Kostel Narození Panny Marie (Libochovany)
Kostel Narození Panny Marie v Libochovanech | |
---|---|
Libochovanský kostel Narození Panny Marie | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Ústecký |
Okres | Litoměřice |
Obec | Libochovany |
Souřadnice | 50°33′58,94″ s. š., 14°2′21,24″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | litoměřický |
Farnost | Libochovany |
Status | farní kostel |
Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o Noci kostelů |
Současný majitel | Obec Libochovany |
Zasvěcení | narození Panny Marie |
Datum posvěcení | 9. června 1895 |
Světitel | Emanuel Jan Křtitel Schöbel |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | pseudogotika |
Výstavba | 1893–1895 |
Specifikace | |
Umístění oltáře | k jihu |
Stavební materiál | kámen |
Další informace | |
Kód památky | 101438 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Římskokatolický farní[1] kostel Narození Panny Marie v Libochovanech je pseudogotická jednolodní sakrální stavba na malém náměstíčku obce Libochovany na pravém břehu řeky Labe mezi Litoměřicemi a Ústím nad Labem. Od 24. března 2005 je kostel chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]
Historie
Kostel Narození Panny Marie stojí na místě původního malého dřevěného kostela ze 14. století. Ten je zmiňován společně s farou v roce 1460, kdy tehdejší majitel obce Mathes von Fiala nechal na dolním konci vsi postavit kapličku Panny Marie s malým zvonečkem.[3]
Současná podoba kostela je z roku 1895, kdy byl objekt v pseudogotickém slohu vystavěn a 9. června téhož roku vysvěcen.[4] Díky rozsáhlé finanční sbírce a hlavně za vydatné pomoci obyvatel se podařilo stavbu začít a dokončit během dvou let. Patronem kostela byl kníže Adolf Josef Schwarzenberg a hraběnka Marie Antonie Silva-Tarouca. Kostelní zvony byly v první i druhé světové válce rekvírovány ve prospěch armády.[4]
V roce 2009 byla provedena oprava věže kostela a v říjnu téhož roku byly uloženy písemnosti do kopule na střeše kostela. V roce 2010 došlo k opravě střešního pláště kostela a rekonstrukci věžních hodin.
Architektura
Kostel je vzhledem k době svého vzniku a okolní zástavbě orientován k jihu, věž tedy stojí v severním průčelí. Jedná se o podélný jednolodní kostel s průčelní hranolovitou věží, dvěma transepty, polygonálním presbytářem a přízemní sakristií.[5] Po obou stranách věže je mírně rozšířen o schodiště na kůr kostela a boční kapli. Architektonicky se zachoval v původním stavu z roku 1895 a také mnoho detailů interiéru zůstalo zachováno.
Interiér
Oltář
Oltářní obraz a oba obrazy na bočních oltářích jsou signovány: J. Heřman 1894. V některých zdrojích se však objevuje údaj, že autorem oltářního obrazu je litoměřický rodák a zakladatel muzea profesor Franz Krause.[3]
Varhany
Varhany jsou velmi cenný nástroj, časný opus (č. 4) později významného a ceněného chebského varhanáře Martina Zause (20. května 1861 – 19. ledna 1905)[3] z počátečního období jeho firmy, která byla založena v roce 1892. Letopočet na firemním štítku hracího stolu (nad klávesnicí) není letopočtem stavby varhan, ale letopočtem založení firmy, což potvrzuje fakt, že kostel byl dokončen v roce 1895. Varhany prošly poslední opravou v roce 2014.
Křtitelnice
V letech 2013-2014 byla restaurována původní křtitelnice pocházející z období výstavby kostela.[3] Tato kamenná kruhová křtitelnice je zhotovena z jemnozrnného pískovce, z jednoho kusu kamene. Horní část je zdobena akanty, noha křtitelnice kanelurami a patka geometrickým rostlinným motivem. Povrch kamenné modelace je polychromovaný s imitací dvou druhů mramorů. V horním okraji nádoby je vysekán lem, ve kterém je zapuštěna půlkulatá kovová vnitřní nádoba.[6]
Lavice
Dřevěné kostelní lavice jsou po obou bocích lodi a mezi nimi je ulička. Tak jako většina ostatního vybavení jsou v pseudogotickém stylu. První lavice jak na pravé, tak i na levé straně mají uzavíratelný přístup z uličky malými vrátky a jsou vypolstrované. Jedná se o patronátní lavice vyhrazené majitelům panství.
Osvětlení
V roce 2014 byl kostel doplněn vedle původního svíčkového lustru také novými elektrickými lustry. V roce 2016 byl do interiéru umístěn zádušní svícen pro několik desítek malých svíček.
Okolí kostela
U kostela stojí na čp. 78 pozdně empírová fara z poloviny 19. století. Jedná se o patrovou budovu se spárovanými lizénami, římsami na konzolách a štukovými výplněmi. Do dvora před farou vedou po stranách hlavní brány ještě dvě menší souměrné branky s tympanony na pilířích. Na náměstí před kostelem stojí na válcovém sloupku z 1. poloviny 19. století (nápis na soklu 1806) socha Panny Marie, která byla obnovena v roce 1932. Při silnici k Řepnici je na kamenném podstavci litinový křížek s letopočtem 1869.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 115.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-05-07]. Identifikátor záznamu 481298631 : Kostel Narození Panny Marie, Libochovany. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d PLÁNIČKOVÁ, Eliška. Střípka z historie kostela v Libochovanech. Obecní zrcadlo. Září 2014, roč. 7, s. 6.
- ↑ a b Noc kostelů 23.05.14. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 2014. 82 s. S. 35.
- ↑ a b POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Libochovany (okres Litoměřice), s. 252.
- ↑ ŠIROKÁ, Vanda. Restaurátorská zpráva – Restaurování kamenné křtitelnice Libochovany. Praha: vyd. autorka, 2014. 20 s. S. 2.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Narození Panny Marie na Wikimedia Commons
- Pořad bohoslužeb ve farním kostele Narození Panny Marie, Libochovany (katalog biskupství litoměřického)
- Bohoslužby ve farním kostele Narození Panny Marie, Libochovany na webu církev.cz/bohoslužby
- Program NOCI KOSTELŮ, Libochovany, kostel Narození Panny Marie
- Kostel Narození Panny Marie – Libochovany na Hrady.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY 3.0
Kostel v Libochovanech, pohled od Prackovic nad Labem
Autor: Sefjo, Licence: CC BY-SA 3.0
Kostel Narození Panny Marie a obecní úřad v Libochovanech, okres Litoměřice.
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Kirche in Libochowan (Libochovany) an der Elbe im Böhmischen Mittelgebirge