Kostel Narození svatého Jana Křtitele (Kamenický Šenov)
| Kostel Narození sv. Jana Křtitele v Kamenickém Šenově | |
|---|---|
 © Raimond Spekking / CC BY-SA 4.0 (via Wikimedia Commons) Kostel Narození sv. Jana Křtitele v roce 2015 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Liberecký kraj |
| Okres | Česká Lípa |
| Obec | Kamenický Šenov |
| Souřadnice | 50°46′37,56″ s. š., 14°28′8,04″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | českolipský |
| Farnost | Kamenický Šenov |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | narození Jana Křtitele |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Petr Pavel Columbani |
| Stavební sloh | baroko |
| Typ stavby | kostel |
| Výstavba | 1715-1718[1] |
| Další informace | |
| Adresa | Římskokatolická farnost Kamenický Šenov náměstí Míru 80 Kamenický Šenov |
| Ulice | Nám. Míru |
| Kód památky | 25406/5-3034 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický kostel Narození svatého Jana Křtitele v Kamenickém Šenově leží v centru obce. Jedná se o barokní kostel, jenž byl postaven na základech staršího dřevěného kostelíku.[1] Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]
Historie
Kostel byl postaven v letech 1715 až 1718 italským stavitelem Petrem Pavlem Columbanim.[1] Věž kostela byla upravována v roce 1754.[3] Kamenický Šenov je známý svou lustrařskou výrobou a jeho chloubou jsou skleněné lustry z roku 1856, které pro kostel věnovala firma Elias Palme.[4]
Na jaře 2014 byl kostel zapojen do Noci kostelů.[5]
Architektura
Exteriér
Kostel je barokní, jednolodní a obdélný. Má také obdélný presbytář, který je polokruhově ukončený, a obdélné prostory sakristie a oratoře po stranách. Na východní straně je hranolová věž. Západní průčelí je se středním rizalitem a s konkávně vykrojenými bočními partiemi je členěno pilastry. Průčelí je vyvrcholeno štítem s trojúhelníkovým ukončením. V ose průčelí je obdélný portál v rámci s uchy. Průčelí má rozeklaný štít s kartuší se erbem rodu Kinských ve středu. Okno nad portálem je polokruhově ukončeno. Okna bočních os průčelí mají čtyři laloky ve štukovém rámci s klenákem. Boční fasády člení pilastry, velká obdélná vpadlá pole a obdélným segmentem ukončená okna a okna se čtyřmi laloky. Hranolová věž je členěna pilastry v nárožích.[3]
Interiér
Presbytář má křížovou klenbu a v závěru je sklenut paprsčitě. Loď má valenou klenbu s lunetami. Stěny jsou členěny podloženými pilastry. V kostele je trojboká zvlněná kruchta, která je podklenutá křížově. Nad ní je další zvlněná kruchta, která je nepodklenutá.[3]
Vybavení
Zařízení kostela pochází z velké části z konce 18. století a z období kolem roku 1800. Hlavní oltář je rokokový, sloupový. Je na něm obraz z 1. poloviny 19. století. Oltář je v luisézním rámu a má bohatou figurální výzdobu. Dva boční protějskové oltáře sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie jsou z konce 18. století. Kazatelna s reliéfy a klasicistním dekorem pocházejí z doby kolem roku 1800.[3] Původní varhany pocházely ze Žandova a do kostely byly umístěny po jeho dostavění. V roce 1765 byly vestavěny nové rokokové varhany. Na počátku 21. století má kostel funkční varhany s třemi klaviaturami a 34 rejstříky.[4] Mramorová křtitelnice s dřevěným víkem pochází z roku 1839. Na konzolách v lodi je Pieta a kříž s Kristem a sochou sv. Maří Magdalény z 1. poloviny 18. století. V kostele se nachází také rokokový oválný reliéf znázorňující výjev sv. Jana Nepomuckého před králem Václavem IV.[3]
Okolí kostela
Kostel je obklopem hřbitovem. Ten je přístupný skrze empírovou pilířovou bránu se zdobnými vázami z počátku 19. století. Na hřbitově se nacházejí zajímavé náhrobky: rokokový z roku 1769, dvoudílný rokokový z 2. poloviny 18. století a četné klasicistní náhrobky z 1. poloviny 19. století, které jsou figurálně nebo architektonicky členěné. Jsou zde také náhrobky od Emanuela Maxe a Josefa Maxe z 50. a 60. let 19. století.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c VALEČKA, Jaroslav. kostel Narození sv. Jana Křtitele [online]. Hrady.cz, 2011-10-10 [cit. 2013-01-05]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-11-29]. Identifikátor záznamu 136518 : Kostel Narození sv. Jana Křtitele. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II.. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Kamenický Šenov /Česká Lípa/, s. 26.
- ↑ a b Noc kostelů 29.05.15. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 2015. 82 s. Noc kostelů Dostupné online. Kapitola Kamenický Šenov, kostel Narození sv. Jana Křtitele, s. 30.
- ↑ redakce. Noc kostelů: Památky Českolipska večer otevřou své brány. Českolipský deník [online]. 2014-05-23 [cit. 2014-05-23]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Narození svatého Jana Křtitele na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb v kostele Narození sv. Jana Křtitele, Kamenický Šenov (katalog biskupství litoměřického)
- Program NOCI KOSTELŮ, Kamenický Šenov, kostel Narození sv. Jana Křtitele
- Profil kostela na stránkách libereckého kraje
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
© Raimond Spekking / CC BY-SA 4.0 (via Wikimedia Commons)
Kostel Narození svatého Jana Křtitele, Kamenický Šenov
Znak nad dveřmi kostela