Kostel Narození Panny Marie (Křimice)

Kostel Narození Panny Marie
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajPlzeňský
OkresPlzeň-město
ObecPlzeň
LokalitaKřimice
Souřadnice49°44′58,76″ s. š., 13°17′55,75″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézeplzeňská
VikariátPlzeň-město
FarnostPlzeň-Západ
Statusfiliální kostel
ZasvěceníNarození Panny Marie
Architektonický popis
ArchitektFrantišek Maxmilián Kaňka
Stavební slohbaroko, empír
Výstavba1656, 1713–1714 (přestavba 1844–1846)
Další informace
UlicePrvomájová
Kód památky45419/4-3990 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Narození Panny Marie na Horničce je venkovský barokní kostel s empírovým průčelím a věží na mírném návrší v jihozápadní části Křimic, které jsou od roku 1973 součástí Plzně. Starší kostel byl v letech 1713–1714 rozšířen a přestavěn architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou. Od empírové úpravy z let 1844–1846 slouží jako rodinná hrobka křimických Lobkowiczů. Kostel je spolu s ohradní zdí, dvěma branami a čtveřicí barokních plastik památkově chráněný[1] a vlastní ho Lobkowiczové.

Historie

Kostel Narození Panny Marie se nachází na kopci Hornička přibližně 1 km jihozápadně od křimického zámku. Jižně od kostela vede silnice spojující Křimice a Vejprnice. Původně stál na samotě relativně daleko od obce, v 21. století zástavba dosáhla až ke kostelu.

Předchůdci současné stavby

Na místě dnešního kostela stávala kaple už na konci 14. století (v roce 1385[2]). Nechal ji údajně postavit zámožný plzeňský měšťan Martin Bláha Nyssl, syn vlastníka křimické tvrze Pertolda Nussla, než se vydal na pouť do Svaté země.[1]

Základy dnešní stavby byly položeny v roce 1656, kdy byla vystavěna menší kaple v duchu pozdní renesance. Stalo se tak na základě poslední vůle tehdy již zemřelého majitele Křimic Jana Jindřicha Strojetického ze Strojetic († 1646).[1] Kaple náležela pod vejprnickou farnost.[1] Z této etapy zůstalo v podstatě nezměněno kněžiště kostela se sakristií a některé vnitřní zařízení.[1]

Barokní přestavba

Od roku 1646 vlastnili křimické panství Vrtbové.[3] Výtečný hospodář František Václav z Vrtby (1670/1671–1750), synovec majitele křimického panství Jaroslava Františka († 1659) a bratr nejvyššího purkrabího Jana Josefa z Vrtby (1669–1737), nechal v roce 1732 přebudovat křimickou tvrz na zámek a jeho zásluhou byl upraven zámecký park.[3] Ještě dříve, v letech 1713–1714, však nechal přebudovat kapli na Horničce na kostel. Projekt přestavby a rozšíření svatyně byl zadán pražskému architektovi Františku Maxmiliánu Kaňkovi (1674–1766).[1][4] Kaňka zároveň navrhl ohradní zeď na půdorysu čtyřlistu.[1] Úpravy byly provedeny v duchu klasicizujícího pojetí baroka.[1] Původní presbytář kostela byl proměněn na sakristii, loď na presbyterium a na západní straně byla přistavěna nová rozměrnější loď.

Empírové úpravy a vznik hrobky

V roce 1830 se stali majiteli křimického panství Lobkowiczové. Poslední z rodu František Josef Vrtba (1759–1830) odkázal Křimice Janu Nepomuku Karlovi z Lobkowicz (1799–1878).[3] Za něho došlo k poslední výrazné přestavbě. Po smrti své choti Karolíny nechal v letech 1844–1846 upravit kostel v empírovém stylu.

Kostel byl podbourán a podzemní prostory kostela byly proměněny na rodinnou hrobku.[1][4] Kostel byl také prodloužen na západ, kde vznikla hranolová věž a kruchta, dále získal nad hlavní lodí nový strop a krov. Ve věži se nachází schodiště vedoucí do už zmíněné pohřební krypty.[1]

Současnost

Po období komunistické zvůle byl kostel na začátku 90. let 20. století opraven na náklady Jaroslava Lobkowicze (* 1942)[2] a kostel je využívám k náboženským účelům a jako rodinná hrobka. Zatím poslední pohřeb zde proběhl v roce 2008. V roce 2016 byly instalovány nové okapy za finanční podpory městského obvodu Plzeň 5-Křimice a sponzorských darů místních podnikatelů.[2]

Popis

Pohled na kostel od severu

Exteriér

Orientovaný kostel je jednolodní svatyně s pětibokou sakristií v ose kostela. Tříosé průčelí je členěno pilastry, portál je obdélníkový.[4] Na průčelí nad vstupem do kostela je uvedeno upravené rodové heslo Lobkowiczů POPEL JSEM BYL, POPEL JSEM, POPEL I BUDU.[2]

Kolem kostela probíhá chodníček z kamenných desek, na něj navazuje rovná zatravněná plocha až k ohradní zdi.

Interiér

Interiér je plochostropý.[4] Dominuje mu raně barokní hlavní oltář Narození Panny Marie se sochami sv. Václava a Jana Křtitele.[4]

K nejstaršímu zařízení se řadí renesanční levý boční trojkřídlý oltář s reliéfem Korunování Panny Marie[5] s výmalbami apoštolů sv. Matouše, Bartoloměje, Jakuba a Ondřeje z roku 1610.[pozn. 1] Doplňuje ho dedikační nápis o zřízení oltáře robotníky Bartolomějem Králem a Janem Krčmářem.[2] V nástavci je obraz Ecce homo. Na menze jsou umístěny sochy sv. Václava a Rocha.[4]

Protější pravý boční oltář Proměnění Páně je z roku 1674,[4] v horní řadě jsou postavy Mojžíše, Ježíše Krista a Eliáše a v dolní řadě Petra, Jana a Jakuba.[5] Na menze stojí barokní soška sv. Jana Nepomuckého v okovech.[4]

Na levé straně u vítězného oblouku je kazatelna s vyobrazením sv. Pavla, Ambrože a Petra.[5]

Ohradní zeď

Kolem kostela se rozkládala zahrádka, která byla ohraničená ohradní zdí na půdorysu protáhlého čtyřlistu (kvadrilobu). Navrhl ji František Maxmilián Kaňka zároveň s barokní přestavbou kostela. Brány do areálu bývaly původně na východě a západě, v současnosti jsou na severu a západě. Pilíře zdi zdobí čtveřice barokních pískovcových plastik z 30. let 18. století pravděpodobně z dílny plzeňského sochaře Lazara Widmanna (1697–1769), který pracoval pro Lobkowicze i na křimickém zámku. Jedná se o postavy sv. Isidora, patrona rolníků, sv. Notburgy, patronky sloužících, sv. Jana a sv. Pavla.[pozn. 2] Poněvadž byly sochy v havarijních stavu, byly deponovány uvnitř kostela. Figury sv. Jana a sochy sv. Pavla byly po restaurování v říjnu 2022 osazeny na pilíře západní brány.[1][7]

Před průčelím kostela stával domek zahradníka, který byl na začátku 90. let 20. století zbourán.[1]

Seznam pohřbených

Předkové křimických Lobkowiczů z chlumecké knížecí linie, stejně jako příslušníci roudnické (I.) a dolnobeřkovické (III.) linie roudnické primogenitury bývali pohřbíváni v Lobkowiczké hrobce při kostele sv. Václava v klášteře kapucínů v Roudnici nad Labem. Velkomeziříčská (IV.) linie roudnické primogenitury nalezla poslední spočinutí v Lobkowiczké hrobce v Netíně. Mladší knížecí mělnicko-hořínská sekundogenitura si zbudovala hrobku v Hoříně.

Chronologicky podle data úmrtí (výběr)

Seznam vychází z údajů na stránkách Royalty (Travel) Guide.[8][9] V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[10][11] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Lobkowiczů, žlutě jsou vyznačeni manželé a manželky z jiných rodů, pokud zde byli pohřbeni, nebo příbuzní. Červeně jsou vyznačeny hlavy křimické linie. Generace jsou počítány od Mareše z Újezdu. U manželů a manželek z jiných rodů je generace v závorce a týká se choti nebo chotě z rodu Lobkowiczů. U Eleonory Schenkové ze Stauffenbergu je generace uvedena z matčiny strany, proto je také v závorce. Seznam nemusí být kompletní.

