Kostel Nejsvětější Trojice (Šternberk)
Filiální kostel Nejsvětější Trojice | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Olomoucký |
okres | Olomouc |
Obec | Šternberk |
Souřadnice | 49°43′36,43″ s. š., 17°17′53,49″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | olomoucká |
Děkanát | Šternberk |
Farnost | Šternberk |
Status | filiální kostel |
Zasvěcení | Nejsvětější Trojice |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | klasicismus, gotika |
Výstavba | 14. století |
Specifikace | |
Stavební materiál | zděný |
Další informace | |
Ulice | Olomoucká |
Kód památky | 11857/9-41 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel Nejsvětější Trojice (původně kostel Očišťování Panny Marie) je klasicistní špitální kostel ve Šternberku. Po šternberském hradu se jedná o nejstarší památku v tomto městě.
Historie
Datum stavby kostela, původně zasvěcenému Očišťování Panny Marie, je neznámé. První písemná zmínka o něm pochází z února 1376, kdy dává olomoucký biskup Jan ze Středy souhlas k přemístění špitálu do vnitřního města.[1] 15. září 1376 vydal Petr ze Šternberka listinu, kterou zprostil augustiánský klášter správy špitálu.
Během husitských válek byl kostel pravděpodobně poničen. Poté kostel střídavě připadal do rukou evangelíků a katolíků a roku 1580 se kostela na téměř 50 let ujali luteráni. Znovu byl kostel poničen během třicetileté války, kdy bylo Dány okupované město dobýváno císařským vojskem. V roce 1830 byl gotický kostelík pod dohledem J. Snetivého klasicistně přestavěn a byla zbudována sakristie.[2] Na konci 18. století se kostel podařilo uchránit před zrušením. Kostel přežil i demolici přilehlého špitálu v roce 1908.[3]
29. října 1997 byl zapsán na seznam kulturních památek České republiky.
Popis
Jednolodní, minimálně v exteriéru dekorovaný klasicistní kostel s raně gotickým jádrem se nachází v zákrutu Olomoucké ulice. Má kvadratický presbytář, k jehož severozápadní stěně přiléhá nízký přístavek sakristie. Loď i kněžiště má valbovou střechu, sakristie má poloviční valbovou střechu a předsíň je kryta sedlovou střechou. Objektu dominuje sanktusník nad presbytářem. Na vížce se do každé strany otevírá okno s dřevěnými žaluziemi, nad kterými jsou umístěny černé hodiny se zlatým ciferníkem.[4] Kostel je obklopený parkem vybudovaném na místě bývalého špitálu.
Jádro kostela je postaveno z lomového kamene, mladší zásahy jsou již postaveny z cihel. V interiéru nalezneme oltářní obraz Nejsvětější Trojice od Jana Kryštofa Handkeho z roku 1735. Samotný oltář pochází z roku 1834. V kostele se nachází jediný zvon odlitý roku 1793.[3]
Bohoslužby
Bohoslužby se v kostele konají každé pondělí a středu od 18:00 (během letního času od 18:30), každý pátek od 15:00 a každou neděli v 7:30.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ S.R.O, Turistika cz. Šternberk - kostel Nejsvětější Trojice. www.turistika.cz [online]. [cit. 2021-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Vítejte na stránkách Šternberské farnosti. farasternberk.sweb.cz [online]. [cit. 2021-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-06.
- ↑ a b CIZEK, Hrady cz s r o Jiri. Kostel Nejsvětější Trojice - popis kostela, chrámu, historie. www.hrady.cz [online]. [cit. 2021-02-28]. Dostupné online.
- ↑ kostel Nejsvětější Trojice - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Katolické bohoslužby v České republice. bohosluzby.cirkev.cz [online]. [cit. 2021-02-28]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel Nejsvětější Trojice na Wikimedia Commons
- Webové stránky farnosti Šternberk
- Bohoslužby v kostele Nejsvětější Trojice
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Lehotsky, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: