Kostel Narození Panny Marie (Trmice)
Kostel Narození Panny Marie v Trmicích | |
---|---|
kostel Narození P. Marie v Trmicích | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Ústecký |
Okres | Ústí nad Labem |
Obec | Trmice |
Souřadnice | 50°38′34,33″ s. š., 13°59′40,82″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | ústecký |
Farnost | Trmice |
Status | farní kostel |
Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
Zasvěcení | narození Panny Marie |
Architektonický popis | |
Výstavba | 18. století, úprava 1898–1899 |
Specifikace | |
Stavební materiál | zdivo |
Další informace | |
Adresa | Václavské náměstí Trmice, Ústí nad Labem |
Ulice | Václavské náměstí |
Kód památky | 42925/5-276 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Poutní[1] kostel Narození Panny Marie stojící na náměstí v Trmicích, poprvé zmíněný roku 1645, je původně barokní sakrální stavbou z 18. století, která prošla několika přestavbami. Naposledy byl upraven do dnešní podoby v letech 1898–1899 J. Stibralem,[2] který mimo jiné přistavěl i věž.
Architektura a historie
Kostel je jednolodní, obdélný s trojboce uzavřeným presbytářem. V nice věže nad portálem se nachází novodobá socha Assumpty. Presbytář i loď mají valenou klenbu s lunetami.[2] K poslední velké stavební úpravě došlo v letech 1898–1899. Původní věž byla snesena a nahrazena zcela novou věží, která předstupuje hlavnímu průčelí. Vnější vzhled kostela přišel o svou dosavadní barokní tvář, kterou vystřídalo novogotické ztvárnění.
V roce 1923 byl kostel osazen čtyřmi novými zvony, z nich tři byly za II. světové války zrekvírovány pro potřeby zbrojního průmyslu. Roku 1932 byly v kostele instalovány nové varhany.
V prostoru těchto nových varhan vznikl v roce 1953 požár, jehož následky byly během relativně krátké doby odstraněny. Po roce 1972, když se zhoršil stav stropní konstrukce, byl kostel uzavřen a k jeho znovuotevření veřejnosti došlo až v září roku 1989.
Záchrana před privatizací
V roce 2013 občanské sdružení Spolek pro záchranu kostela v Trmicích – Fiat Voluntas Tua (Buď vůle tvá),[3] jemuž předsedá Marie Gottfriedová, zakoupilo trmický kostel Narození Panny Marie, aby jej zachránilo před privatizací poté co trmická farnost zkrachovala. Marie Gottfriedová: „Přispívali nám drobní dárci, převážně věřící z Čech a Moravy. Byly jich desítky tisíc. Mezi dárci nebyly žádné firmy, žádní milionáři, žádné podniky či jiné instituce.“ a dále: „Chceme se zasadit o to, aby trmický kostel byl duchovním, kulturním a společenským centrem Trmic a okolí. Budeme provádět pravidelnou údržbu a drobné či rozsáhlejší opravy.“[4][5][6]
Vybavení
Hlavní oltář je barokní a pochází z roku 1726. Tento oltář je portálový a sloupový. Nachází se na něm obraz Narození Panny Marie a obraz Nejsvětější Trojice v nástavci. Jsou na něm také sochy světců. Oltář je dílem bohosudovského řezbáře bratra Václava. V roce 1729 byl oltář vymalován, pozlacen a opatřen dvěma šlechtickými erby, které upomínají na majitele panství Františka Václava Nostice a jeho ženu Kateřinu Alžbětu rozenou Schönbornovou. Restaurován byl v roce 1936, přičemž obrazy restauroval ak. malíř Müntzberg z Litoměřic. Boční oltáře jsou barokní z roku 1727. Na jednom z nich se nachází socha sv. Josefa s Ježíškem, druhý je se sochou sv. Václava. Oltáře byly restaurovány také v roce 1936. Kazatelna je rokoková a pochází z poloviny 18. století. Je s řezanou ornamentikou mušlí a rokajů. Rovněž křtitelnice je rokoková. Její kalich je zdobený rostlinným ornamentem s rokaji. Milostná pozdně gotická dřevěná socha Assumpty s Ježíškem pochází z období kolem roku 1520. V kostele je také gotická dřevěná socha Madony, která pochází původně z Tuchomyšle. Při úpravě byla zvláště spodní část sochy silně přeřezána. Dále je zde barokní socha sv. Vavřince v okovech, která pochází z poloviny 18. století. Také barokní krucifix se skupinou lkajících osob pochází z poloviny 18. století. Při triumfálním oblouku se nachází socha sv. Kateřiny v lidovém stylu. Kamenný nápisový a znakový náhrobník pochází z roku 1695.[2]
Historie poutního místa
O vznik poutního místa v Trmicích se zasloužil P. Kryštof (Kristián[1]) Václav Dont, kterého instaloval za místního faráře roku 1718 litoměřický biskup Hugo František Königsegg-Rottenfels. Dne 3. září 1731 posvětil biskup Jan Adam Vratislav z Mitrovic v trmickém kostele boční oltář Panny Marie, na němž byla umístěna asi 50 cm vysoká dřevěná barokní soška Panny Marie. Brzy poté se rozšířily zprávy, že tato socha je milostná a byla prý splněna a na její přímluv řada proseb. Celé Trmice žily tedy ve vzrušení. Do kostela začala brzy proudit procesí z blízkého i vzdálenějšího okolí. Po smrti děkana Donta roku 1746 pověst tohoto poutního místa poněkud upadla, ale od roku 1765 opět začal poutní význam Trmic stoupat a počet procesí zase rostl. Ta přicházela i ze vzdálenějších míst, například z Chomutova. Již roku 1742 byla milostná socha přenesena z bočního na hlavní oltář, na němž zůstala i ve 21. století. Největší počet poutníků přicházel zvláště o letních mariánských svátcích a poutě přetrvaly až do začátku 20. století.[7][8] Poutní aktivita byla přerušena až vysídlením německy mluvících obyvatel po skončení II. světové války. V období komunistické totality v Československu byla tehdejším režimem znemožněna a po skončení totality až do druhé dekády 21. století je spíše sporadická.
Odkazy
Reference
- ↑ a b MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 1997, ISBN 978-80-7195-121-6, str. 252
- ↑ a b c POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech T/Ž. 1. vyd. Praha: Academia, 1982. 640 s. Kapitola Ústí nad Labem – Trmice, s. 152.
- ↑ Spolek pro záchranu kostela v Trmicích – FIAT VOLUNTAS TUA, kosteltrmice.cz
- ↑ Kostel z majetku zkrachovalé trmické farnosti koupili pod cenou věřící – Cenný kostel Narození Panny Marie v Trmicích má nového majitele. Stalo se jím občanské sdružení Fiat Voluntas Tua (Buď vůle tvá). O církevní památku z konce 17. století usilovalo proto, že soud nad trmickou farností vyhlásil konkurz a hrozilo, že kostel přestane sloužit věřícím, iDNES.cz, 18. října 2013
- ↑ Neznámý kupec vydražil sochy zkrachovalé farnosti a nechal jí je – Zkrachovalé trmické farnosti pomohl neznámý kupec. Při poslední dražbě zabaveného majetku koupil za 350 tisíc korun sochy Krista Panny Marie s Ježíškem, obě jí ale ponechá. Podobně se už zachovalo několik dražitelů, iDNES.cz, 8. července 2012
- ↑ Správce prodal za pětinu pilu, kvůli které zkrachovala trmická farnost – Konkurzní správce prodal pilu v Klenči u Roudnice nad Labem, kvůli které zkrachovala římskokatolická farnost v Trmicích na Ústecku. Farnost měla za pilu zaplatit více než dvacet milionů korun. Nový zájemce ji získal za zhruba 4,5 milionu, iDNES.cz, 15. července 2011
- ↑ ENDLER, Franz Johann. Das soziale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz (Königreich Böhmen). Vídeň: Mayer & Komp., 1903. S. 417. (němčina)
- ↑ HOPPE, Alfred. Des Österreichers Wallfahrtsorte. Vídeň: St. Norbertus-Verlag, 1913. S. 917. (němčina)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel Narození Panny Marie na Wikimedia Commons
- Pořad bohoslužeb ve farním kostele Narození Panny Marie, Václavské náměstí, Trmice (katalog biskupství litoměřického)
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Trmicích na Hrady.cz
- Vybrané sakrální památky Ústeckého kraje – Kostel Nanebevzetí Panny Marie Trmice
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Horakvlado, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Horakvlado, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Horakvlado, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: