Kostel Navštívení Panny Marie (Petrovice)

Farní kostel Navštívení Panny Marie
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecPetrovice
Souřadnice
Základní informace
CírkevŘímskokatolická
VikariátRakovnický
ZasvěceníNavštívení Panny Marie
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Výstavba1715–1717
Další informace
Kód památky26100/2-2702 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Navštívení Panny Marie v Petrovicích v okrese Rakovník, založený při prameni léčivé vody, je jednolodní stavba s věží na západním průčelí. Farní kostel, schodiště a pozemky vymezeného areálu jsou nemovitou kulturní památkou[1]. 25. 4. 2008 byl kostel vyhlášen poutním místem Arcidiecéze pražské[2].

Historie

Stavba kostela je spjata s údajným zjevením Panny Marie místním dívkám v druhé polovině 17. století. Krátce nato bylo zjištěno, že voda v místní studánce má díky obsahu železa a kyseliny uhličité léčivé účinky. Petrovice se tak staly cílem poutníků, zvláště těch, kteří trpěli kloubními nemocemi. V roce 1709 zakoupil panství hrabě Jan Josef z Valdštejna, který nechal u studánky postavit lázeňský dům a dům pro nemocné. Lázně ale neprosperovaly, z lázeňského domu se stala hospoda, která zanikla[3]. V letech 1715–1717 nechal Jan Josef z Valdštejna postavit také kostel, který byl zasvěcen Navštívení Panny Marie[4]. Kostel stojí v těsné blízkosti studánky, kryté novodobou kapličkou.

Popis stavby

půdorys kostela

Kostel je vyzděn pravděpodobně převážně z kamene. Vápenné omítky, obnovené v 90. letech, jsou v základní ploše fasád smetanově bílé až béžové, tektonické články jsou tónovány terakotově červeně. Podélný, k jihu orientovaný jednolodní kostel poněkud atypické dispozice, se skládá z čtvercové lodě, rozšířené po stranách mělkými obdélnými kaplemi a odsazeného pětibokého presbytáře, k jehož východní boční straně přiléhá mírně obdélná předsíňka s oratoří v patře, k západní straně symetrický přístavek sakristie. Před vstupem do lodě je odsazen přístavek, obsahující uprostřed předsíň a hudební kruchtu, na východní straně kapli Božího hrobu a na západní straně vřetenové schodiště do věže. Nad střední díl této přístavby vystupuje dvoupatrová věž. Věž je ukončena jehlancovou mansardově podlomenou střechou krytou dříve bobrovkami, dnes plechem. Valbové střechy nad kostelem i postranními přístavky jsou pokryty novými jednoduchými bobrovkami. Nad střechu presbytáře vystupuje osmiboký oplechovaný sanktusník s lucernou, krytý cibulovou stříškou. K hlavnímu vchodu kostela vede dlouhé několikaramenné schodiště[1]

interiér kostela

Interiér

Na hlavním oltáři je původní oltářní obraz Navštívení Panny Marie. Na obraze je kromě Panny Marie a svaté Alžběty zobrazen též svatý Josef a Zachariáš[5]. V roce 1891 byl původní oltář nahrazen novým, renesančním, s novým oltářním obrazem. Původní oltářní obraz byl umístěn v presbytáři[5]. V průběhu 20. století byl renesanční oltář odstraněn a byl instalován současný barokní rámový oltář s původním obrazem a se dvěma anděly. V presbytáři visí dva obrazy, které také pocházejí z původní výzdoby kostela. Jedná se o obraz Stětí svatého Jana Křtitele a obraz světce na koni. Podle Antonína Cechnera se jedná o svatého Martina[5], Emanuel Poche uvádí svatého Václava[6]. Po stranách čtvercové lodi se nacházejí dvě boční kaple s oltáři z druhé poloviny 18. století, které pocházejí z Plas[6]. Na západním oltáři s obrazem svatého Jana Nepomuckého stojí zlacené sochy svatého Vojtěcha a svatého Norberta. Na protějším oltáři s obrazem umírajícího svatého Františka Xaverského stojí dvě sochy světlonošů, černochů se zlacenými rouchy[5]. Oltářní obrazy svatého Jana Nepomuckého a svatého Františka Xaverského jsou novodobější[6]. Pro kostel vytvořil v roce 1720 Ferdinand Maxmilian Brokoff a jeho dílna bohatou sochařskou výzdobu. Po stranách bočních kaplí stojí sochy čtyř evangelistů, dále ve výklencích hlavní lodi stojí sochy svatého Jana Nepomuckého, apoštola Judy Tadeáše a svatého Venantia[5]. Ve čtvrtém výklenku hlavní lodi je kazatelna, nad kterou je socha Ježíše Krista-Dobrého pastýře. Kruchta původně stála na dvou pilířích, v roce 1909 byla přestavěna a rozšířena[5]. Varhany pocházejí z roku 1909 a postavila je varhanářská firma Rejna – Černý z Prahy[7].

Reference

  1. a b kostel Navštívení Panny Marie - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-11-14]. Dostupné online. 
  2. farní kostel Navštívení Panny Marie, Petrovice u Rakovníka :: Katalog AP - WWW. katalog.apha.cz [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. 
  3. BURACHOVIČ, Stanislav, WIESER, Stanislav. Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2001, s. 262-263
  4. Poutní Petrovice u Rakovníka nabízí zázračnou Boží vodu. Rakovnický deník. 2008-04-04. Dostupné online [cit. 2020-11-14]. 
  5. a b c d e f CECHNER, Antonín. Soupis památek, 39. Politický okres rakovnický II. díl [online]. 2013 [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. 
  6. a b c Umělecké památky Čech, 3 svazek. Praha: Academia, 1980. 538 s. 
  7. Varhany a varhanáři v České republice. www.varhany.net [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
KostelNavstiveniPannyMarieVnutri.JPG
Autor: HloupyHonzaCZ, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Petrovice, půdorys kostela.jpg
kostel Navštívení Panny Marie v Petrovicích, půdorys kostela