Pořa-díGene-raceJméno pohřbenéhoDatum a místo narozeníOtecDatum a místo sňatku, choťPohřeb a uložení do hrobkyPoznámky
Datum a místo úmrtíMatka
1.(12.)Karolína Bruntálská z Vrbna11. 12. 1815 VídeňEvžen Dominik Bruntálský z Vrbna
4. 9. 1786 Vídeň – 24. 3. 1848 Vídeň		20. 5. 1834 Vídeň:
Jan Nepomuk Karel z Lobkowicz (č. 5)		Pohřbena 24. 10. 1843 do křimické zámecké kaple, 12. 11. 1844 byla přenesena do nově postavené rodinné lobkowiczké hrobky.[12]Palácová dáma.[12] Zemřela ve věku 27 let.[12] Narodily se jí následující děti:
  • 1. František Evžen (1839–1898; č. 8)
  • 2. Evžen (1842–1866; č. 3)
  • 3. Karolína, provd. Schenková ze Stauffenbergu (1835–1881; č. 6)
  • 4. Marie Markéta, provd. Harrachová z Rohrau a Thannhausenu (1837–1870; pohřbena v Harrachovské hrobce v Horní Branné)
  • 5. Johanna Nepomucena, provd. Schönbornová (1840–1872)
18. 10. 1843 Křimice[12]Marie Barbora Erdõdyová z Monyorókeréku a Monoszló
14. 2. 1793 Vídeň – 9. 1. 1858 Neapol
2.(14.)Eleonora Schenková ze Stauffenbergu1862Filip Schenk ze Stauffenbergu (č. 7)
Pohřbena 28. 4. 1863 v knížecí lobkowiczké kryptě chrámu Páně na Hornici.[13]Zemřela ve věku 5 měsíců na psotník.[13]
23. 4. 1863 Vídeň[13]Karolína z Lobkowicz (č. 6)
3.13.Evžen z Lobkowicz19. 6. 1842Jan Nepomuk Karel z Lobkowicz (č. 5)
Tělo bylo vykropeno 30. 10. 1866 na Konopišti a následně převezeno do Křimic, 31. 10. v noci byl vystaven na katafalku v křimické zámecké kapli, pohřben byl 1. 11. v knížecí lobkowiczké hrobce na Hornici.[14]Rakouský poručík hulánského pluku č. 9. Zemřel ve věku 24 let na spálu.[14]
25. 10. 1866 Konopiště[14]Karolína Bruntálská z Vrbna (č. 1)
4.12.Tereza Karolína Sidonie z Lobkowicz, zv. Rézy13. 9. 1800Josef František Maxmilián z Lobkowicz
3. nebo 8. 12. 1772 Vídeň – 16. 12. 1816 Třeboň
Pohřbena 23. 9. 1868 v knížecí hrobce na Hornici.[15]Zemřela ve věku 68 let na ochrnutí plic.[15]
20. 9. 1868 Křimice[15]Marie Karolína ze Schwarzenbergu
7. 9. 1775 Vídeň – 24. 1. 1816 Praha
5.12.Jan Nepomuk Karel z Lobkowicz
14. 1. 1799 VídeňJosef František Maxmilián z Lobkowicz
3. nebo 8. 12. 1772 Vídeň – 16. 12. 1816 Třeboň		20. 5. 1834 Vídeň:
Karolína Bruntálská z Vrbna (č. 1)		Tělesné pozůstatky byly slavnostně vykropeny 10. 6. 1878 na Konopišti, následně převezeny do zámecké kaple v Křimicích a 13. 6. uloženy do knížecí rodinné hrobky na Hornici.[16]1. hlava křimické linie roudnické primogenitury Lobkowiczů, c. k. skutečný komoří, major v armádě, rytíř Království sicilského záslužného řádu sv. Jiří,[16] majitel panství a později velkostatků Křimice, Konopiště, Žinkovy, Želeč a Nekmíř. Zemřel ve věku 79 let na ochrnutí plic.[16]
6. 6. 1878 Konopiště[16]Marie Karolína ze Schwarzenbergu
7. 9. 1775 Vídeň – 24. 1. 1816 Praha
