Kostel Narození Panny Marie (Nicov)

Kostel Narození Panny Marie
Kostel Narození P. Marie
Kostel Narození P. Marie
Místo
StátČeskoČesko Česko
Souřadnice
Základní informace
Církevkatolická církev
Zasvěcenínarození Panny Marie
Další informace
AdresaPlánice, ČeskoČesko Česko
Kód památky15773/4-3240 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poutní kostel Narození Panny Marie v osadě Nicov spadající pod město Plánice na Klatovsku byl vystavěn v letech 1717–1726 podle projektu architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera.[1] Od roku 1958 je kostel, stojící v blízkosti léčivého pramene, chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]

Historie

Nicov leží v katastrálním území Plánice dva kilometry východním směrem od města. Nicov býval původně vsí, zmiňován je již ve 14. století. Přibližně z této doby pochází zdejší poutní tradice,[zdroj⁠?!] podle které má voda v místní studánce má prý schopnost zázračně uzdravovat nemocné. U studánky byl vystavěn kostelík. Ten, spolu s vesnicí, padl za oběť husitským nepokojům. Kostelík byl znovu obnoven a byla do něj umístěna soška Madony s Ježíškem (Panna Marie Nicovská). Ta je od roku 1622 umístěna ve františkánském kostele ve Vídni. Za třicetileté války byl kostelík znovu poničen.

Zadavatelem kostela byl majitel plánického panství a královský místodržící hrabě Adolf Bernard z Martinic. Kostel, který roku 1730 vysvětil hrabě a biskup Jan Adam Vratislav z Mitrovic,[3] je první samostatnou stavbou [[Kilián Ignác Dientzenhofer|Kiliána Ignáce Dientzenhofera.[4] Stojí na půdorysu řeckého kříže a je zaklenut českou plackou, orientován je netradičně k jihu. Vzhledem k tomu, že se nachází na podmáčených pozemcích, byl vybudován na dubových pilotech.[5]

Panně Marii Nicovské byla zasvěcena 24. kaple Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi, která byla založena v letech 1674–1690.

Márnice na přilehlém hřbitově je pravděpodobně rovněž dientzenhoferovým dílem.

Rekonstrukce

V roce 2012 vznikl Nicovský nadační fond, jehož účelem je obnova a zachování kostela Narození Panny Marie a kostela sv. Blažeje v Plánici. V nicovském kostele pořádá benefiční koncerty, na nichž vystupovali například houslisté Václav Hudeček nebo Jaroslav Svěcený.

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995–2014 na opravu památky čerpáno 9 600 000 Kč.[6]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok2002200320042005200620072008200920102011201220132014
částka1 0001 2001 2001 300485700600500425630420540600

Reference

  1. Vikariát klatovský [online]. Plzeňská diecéze. Dostupné online. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-04-18]. Identifikátor záznamu 126284 : Kostel Narození P. Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. Kostel Narození Panny Marie, Nicov [online]. FDH.Sumavanet.cz [cit. 2015-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-27. 
  4. Kilián Ignác (Kilián Ignaz) Dientzenhofer (Dienzenhofer) [online]. Příroda Karlovarska [cit. 2015-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-27.  cit. dle KUMPERA, Jan: Osobnosti a Západní Čechy, 1. díl, Nakladatelství Ševčík Plzeň, 2005
  5. Hrady.cz, 2004-4-24. Dostupné online. 
  6. MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 102–103. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“