepomuka / kaple sv. Candida = Nepomuk-Kapelle/Candidus-Kapelle
  • Kaple sv. Jukuny / sv. Jukunda = Kapelle des hl. Jucundus / der hl. Jucunda von Nikomedia

Erläuterungen:

  1. Hauptaltar (1703) mit folgenden Statuen von Franz Preiss: Hl. Dreifaltigkeit, hl. Adalbert, hl. Veit, hl. Bruno, hl. Norbert, hl. Wenzel und den Gemälden von Peter Brandl: Jungfrau Maria, Mariä Geburt
  2. Reliefs: Offenbarung des hl. Norbert in der Abtei Prémontré in der Nachfolge Christi (17. Jhdt.)
  3. Altar der hl. Anna
  4. Krankenbänke (1723)
  5. Taufbecken (1788)
  6. Kanzel (1720-1730)
  7. Altar des hl. Norbert (F. Lauermann, 1777) mit den Gemälden des hl. Norbert (J. K. Liska u. a., 1708) und hl. Nikolaus und die Statuen: hl. Katharina von Alexandrien und hl. Barbara
  8. Altar des hl. Augustin (F. Lauermann, 1777) mit dem Gemälde des hl. Augustin (J. K. Liska, 1708) und hl. Adalbert und die Statuen: hl. Margaretha und hl. Ludmilla
  9. Altar des hl. Josef (F. Lauermann, 1777) mit dem Gemälde des hl. Josef (Ludwig Kohl 1771) und die Statuen: hl. Josef und hl. Gottfried
  10. Altar des hl. Laurentius (F. Lauermann, 1774) mit den Gemälden Martyrium des hl. Laurentius (Ludwig Kohl 1773), Madonna von Wladimir und die Statuen der sel. Gertrud und der sel. Hildegund
  11. Relief der hl. Agnes von Böhmen (1989)
  12. Epitaph der Herzogin Gertrud - Gründerin des Klosters (1729)
  13. Epitaph des Bischofs und Herzogs Heinrich Břetislav III. (1729)
  14. Beichtstuhl (1716)
  15. Reliquien des hl. Jucundus
  16. Madonna von Doxan (Anfang 15. Jhdt.)
  17. Reliquien der hl. Jucunda
  18. Zyklus aus dem Leben des hl. Norbert (Johann Hiebel 18. Jhdt.)
  19. a) Hl. Dismas – der gute Räuber, b) Kreuzigung Christi (1. Hälfte 18. Jhdt.)
  20. Gemälde: Himmel der Prämonstratenser-Heiligen (18. Jhdt.)
  21. Gemälde: Hl. Norbert mit Jungfrau Maria und hl. Augustinus (18. Jhdt.)
Doksany-Marienkirche-3.jpg
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Stiftskirche Geburt der Jungfrau Maria im Prämonstratenserinnenkloster Doxan (Doksany)
Klášter Doksany - krypta (1) 14.jpg
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Původně románská krypta v klášteře premonstrátek v Doksanech, okres Litoměřice.
Klášterní kostel Doksany - interiér (1) 25.jpg
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Interiér klášterního a farního kostela Narození Panny Marie v areálu kláštera premonstrátek v Doksanech, okres Litoměřice.
Klášterní kostel Doksany - interiér (1) 27.jpg
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Interiér klášterního a farního kostela Narození Panny Marie v areálu kláštera premonstrátek v Doksanech, okres Litoměřice. Hlavní oltář s obrazem Petra Brandla, zařazeným na seznam národních kulturních památek.