Kostel Narození Panny Marie (Nové Město nad Metují)

Kostel Narození Panny Marie
v Novém Městě nad Metují
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajKrálovéhradecký
ObecNové Město nad Metují
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézekrálovéhradecká
Vikariátnáchodský
FarnostNové Město nad Metují
Zasvěcenínarození Panny Marie
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Výstavba17671769
Další informace
Kód památky30083/6-1820 (PkMISSezObrWD) (součást památky klášter milosrdných bratří s kostelem Narození Panny Marie)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Narození Panny Marie v Novém Městě nad Metují je barokní chrám, součást bývalého kláštera milosrdných bratří, se kterým je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie kostela

Původně zde stával městský hřbitov s kostelíkem. Po smrti bratra Vojtěcha z Pernštejna převzal panství v roce 1534 jeho bratr Jan. Ten poblíž hřbitova založil první městský špitál. Původní kostelík nevyhovoval špitálním potřebám. Byl proto za držení města pány ze Stubenberku zbořen a na jeho místě byla zahájena výstavba nového většího kostela. Stubenberkové byli luteráni a tak i nový kostel byl stavěn jako protestantský. Jeho výstavba se však vlekla. Teprve po deseti letech byl kostel v roce 1597 zaklenut. V roce 1690 přistavěli novoměstští měšťané ke kostelu loretánskou kapli jako dík za to, že se mor, řádící tehdy v Čechách, vyhnul jejich městu. V roce 1692 tehdejší majitel panství Jakub Leslie založil při kostele obytnou budovu pro Milosrdné bratry, v níž měl být i špitál s deseti lůžky. První vikář se dvěma bratry dorazil z Vídně v roce 1696. Obytná budova byla přestavěna a rozšířena na konvent s lékárnou. Když byl konvent se špitálem dokončen, přestal potřebám Milosrdných bratří vyhovovat kostel. V roce 1757 se tedy rozhodli, že kostel zboří a postaví na jeho místě kostel opět nový a větší. V letech 1767 až 1769 byl tak vystavěn dnešní kostel Narození Panny Marie.

Loretánská kaple

Loretánská kaple (Santa Casa), původně přistavěná roku 1680 ke zrušenému hřbitovnímu kostelíku, byla po výstavbě věže a nového kostela začleněna do areálu kláštera. Byl jí ponechán samostatný vstup věží z ulice, a to v ose čelního portálu kaple. Raně barokní, pravoúhle profilovaný portál tohoto vstupu je zakončen piniovou šiškou uvnitř trojúhelníkového frontonu. Vstup do kaple s letopočtem 1680, který se nachází ve věži, přestal být používán. Bočními vstupy je přímé spojení kaple s klášterním ambitem na jihu a s chodbou, která spojuje nemocnici s novým kostelem na severu.[2]

Zajímavost

Za příbuznými do Nového města jezdíval Bedřich Smetana. 15. srpna 1840 o pouti ve zdejším kostele, tehdy šestnáctiletý Bedřich, hrál houslové sólo při mši svaté. Zpěvem jej doprovázela jeho sestřenice a první velká láska Louisa Smetanová, pro kterou stejný rok složil známou Louisinu polku.

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-02-10]. Identifikátor záznamu 141497 : Špitál. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Nové Město nad Metují, špitál 06.jpg
Autor: Ewwwa, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: