Kostel Narození Panny Marie (Trutnov)
Kostel Narození Panny Marie v Trutnově | |
---|---|
Kostel Narození Panny Marie v Trutnově | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Královéhradecký |
Okres | Trutnov |
Obec | Trutnov |
Souřadnice | 50°33′42,7″ s. š., 15°54′50,7″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | Královéhradecká |
Vikariát | Trutnovský |
Farnost | Trutnov I |
Status | farní kostel |
Užívání | pravidelné |
Zasvěcení | narození Panny Marie |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | baroko |
Výstavba | 18. století |
Specifikace | |
Délka | 39 metrů |
Šířka | 25 metrů |
Výška | 24 metrů |
Další informace | |
Ulice | Kostelní |
Oficiální web | https://www.farnosttrutnov.cz/ |
Kód památky | 14488/6-3403 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Arciděkanský kostel Narození Panny Marie je barokní sakrální stavba poblíž Krakonošova náměstí vedle někdejšího zámku, nyní muzea, v Trutnově. Kostel leží v katastrálním území Trutnov na stavební parcele 105, vlastníkem je Římskokatolická farnost - arciděkanství Trutnov I. Kostel je dostupný ulicí Školní, Kostelní a Farskou, z ulice Vodní vede ke kostelu stezka.
Historie
Počátky kostela
Počátky trutnovského hlavního kostela, spadají do období založení města. Pražský biskup Jan III. z Dražic ve své listině z 1. května 1260 vymezil hranice farnosti. Tato farnost zahrnovala kromě Nové Úpy (Trutnova) také osady Úpu první (Staré město), Humburky, Vojší Starou Ves, Poříčí, Ostrožnici, Voletiny, Lysou, Debrné, Brusnici a Libeč.
Reformační období
Trutnovskou faru obsluhovali až do roku 1521 řádoví bratři zderavského kláštera v Nise. V předhusitské době se zde připomíná knihovna s 50 latinskými rukopisnými knihami. Roku 1421, kdy byl Trutnov dobyt husity, byly knihy s bohoslužebným náčiním převezeny do slezské Nisy.
Roku 1505 prošel kostel přestavbou. V roce 1508 byl v kostele postaven oltář svatého Vavřince (po 74 letech byl oltář prodán). Roku 1521 byla dostavěna špice kostelní věže, zakončená měděnou pozlacenou hlavicí s hvězdou a andělem.
Barokní období
V průběhu 2. slezské války původní gotický kostel zcela vyhořel. Současná podoba v pozdně barokním slohu s prvky klasicistními a rokokovými vznikala v z letech 1756–1782 podle návrhu Leopolda Niedereckera. Je charakteristická svou 63 m vysokou věží s cibulovitým zakončením. Ve spodní části této věže se nachází hlavní vchod. Interiér tvoří klasicistní hala. Do prostoru mezi mohutnými pilíři jsou umístěny boční oltáře. Hlavní oltář je z roku 1784. Oltář zachycuje narození Panny Marie a zdobí jej sochy apoštolů sv. Petra a sv. Pavla a čtyř církevních otců sv. Řehoře, sv. Ambrože, sv. Augustina a sv. Jeronýma. Nynější varhany z roku 1910 jsou dílem Jindřicha Schiffnera z Prahy a mají 3000 píšťal. Nynější zvony byly na věž vyzdviženy 30. srpna 1991 a nesou označení Maria (850 kg), Václav (320 kg), Ludmila (220 kg) a Josef (65 kg) a opraven byl i starý zvon Vojtěch.
Současnost
V bývalé sakristii byla koncem 20. století zřízena kaple, která za místního arciděkana Mons. ThLic. Mirosława Michalaka byla biskupem Dominikem Dukou na svátek Božího Milosrdenství vysvěcena. A od této doby je zasvěcená právě Božímu Milosrdenství. Během zimního období (od října do konce května) zde se ve všední dny konají bohoslužby.
Literatura
- Kostely. Sakrální stavby na území města Trutnova a bývalých integrovaných obcí. 1. vyd. Město Trutnov, 1998. (ODKAZY; sv. 1.)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Narození Panny Marie na Wikimedia Commons
- Informace o kostelu na stránkách města Trutnova
- Informace o kostelu na stránkách arciděkanství Trutnov
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Jiří Novák, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Hadonos, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: