Kostel Narození Panny Marie (Třebenice)
Kostel Narození Panny Marie v Třebenicích | |
---|---|
Kostel Narození Panny Marie v Třebenicích | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Ústecký |
Okres | Litoměřice |
Obec | Třebenice |
Souřadnice | 50°28′34,28″ s. š., 13°59′24,61″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | litoměřický |
Farnost | Třebenice |
Status | farní kostel |
Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o NOCI KOSTELŮ |
Současný majitel | farnost Třebenice |
Zasvěcení | narození Panny Marie |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | goticko-renesanční |
Výstavba | 1591–1601 |
Specifikace | |
Stavební materiál | kámen, zdivo |
Další informace | |
Adresa | Paříkovo nám., Třebenice |
Kód památky | 42934/5-2370 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Římskokatolický farní[1] kostel Narození Panny Marie v Třebenicích v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji je goticko-renesanční sakrální stavba postavená na místě staršího předchůdce a tvořící dominantu uprostřed protáhlého[2] třebenického Paříkova náměstí. Od roku 1964 je kostel chráněn jako kulturní památka.[3]
Historie
První zmínka o farní lokalitě jako trhové vsi svatojiřského kláštera v Třebenicích pochází z roku 1227.[2] Datum založení farnosti není doloženo, avšak matriky jsou vedeny od roku 1671.[1] Rozvoj městečka v 16. století umožnil stavbu nového kostela. Nejprve vznikla roku 1551 velká věž v severozápadním nároží. Loď a presbytář byly postaveny v letech 1591–1601. Kostel byl obnoven po požáru roku 1669. V letech 1823–1824 byla postavena nová sakristie.[4] Dále byl opraven v roce 1838[2] a znovu opraven v roce 1934 architektem J. Fialou. Oproti původní stavbě byl dodatečně upravený.[4] Kostel přístupný během bohoslužeb.
Architektura
Exteriér
Loď i závěr kostela jsou členěny vysokými polokruhovými slepými arkádami na přízedních pilířích. V nich jsou hrotitá okna s kružbami a nad nimi se nacházejí okrouhlá okna.
Na jižní straně a závěru jsou pod hrotitými okny ještě ploché polokruhové výklenky. Sakristie má zaoblené rohy a lizénové rámce, které pochází z doby opravy v letech 1821–1824. Věž se spárovanými nárožími je členěna vysokou lichou arkádou. V horní části je věž členěna nárožními pilastry a obdélnými okny s polokruhovými nástavci. Na východní straně věže je nižší přístavek schodiště s úzkým portálem v pozdně goticky profilovaném rámci. Při západním nároží severní strany věže se nachází nápis svědčící o jejím založení v roce 1551. V západním průčelí je hrotitý vchod do předsíně.[4]
Interiér
Loď i presbytář tvoří jednotný, neoddělený prostor se slepými polokruhovými arkádami na pilastrech a obíhající hladkou římsou, která odděluje hrotitá a okruhlá okna. Valená klenba s lunetami a sítí štukových pásků je jednotná. Barokní zděná kruchta má poprsnici, která je nesená dvěma širokými segmentovými oblouky na hranolovém pilíři. Podklenutá je valenou klenbou s lunetami. Jižní pole podkruchtí je odděleno skleněnými dveřmi od dlouhé západní vstupní prostory. Je sklenuté dvěma poli valené klenby s lunetami a sítí štukových pásků na přízední pilíře, které jsou postavené v ose pilíře podkruchtí. Po severní straně této vstupní prostory v podvěží je obdélná kaple. Ta je sklenutá valenou klenbou s dvěma lunetami. Jsou zde železné dveře s pobíjenými pásky a růžicemi. Nad předsíní se nachází ještě druhá kruchta. Je sklenutá valenou klenbou s lunetami a štukovými pásky. Zábradlí této druhé kruchty je dřevěné, kuželkové. Severní předsíň je sklenuta plackou. Sakristie má plochý strop.[4]
Zařízení
Hlavní oltář je barokní a pochází z první čtvrtiny 18. století. Je na něm obraz Narození Panny Marie. V nástavci oltáře je obraz Nanebevzetí Panny Marie z roku 1858 od J. Žáka. Jsou zde také barokní sochy svatého Mikuláše a svatého Prokopa.
Barokní oltář svatého Vavřince s barokními sochami svatého Rocha a svatého Šebestiána pochází z první poloviny 18. století. Barokní oltář svatého Antonína s obrazem svatého Antonína je z první poloviny 18. století. V jeho nástavci je obraz Zvěstování Panny Marie.
Oltář svatého Jana Nepomuckého je pseudobarokní. Kazatelna je barokní a pochází z první čtvrtiny 18. století. Je doplněna sochou svatého Jana Nepomuckého na stříšce a obrazy evangelistů a církevních Otců na řečništi kazatelny. Barokní zpovědnice je s obrazem svatého Jana Nepomuckého. Kostelní lavice jsou rokokové. Obraz svatého Petra a svatého Pavla v rokokovém rámu je z druhé poloviny 18. století.[4] V kostele se nacházejí dva malé renesanční alabastrové reliéfy s výjevy z Apokalypsy v chiaroscurovém rámování. Jedná se patrně o saskou práci z 16. století.[2] Krucifix je barokní, relikviáře pak rokokové.
V jižní stěně je umístěn renesanční figurální náhrobník Zdislava ze Lhoty z roku 1574. Pozdně gotická cínová křtitelnice z první poloviny 16. století s reliéfy Ecce Homo, svatého Jakuba a svatého Václava pochází od mistra Tomáše. V sakristii je pozdně gotický reliéf Poslední večeře z první poloviny 16. století.[4]
Okolí kostela
Na náměstí u kostela je mariánský sloup s Immaculatou z roku 1705, chráněný od 3. května 1958 chráněna jako kulturní památka České republiky.[5] V čp. 68 se nachází barokní fara z 18. století, která je také od 3. května 1958 chráněna jako kulturní památka České republiky.[6] Jedná se o řadovou, jednopatrovou budovu s pilastry a dvěma polokruhově zakončenými vjezdy se štukovým rámcem a klenáky. Okna jsou obdélná a mají obdélné zdobné parapety a suprafenestry s římsami. Místnosti v přízemí a schodiště jsou sklenuty valenými klenbami s lunetami.[4] V přízemí se nachází oratorium přístupné z ulice.
Odkazy
Reference
- ↑ a b MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 194.
- ↑ a b c d DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 271.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-29]. Identifikátor záznamu 155166 : Kostel Narození Panny Marie, Třebenice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f g Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. Kapitola Třebenice /Litoměřice/, s. 88–89.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-05-07]. Identifikátor záznamu 154793 : Sloup se sochou Panny Marie, Třebenice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-05-07]. Identifikátor záznamu 155941 : Fara, Třebenice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3].
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Lehotsky, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Lehotsky, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Lehotsky, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: