Kostel Narození Panny Marie a svaté Anny (Rajnochovice)

Kostel svaté Anny
Místo
StátČeskoČesko Česko
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Zasvěcenísvatá Anna
Další informace
Kód památky30942/7-6112 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Narození Panny Marie a svaté Anny stojí v obci Rajnochovice v okrese Kroměříž. Spolu s kamenným křížem a sousoším Piety je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Kostel náleží pod římskokatolickou farnost Rajnochovice děkanátu Holešov olomoucké arcidiecéze.[2]

Historie

Podle pověsti stál na místě hřbitova dřevěný kostel zasvěcený svaté Anně asi z 12. století a v jeho blízkosti žil poustevník, bývalý příslušník řádu templářů. Jako dík za záchranu v kostele nechal zhotovit sochu svaté Anny Samotřetí.

Nový kostel nechal postavit olomoucký biskup, kardinál Wolfgang Hanibal hrabě ze Schrattenbachu v letech 1711–1716. Byl postaven pravděpodobně podle plánů italského architekta Giovanni Pietro Tencalla. V roce 1717 byly zavěšeny zvony. V roce 1727 vznikla samostatná fara a 25. července 1742 byl kostel vysvěcen. Barokní kostel Narození Panny Marie a svaté Anny je nazýván valašskou katedrálou.[3][4][5][6]

U kostela nechal kardinál Wolfgang postavit malý lovecký zámeček, který se později sídlem fary a později přestavěna na středisko mláděže. Naproti fary je socha svatého Jana Nepomuckého, která je také chráněna jako kulturní památka ČR.[7]

V předválečné době byly ke kostelu pořádány poutě třikrát ročně, jak na mariánské svátky, tak svatoannenský a do roku 1951 byly pořádány poutě v pondělí velikonoční a svatodušní.[3]

Kostel

Exteriér

Kostel je volně stojící jednolodní orientovaná zděná dvoupatrová stavba postavena na půdorysu obdélníku s polygonálním závěrem, věží přisazenou k závěru a se sakristií na severozápadní straně. Má sedlovou střechu původně krytou břidlicí. Na hřebenu je osmiboký sanktusník zakončen cibulí. Fasáda je členěna soklem, vysokými pilastry, vlysem s obdélníkovými výplněmi a profilovanou hlavní římsou. Ve vstupním průčelí nad vchodem je znak kardinála Wolfganga, v postranních výklencích mezi pilastry jsou sochy svatého Jana Nepomuckého (vlevo) a svatého Jana Sarkandra (vpravo). K průčelí vede široké schodiště. V bočních fasádách lodi bylo v každém patře šest pravoúhlých oken v šambránách. V prvním patře mají okna segmentový záklenek, v druhém patře půlkruhový záklenek. Boční vchody jsou v kamenných ostěních.[8]

Hranolová věž je vysoká 37 m ukončena stanovou střechou, původně byla zakončena cibulí a byla věž vyšší. V roce 1754 byla z bezpečnostních důvodů snížena. Ve věži byly tři zvony, z nichž dva byly rekvírovány pro válečné účely. V roce 1972 byly zavěšeny dva nové zvony.[9]

Interiér

Loď má délku třicet osm metrů, šířku dvanáct metrů a ve výšce osmnáct metrů je valená klenba s lunetami nad okny. Vnitřek lodi osvětluje dvacet dva oken. Bohatou štukovou výzdobu vytvořil Baltazar Fontana.[4]

Na hlavním oltáři je dřevěné sousoší svaté Anny Samotřetí s Pannou Marií, Ježíškem a s postavou rytíře. Boční oltáře jsou zasvěcené svatému Wolfgangu, svatému Václavu a Panně Marii lurdské. V lunetě na klenbě je freska Proměnění Páně na hoře Tábor.[3]

Skříň varhan z roku 1720 byla nově osazena v roce 1930. Varhanní skříň je ozdobena postavou krále Davida s andílky, kteří hrají na kornety, staré hudební nástroje.[2][4]

Kříž a sousoší Piety

Před vstupním průčelím je umístěn kamenný kříž a sousoší Piety, které jsou zapsány v seznamu kulturních památek pod evidenčním číslem 30942/ 7-6114 (Pieta) a 30942/ 7-6117 (kříž).[1]

  • Pískovcový krucifix stojí na vysokém hranolovém soklu, který má na přední straně nápis s chronogamem: AVE / CRVCIFIXE / DVX MEVS / AVE
  • Na vysokém podstavci je posazena pískovcová socha sedící panny Marie s Kristem na klíně. Na zadní straně je letopočet 1815 a na přední straně nápis: Sv. Maria, oroduj za nás [8][9]

Odkazy

Reference

  1. a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-02-23]. Identifikátor záznamu 142425 : Kostel sv. Anny. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b Kontakt ŘKF Rajnochovice. www.farnost-rajnochovice.cz [online]. 2021-11-27 [cit. 2022-02-24]. Dostupné online. 
  3. a b c Rajnochovice. poutni.ado.cz [online]. [cit. 2022-02-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-29. 
  4. a b c Kostel sv. Anny - Oficiální stránky Obce Rajnochovice. www.rajnochovice.cz [online]. [cit. 2022-02-23]. Dostupné online. 
  5. Kostel Narození Panny Marie a sv. Anny, Rajnochovice. www.hrady.cz [online]. [cit. 2022-02-23]. Dostupné online. 
  6. Církevní turistika. www.cirkevnituristika.cz [online]. [cit. 2022-02-23]. Dostupné online. 
  7. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-02-25]. Identifikátor záznamu 160866 : Socha sv. Jana Nepomuckého. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  8. a b Evidenční list: farní kostel sv. Anny. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2022-02-23]. Dostupné online. 
  9. a b Kostel Narození Panny Marie a sv. Anny. www.hostynsko.cz [online]. [cit. 2022-02-24]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Rajnochovice - kostel.jpg
(c) I, Daniel.baranek, CC BY 2.5
Kostel sv. Anny v Rajnochovicích