Kostel Narození svatého Jana Křtitele (Velíz)

Kostel Narození svatého Jana Křtitele
Místo
StátČeskoČesko Česko
Souřadnice
Základní informace
Zasvěcenínarození Jana Křtitele
Další informace
Kód památky24212/2-336 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Narození svatého Jana Křtitele[1][pozn. 1] na vrchu Velíz nad obcí Kublov byl postaven kolem poloviny 13. století na místě starší kaple. Původně byl součástí kláštera, který zanikl za husitských válek. Kostel i s přilehlým okolím a zbytky kláštera je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]

Historie

Předchůdcem kostela byla kaple, též zasvěcená sv. Janu Křtiteli. Podle Kosmovy kroniky ji založil kníže Jaromír v roce 1003 jako poděkování za záchranu života, když byl na tomto místě přepaden Vršovci. Prokazatelně existovala za Břetislava I., který ji daroval benediktinům z ostrovského kláštera. Ti zde založili klášter (proboštství) a postavili kostel. Ve 2. polovině 14. století však podle Pulkavovy kroniky klášter postupně upadal. Zcela zanikl po vyplenění husitskými vojsky (pravděpodobně v roce 1425 při obléhání Žebráku a Točníku). Zachoval se pouze kostel, který byl v letech 1770–1774 opraven a barokně přestavěn. Tehdy přibyla i budova fary. Oprava kostela proběhla v 90. letech 20. století za přispění obce Kublov a jejích obyvatel. Na restaurování památky má hlavní zásluhu akademický sochař Karel Stádník, který zde působil jako jáhen. Opravil křížovou klenbu presbytáře a také objevil fragmenty vzácných fresek.[3]

Architektura

Jde o jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem. Původně raně gotická stavba z poloviny 13. století získala dnešní podobu při barokní úpravě v letech 1770-1774. V průčelí, které mělo dříve dvě věže, se zachoval gotický portál, gotická je i klenba presbytáře. V blízkosti kostela se nachází fara a hřbitov s márnicí. Z bývalého proboštství, které tvořila budova ve tvaru písmene L, se zachovaly pouze zbytky zdiva v budově dnešní márnice. V 19. století zde ještě stála zřícenina, kterou v náčrtcích zachytil Václav Krolmus. Archeologický průzkum vedeným K. Reichertovou v 50. a 60. letech 20. století odkryl jižní rameno se dvěma místnostmi, v západním rameni bylo odkryto gotické okénko..[3][4]

Zajímavost

Na místním hřbitově je pochován rodák z blízkého Kublova Josef Leopold Zvonař, český hudební skladatel a pedagog.

Odkazy

Reference

  1. Římskokatolická farnost Žebrák. www.farnostzebrak.cz [online]. [cit. 2018-10-19]. Dostupné online. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-10-19]. Identifikátor záznamu 2148028 : kostel sv. Jana Křtitele s fragmentem kláštera a klášteřištěm. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. a b KUBLOV - oficiální stránky obce. www.kublov.cz [online]. [cit. 2018-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-19. 
  4. Památkový katalog - 1000135261 - kostel sv. Jana Křtitele s fragmentem kláštera a klášteřištěm. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2018-10-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Poznámky

  1. Církevní zdroje, např. http://www.farnostzebrak.cz/kostely.html, uvdádějí tuto podobu zasvěcení. V jiných zdrojích převládá název kostel sv. Jana Křtitele.

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Velíz, kostel od jihovýchodu.jpg
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Kublov, okres Beroun. Kostel sv. Jana Křitele na Velízi, pohled od jihovýchodu.