Kostel Narození Panny Marie (Příbor)

Kostel Narození Panny Marie
Místo
StátČeskoČesko Česko
Souřadnice
Základní informace
Církevkatolická
ProvincieMoravská
Diecézeostravsko-opavská
Děkanátostravský
FarnostPříbor
Současný majitelFarnost Příbor
Zasvěcenínarození Panny Marie
Architektonický popis
Stavební slohgotický, renesanční, barokní
Výstavba14. století
Specifikace
Délka40 m
Šířka32 m
Výška54 m
Umístění oltářevýchod
Stavební materiálkámen
Další informace
Kód památky36112/8-1661 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Farní kostel Narození Panny Marie je románsko-gotická stavba, která je dominantou města Příbor v okrese Nový Jičín. Je kulturní památkou ČR.[1]

Historie

První zmínka o dvorci, jehož součástí mohla být hradní kaple, je doložena roku 1251. Zdivo hradního opevnění bylo využito ve 14. století při stavbě kostela a přístavbě věže. Jižní štít apolygonální závěr s opěráky se datuje do období kolem roku 1400. Středověký kostel byl opevněn a  tvořil část opevnění města. Renesanční úpravy věže byly provedeny v období 1570–1595, věž byla zvýšena o dvě patra. Také byl upraven portál v kněžišti, náhrobky, znaky olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského a pražského biskupa Martina Medka. Renesanční úpravy provedli italští mistři. V roce 1586 byly postaveny boční kaple na půdorysu trojlistu, později barokně upravené. Členitá stavba kostela byla doplněna menšími přístavbami, jako je sakristie, kaple svatého Urbana či kaple Getsematské zahrady. Další úpravy kostela byly provedeny v letech 1852–1854. [2][3][4][5][6] Hřbitov kolem kostela byl založen pravděpodobně už ve 14. století a zrušen na konci 18. století reformami císaře Josefa II. Na hřbitově se dochovala jen torza náhrobků.[7]

V roce 2001 byla provedena rekonstrukce exteriéru kostela.

Popis

Orientovaná pozdně gotická zděná trojlodní stavba s odsazeným polygonálním závěrem s opěráky, představenou věží v západním průčelí a s bočními barokními kaplemi ze 17. století. Loď je kryta sedlovou střechou, v bočních stěnách jsou okna s půlkruhovými záklenky, okna bočních kaplí mají segmentové záklenky. Boční kaple jsou zakončeny kopulí s lucernou. Na sedlové střeše kněžiště je sanktusník. Síňová trojloď je zaklenuta křížovou žebrovou klenbou na čtyřech podporách, boční kaple oválnou kopulí, kněžiště je žebrovou klenbou. Triumfální oblouk je kamenný, ve tvaru gotického oblouku.[8]

Interiér

Hlavní oltář nese gotickou sochu Panny Marie z první poloviny 15. století. Po stranách kněžiště jsou obrazy svatého Isidora Madridského a svatého Vendelína z 18. století od kroměřížského malíře A. Volného. Kostel je vybaven rokokovým mobiliářem.

Kruchta je podklenuta třemi poli křížové klenby na pasech. Má zvlněný poprsník s dřevěnou kuželkovou balustrádou. Varhany byly vyrobeny v roce 1748 olomouckým varhanářem Johanem Paulem Wenigerem.[9] V roce 2018 byla provedena oprava varhan.[10]

Věž

Hranolová šestipatrová věž s kamennou nárožní bosáží je představěna k západnímu průčelí. Je zastřešena cibulí s lucernou a makovicí. V nejvyšším patře jsou dvojice pravoúhlých oken, v nižším jsou zdvojená okna zakončená půlkruhovým záklenkem a pod nimi je hodinový ciferník. Věžní hodiny pocházejí z roku 1784. Po stranách věže jsou klíčové střílny. V západní straně se nachází kamenný portál s lomeným obloukem. Podvěží je zaklenuto křížovou klenbou. K severnímu nároží lodi a věže je přistaven pravoúhlý přístavek, k jižnímu nároží válcové schodiště.[8]

Ve věži bylo zavěšeno šest zvonů. Nejstarší, Matka Boží, váží 2,5 tun a byl ulit v roce 1629. V období druhé světové války byl rekvírován. Po válce byl nalezen a v roce 1947 zavěšen zpět do věže.[11] Zvony se jmenují Anděl Páně, Matka Boží, Barbora a Svatá Anna.[12]

Ohradní zeď

Ohradní zeď kolem kostela s podpěrnými pilíři a hradební střílnou na jižní straně je z lomového kamene. Vstupní brána na východní straně původně měla padací most.[4] V ohradní zdi jsou vestavěny zděné kaple křížové cesty s půlkruhovým půdorysem a sedlovou stříškou s křížem. V průčelí je zasklená nika rámovaná edikulou, kterou tvoří sloupy na soklech nesoucí trojúhelníkový nádstavec. Pod nikou je obdélná deska s nápisem.[13] Keramické reliéfy křížové cesty v nikách vytvořil v roce 1887 příborský profesor Vojtěch Mottl.[11] Za zdí stojí na severní straně tzv. Armanka, ve které se nacházela farní škola.

Další

Součástí kostela je kaple Panny Marie Lurdské z roku 1901 a pískovcová socha svatého Zachariáše v nadživotní velikosti.

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-01-22]. Identifikátor záznamu 147948 : Kostel Narození Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Farní kostel Narození Panny Marie - město Příbor Freud Pribor City. www.pribor.cz [online]. [cit. 2019-01-23]. Dostupné online. 
  3. kostel Narození Panny Marie, Příbor. www.hrady.cz [online]. [cit. 2019-01-23]. Dostupné online. 
  4. a b FIŠERA, Zdeněk. Opevněné kostely v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 2, Turistický průvodce.. 1. vydání. vyd. Praha: Olympia, 2015. 130, XVI Seiten s. ISBN 9788073763978, ISBN 8073763974. OCLC 927803000 S. 59. 
  5. DIBELKOVÁ, Irena. Poutní místa na Moravě a ve Slezsku. I. vyd. Praha: Olympia, 2005. 105 s. ISBN 807033875X, ISBN 9788070338759. OCLC 62759624 S. 94,95. 
  6. PETR, David. 777 kostelů, klášterů, kaplí České republiky. 1.. vyd. Praha: Kartografie, 2002. 308, 58 pages s. ISBN 8070117087, ISBN 9788070117088. OCLC 51186732 S. 229. 
  7. Bývalý hřbitov u farního kostela Narození Panny Marie Příbor - Lysá hora. www.lysahora.cz [online]. [cit. 2019-01-25]. Dostupné online. 
  8. a b Detail dokumentu - G0340641. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2019-01-23]. Dostupné online. 
  9. Varhany a varhanáři v České republice. www.varhany.net [online]. [cit. 2019-01-23]. Dostupné online. 
  10. VARHANY FOTOGALERIE « Farnost Příbor. www.farnostpribor.cz [online]. [cit. 2019-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-26. 
  11. a b Příbor - kostel Narození Panny Marie. www.turistika.cz [online]. [cit. 2019-01-23]. Dostupné online. 
  12. PAVELEK, Ivan. Největší­ kostelní­ zvon našli po válce v Německu. deník.cz. 2015-09-18. Dostupné online [cit. 2019-01-23]. 
  13. Detail dokumentu - G0340641. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2019-01-25]. Část 5, 6, 9. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Kostel Narození Panny Marie v Příboře.JPG
Autor: Debaku, Licence: CC BY-SA 3.0
Kostel Narození Panny Marie
Příbor, Interiér kostela Narození Panny Marie.jpg
Autor: Vojtěch Dočkal , Licence: CC BY-SA 4.0
Interiér kostela Narození Panny Marie v Příboře
Příbor, Varhany v kostele Narození Panny Marie.jpg
Autor: Vojtěch Dočkal , Licence: CC BY-SA 4.0
Varhany v kostele Narození Panny Marie v Příboře
Příbor, Kostel Narození Panny Marie kněžiště.jpg
Autor: Vojtěch Dočkal , Licence: CC BY-SA 4.0
Kněžiště v kostele Narození Panny Marie Příbor