6.13.Karolína z Lobkowicz29. 4. 1835 PrahaJan Nepomuk Karel z Lobkowicz (č. 5)22. 4. 1860 Praha:
Filip Schenk ze Stauffenbergu (č. 7)		Pohřbena 8. 3. 1881 v rodinné hrobce lobkowiczké Hornice u Křimic.[17]Získala Žinkovy. Zemřela ve věku 45 let na ochrnutí srdce.[17] Narodily se jí následující děti:
  • 1. František (1861–1907)
  • 2. Eleonora (1862–1863; č. 2)
  • 3. Eleonora (1864–?)
  • 4. Marie (1864–1909)
  • 5. Eberhard (1866–1917)
  • 6. Klemens (1869–1890)
5. 3. 1881 Žinkovy[17]Karolína Bruntálská z Vrbna (č. 1)
7.(13.)Filip Schenk ze Stauffenbergu24. 11. 1828 WürzburgFrantišek Ludvík Filip Schenk ze Stauffenbergu
13. 5. 1801 Bamberg – 8. 5. 1881 Würzburg		22. 4. 1860 Praha:
Karolína z Lobkowicz (č. 6)		Pohřben 16. 7. 1895 v knížecí hrobce Hornice.[18]c. k. skutečný komoří, major mimo službu.[17][18] Zemřel ve věku 66 let na marasmus.[18]
11. 7. 1895 Innsbruck (nemocnice)[18]Eleonora Butlerová z Clonebough zv. Haimhausen
20.9.1807 Raigenring bei Aschach – 5. 2. 1861 Würzburg
8.13.František Evžen z Lobkowicz15. 3. 1839 PrahaJan Nepomuk Karel z Lobkowicz (č. 5)19. 1. 1870 Vídeň:
Kunhuta ze Sternbergu (č. 9)		2. hlava křimické linie roudnické primogenitury Lobkowiczů, c. k. komoří (1881),[19] rytmistr v záloze,[19] poslanec Českého zemského sněmu. Majitel velkostatků Křimice a Konopiště, které však v roce 1887 prodal arcivévodovi Františku Ferdinandovi d´Este.
24. 8. 1898 KřimiceKarolína Bruntálská z Vrbna (č. 1)
9.(13.)Kunhuta ze Šternberka (Kunigunde ze Sternbergu)13. 3. 1847 PrahaZdeněk ze Sternbergu
8. 6. 1813 Pohořelice – 9. 3. 1900 Vídeň		19. 1. 1870 Vídeň:
František Evžen z Lobkowicz (č. 8)		Dáma Řádu hvězdového kříže (1873) a palácová dáma, nositelka Řádu Alžběty 1. třídy.[19] Narodily se jí následující děti:
  • 1. Evžen (*/† 1870)
  • 2. František Zdeněk (1872–1927; č. 11)
  • 3. Bedřich Filip (1875–1931; pohřben v pražské Loretě[20]), 4. hlava křimické linie
  • 4. Jaroslav (1877–1953; č. 14)
  • 5. Karoline, provd. Croÿ-Slabetz (1873–1951; č. 13)
  • 6. Maria Theresia, provd. de Busseul (1880–1948)
5. 4. 1916 KřimiceMarie Žofie ze Stadion-Thannhausenu
3. 2. 1819 Vídeň – 2. 2. 1873 Vídeň
10.(14.)Maxmilián Rudolf Croÿ16. 1. 1864 SchweckhausenAlexis Wilhelm de Croÿ
13. 1. 1825 Praha – 28. 8. 1898 Bad Nauheim		6. 10. 1908 Křimice:
Karoline z Lobkowicz (č. 13)
20. 5. 1920 SlabceFrantiška ze Salm-Salmu
4. 8. 1833 Pohořelice – 3. 3. 1908 Gries bei Bozen
11.14.František Zdeněk Lobkowicz2. 11. 1872 KonopištěFrantišek Evžen z Lobkowicz (č. 8)3. hlava křimické linie roudnické primogenitury Lobkowiczů, c. k. komoří (1902) a podplukovník.[19]
9. 5. 1927 PrahaKunhuta ze Sternbergu (č. 9)
12.(14.)Maria Theresia z Beaufort-Spontinu6. 8. 1885 zámek BreuilpontBedřich z Beaufort-Spontinu
1843–1916		11. 5. 1905 Bečov nad Teplou:
Jaroslav Lobkowicz (č. 14)		Dáma Řádu hvězdového kříže (1906) a palácová dáma.[19] Narodily se jí následující děti:
  • 1. Marie Kunigunde, provd. Limburg-Stirum (1906–2005)
  • 2. Friedrich (1907–1954), 12. kníže
  • 3. Beatrice (1909–1999; č. 15)
  • 4. Jaroslav (1910–1985; pohřben na hřbitově ve Vejprnicích), 13. kníže[pozn. 3]
  • 5. Johann (*/† 1912)
  • 6. Margarete, provd. von Hoenning O'Carroll (1913–1946)
  • 7. Eleonore, provd. Basselet de La Rosée (1916–2000; pohřbena v mauzoleu hrabat Basselet von La Rosée na hřbitově v Inkofenu[21])
  • 8. Anna (1917–1919)
  • 9. Gabrielle (S. Beata;[pozn. 4] 1919–2010; pohřbena na hřbitově ve Staré Boleslavi[22])
  • 10. Johann Nepomuk (1920–2000)
  • 11. Karel (1922–1990; pohřben ve Štěchovicích)
  • 12. Christian (1924–2001)
  • 13. Ladislav (1925–1985)
  • 14. Marie Melanie, provd. Bazinet (1928–?)
22. 2. 1942 KřimiceMarie Melanie z Ligne
1855–1931
13.14.Karoline z Lobkowicz4. 10. 1873 KonopištěFrantišek Evžen z Lobkowicz (č. 8)6. 10. 1908 Křimice:
Maxmilián Rudolf Croÿ (č. 10)		Narodily se jí následující děti:
  • 1. Alexis (1910–2002)
  • 2. Franz (1911–1944)
  • 3. Maximilian (1912–1992)
  • 4. Alfred (1913–1943)
11. 2. 1951 IsareckKunhuta ze Sternbergu (č. 9)
14.14.Jaroslav Lobkowicz26. 3. 1877 KonopištěFrantišek Evžen z Lobkowicz (č. 8)11. 5. 1905 Bečov nad Teplou:
Maria Theresia z Beaufort-Spontinu (č. 12)		Pohřben do rodinné hrobky 28. 10. 1953 po vykropení tělesné schránky zesnulého v domě smutku v Křimicích a zádušní mši v tomto kostele. Následující den se konala zádušní mše ve farním kostele ve Vejprnicích.[23]JUDr., 11. kníže z Lobkowicz (od roku 1938), vladař domu lobkowiczkého a 5. vévoda roudnický, 5. hlava křimické linie roudnické primogenitury Lobkowiczů. c. k. komoří (1906), čestný rytíř Maltézského řádu, důstojník Řádu Františka Josefa (s válečnou dekorací), majitel velkostatku Křimice.[19] Zemřel ve věku 76 let.
24. 10. 1953 KřimiceKunhuta ze Sternbergu (č. 9)
15.15.Beatrice Lobkowiczová20. 1. 1909 Zámeček u PlzněJaroslav Lobkowicz (č. 14)1999
5. 7. 1999 Moravské BudějoviceMaria Theresia z Beaufort-Spontinu (č. 12)
16.(15.)Gabrielle, roz. z Korff-Schmising-Kerssenbrocku[pozn. 5]29. 11. 1917 KlatovyKlement Korff-Schmising-Kerssenbrock
3. 9. 1883 Manětín – 1. 11. 1960 Klatovy		11. 7. 1940 Praha:
Jaroslav Claude Lobkowicz
18. 6. 1910 Zámeček u Plzně – 7. 5. 1985 Plzeň 3-Křimice, dnes Plzeň 5-Křimice		Poslední rozloučení se konalo 6. 8. 2008 na zámku v Křimicích, po zádušní mši na Horničce byla uložena do rodinné hrobky.[24]Dáma Řádu hvězdového kříže a Čestná a devoční dáma Maltézského řádu.[25][24] Narodily se jí následující děti:

Manžel byl pohřben na hřbitově ve Vejprnicích.

30. 7. 2008 DymokuryMarianna z Waldstein-Wartenbergu
30. 4. 1886 Vídeň – 17. 9. 1976 Plzeň

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Poche asi chybně uvádí reliéf Ukřižování.[4]
  2. ↑ Sochy sv. Jana a Pavla bývaly po stranách vstupní brány na východní straně, zatímco sochy sv. Isidora a sv. Notburgy zdobily západní stranu ohradní zdi.[6]
  3. ↑ Ing. Jaroslav Lobkowicz, 13. kníže z Lobkowicz (od roku 1954), vladař domu lobkowiczkého a 7. vévoda roudnický, držitel velkokříže Maltézského řádu.[19]
  4. ↑ Gabriela vstoupila jako sestra Beata do společenství sester Apoštolátu III. řádu sv. Františka.[22]
  5. ↑ Gabriela Korf zv. Schmiessing Kerssenbrock[24]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l Památkový katalog: Kostel Narození Panny Marie [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-05-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e Kostel Narození Panny Marie v Křimicích (Hornička) [online]. Římskokatolická farnost Plzeň-Západ [cit. 2023-05-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c BĚLOHLÁVEK, Miloslav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 172–173. 
  4. ↑ a b c d e f g h i POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech (2) K/O. Praha: Academia, 1978. 578 s. S. 162. 
  5. ↑ a b c ZAHN, Milan. Kostel Narození Panny Marie v Křimicích [online]. oplzni.eu, 2011-01-24, rev. 2018-12-23 [cit. 2023-05-09]. Dostupné online. 
  6. ↑ Památkový katalog: Ohradní zeď se dvěma branami [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-05-09]. Dostupné online. 
  7. ↑ Památkový katalog: Soubor plastik na ohradní zdi [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-05-09]. Dostupné online. 
  8. ↑ Lobkowicz 4 [online]. Royalty (travel) guide [cit. 2023-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Lobkowicz 5 [online]. Royalty (travel) guide [cit. 2023-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Lobkowiczů 4 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-01-30 [cit. 2023-05-07]. Dostupné online. 
  11. ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 236–240. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017. 
  12. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1780–1860, rok 1843, kniha Vejprnice 14, pag. 122b (nečíslováno) [online]. [cit. 2023-05-07]. Dostupné online. (německy) 
  13. ↑ a b c Matrika zemřelých 1861–1895, rok 1863, kniha Vejprnice 24, pag. 8 [online]. [cit. 2023-05-07]. Dostupné online. (německy) 
  14. ↑ a b c Matrika zemřelých 1861–1895, rok 1866, kniha Vejprnice 24, pag. 19 [online]. [cit. 2023-05-08]. Dostupné online. (německy) 
  15. ↑ a b c Matrika zemřelých 1861–1895, rok 1868, kniha Vejprnice 24, pag. 24 [online]. [cit. 2023-05-08]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1861–1895, rok 1878, kniha Vejprnice 24, pag. 55 [online]. [cit. 2023-05-08]. Dostupné online. 
  17. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1861–1895, rok 1881, kniha Vejprnice 24, pag. 61 [online]. [cit. 2023-05-08]. Dostupné online. 
  18. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1861–1895, rok 1895, kniha Vejprnice 24, pag. 145 [online]. [cit. 2023-05-08]. Dostupné online. 
  19. ↑ a b c d e f g Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 236
  20. ↑ KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 192. 
  21. ↑ Inkofen Friedhof [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ a b URBANOVÁ, Alena. JUDr. Gabriela Beata Lobkowiczová [online]. Svobodné noviny na internetu, 2019-05-23 [cit. 2023-08-15]. Dostupné online. 
  23. ↑ Parte - modlitba šlechta Lobkowicz 1933-1990 [online]. aukro [cit. 2023-05-07]. Dostupné online. 
  24. ↑ a b c Parte - Gabriela Lobkowiczová [online]. ruzenec.cz [cit. 2023-05-07]. Dostupné online. 
  25. ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 228
  26. ↑ Maria Leopoldina Lobkowiczova Sternbergova [online]. Find a Grave [cit. 2023-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

  • Lobkovická hrobka

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Johann Fürst Lobkowitz (1799–1878) crop.jpg
Johann Fürst Lobkowitz (1799–1878)
Kaple Narození Panny Marie.JPG
Autor: Jáchym Kellar, Licence: CC BY-SA 4.0
Kaple Narození Panny Marie s rodinnou hrobkou Lobkowiczů na jižním okraji Křimic .