Kostel Narození svatého Jana Křtitele (Svratka)

Farní kostel svatého Jana Křtitele
Kostel svatého Jana Křtitele ve Svratce
Kostel svatého Jana Křtitele ve Svratce
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajPardubický
OkresChrudim
ObecSvratka (okres Žďár nad Sázavou)
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézekrálovéhradecká
Vikariátchrudimský
FarnostSvratka
Statusfarní kostel
ZasvěceníJan Křtitel
Specifikace
Stavební materiálzdivo
Další informace
UliceKostelní
Kód památky24502/7-4462 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původně raně gotický hřbitovní kostel Narození svatého Jana Křtitele pocházející z druhé poloviny 13. století se nalézá na hřbitově v městě Svratka v okrese Žďár nad Sázavou.[1] Areál v jádru raně gotického neorientovaného kostela je spolu se hřbitovem obehnaném ohradní zdí a polozděnou zvonicí s bedněným zvonicovým patrem chráněn od roku 1958 jako nemovitá kulturní památka ČR.[2]

Historie

Kostel narození svatého Jana Křtitele pochází nejspíše z 2. poloviny či konce 13. století. První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1350, kdy je uváděn jako farní kostel. Kostel vyhořel za husitských válek, poté byl obnoven.

Popis

Exteriér

Kostel byl původně postaven ve slohu románsko-gotickém či raně gotickém. Dřevěnou obdélnou loď doplňoval plochý závěr orientovaný na východ. Presbyterium bylo již žebrově zaklenuté. Žebra jediného pole klenby se sbíhala ze 4 rohů doprostřed stropu na okrouhlý závěrečný kámen zvaný svorník. Pozůstatkem presbyteria jsou dosud dochovaná dvě půlkruhová okna v jižní stěně kostela. Obdélná sakristie byla připojena k presbyteriu z východu.

Roku 1788 došlo k zboření staré dřevěné lodi chrámu, byla postavena loď nová i s novým obdélným presbyteriem, které je v současnosti orientované na západ. Nynější kostel má oproti původní stavbě zcela opačné směřování na ose přibližně východ – západ. Vchod do chrámu, který se nacházel v jižní zdi kostela, byl zazděn, předsíň s novým vchodem vznikla z původní sakristie. Původní presbyterium bylo v místě dnešního kůru, který je přístupný točitým schodištěm přistavěným ze severu v roce 1789. Během této přestavby byla vybudována nová sakristie, jež je připojena ke kostelu z jihu.[3]

Interiér

Dominantou interiéru je v presbyteriu umístěný velký oltář, který měl vytvořit Jan Vorlíček z Jablonného. Obraz Jana Křtitele namaloval mistr Novotný z Vysokého Mýta.

O prvních varhanech jsou zprávy již z roku 1787. Další varhany, které se začaly používat v roce 1832, vytvořil svratecký učitel Jan Strmiště. Při opětovné výměně varhan v roce 1955 byly ty staré přestěhovány do kostela Panny Marie Pomocnice křesťanů na Křižánkách.[4]

Zvonice

Do areálu kostela s přilehlým hřbitovem se vchází skrze čtyřhrannou kamennou zvonici s roubeným zvonovým patrem. Tato zvonice mohla převzít funkci věže a také sloužit jako fortifikační prvek – chránit vchod na hřbitov.

Podle některých údajů je masivní zvonice stará jako kostel, podle jiných pochází z doby kolem roku 1600. Zvonové patro bylo obnoveno v roce 1790, prostor přízemí byl do roku 1947 využíván i jako márnice.

V dřevěné části visí zvon Maria, který pochází z roku 1480. V roce 1972 byly zavěšeny další dva zvony – Jan a Václav. Před první světovou válkou zde bývaly tyto zvony: první z roku 1561, druhý zvaný „poledník“ z roku 1872, třetí „umíráček“ z roku 1806 a čtvrtý na kostelní věži z roku 1862. Při rekvizici v roce 1917 byly tyto zvony odňaty a ponechána jen nejstarší Maria. Ani později zakoupené zvony z let 1919 a 1925 však nezůstaly dlouho: 3. dubna 1942 je sňali a odvezli Němci.[4] Na zvonu z roku 1561 byl tento nápis: TENTO ZWON S. GEST DIELAN k CHWALE K WOLANI * SLOWA BOZIHO ADAM W MEZRIC. 1561. Zvon Maria má jednořádkový nápis s datem vytvoření a jménem zvonaře a pod ním se nacházejí tyto reliéfy 1. Zvěstování Panny Marie, 2. Veraikon držený dvěma anděly, 3. Pieta: Panna Marie s Kristovým tělem na klíně.[5]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. fotogalerie kostela svatého Jana Křtitele ve Svratce [online]. mapy.cz [cit. 2025-02-28]. Dostupné online. 
  2. hřbitovní kostel svatého Jana Křtitele [online]. národní památkový ústav [cit. 2025-02-28]. Dostupné online. 
  3. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 539 s. S. 492. 
  4. a b Kostel sv. Jana Křtitele a fara [online]. město Svratka [cit. 2025-02-28]. Dostupné online. 
  5. Chytil, Karel. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. XI, Politický okres chrudimský. V Praze: Nákladem Archaeologické kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1900. 223 s., s.206-207

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Barokní kostel ve Svratce.jpg
Autor: cs:User:Zp (autor:Zp), Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Svratka, hřbitov, kostel II.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Budova kostela ve městě Svratka, pohled z místního hřbitova
Svratka-kostelsvJanaKřtitele-2.jpg
Autor: BíláVrána, Licence: CC BY-SA 3.0
Svratka - kostel svatého Jana Křtitele
Svratka, hřbitov, kostel.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Budova kostela ve městě Svratka, pohled z místního hřbitova