Kostel Nejsvětější Trojice (Žacléř)

Kostel Nejsvětější Trojice; v Žacléři
Místo
Stát	Česko
Kraj	Královéhradecký
Okres	Trutnov
Obec	Žacléř
Souřadnice	50°39′5,39″ s. š., 15°54′32,11″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	Královéhradecká
Vikariát	Trutnovský
Farnost	Žacléř
Status	farní kostel
Užívání	pravidelné
Zasvěcení	Nejsvětější Trojice
Architektonický popis
Stavební sloh	barokní
Specifikace
Umístění oltáře	východ
Další informace
Adresa	ul. J. E. Purkyně, Žacléř
Kód památky	24728/6-3745 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nejsvětější Trojice v Žacléři je farní kostel Římskokatolické farnosti Žacléř v trutnovském vikariátu královéhradecké diecéze. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.^[1]

Historie

Kostel stával na tomto místě zřejmě již ve 14. století. Později byla tato stavba nahrazena kostelem renesančním. V roce 1677 byl postaven kostel barokní, dále přestavovaný roku 1732, zřejmě s využitím některých starších konstrukcí. Iniciátorem stavby tohoto nového kostela byl jezuitský řád, kterému v té době žacléřské panství patřilo. Další úpravy proběhly v roce 1753. Roku 1912 byla původní mansardová střecha nahrazena novou, jednoduchou valbovou střechou, která byla oplechována. V roce 2000 byl rekonstruován interiér kostela, roku 2005 byla opravena okna a po roce 2009 začala rekonstrukce vnějších fasád.

Architektonická podoba

Kostel se nachází na souběhu ulic J. E. Purkyně a Mladých horníků pod Rýchorským náměstím. Je to mohutná jednolodní stavba na křížovém půdorysu. Průčelí kostela je tříosé, završené vykrajovaným štítem, ze kterého veprostřed vyrůstá poměrně štíhlá věž. Presbytář kostela je trojboce uzavřen. Po stranách presbytáře je symetrická dvojice sakristií s oratořemi v patře. Kostel má jednotné vybavení z let 1739-1742. Sochy na oltářích jsou dílem Jiřího Františka Pacáka. V boční kapli kostela (uváděné někdy jako loretánská kaple) se nachází skleněný oltář, který podle legendy věnovali kostelu žacléřští skláři. Jedná se však pouze o legendu.^{[pozn 1]}

Okolí kostela

Vedle kostela, při cestě od náměstí, stojí patrová budova bývalé fary (nyní v soukromém vlastnictví). Za presbytářem se nachází socha Krista z roku 1935, její nejbližší okolí je parkově upraveno. Dále za kostelem se rozkládá hřbitov na půdorysu velmi protáhlého, mírně nepravidelného obdélníka.

Odkazy

Poznámky

↑ Přesněji: v Žacléři se vyrábělo tyčové sklo, které se vozilo k dalšímu zpracování, mimo jiné jedné firmě, která se specializovala na výrobu skleněných oltářů, používaných během Velikonoc jako symbolický hrob Ježíše Krista. Téměř identické oltáře se nacházejí na mnoha místech zejména v Rakousku. V České republice pak například ve Starých Bukách, Rtyni v Podkrkonoší, Kunraticích u Cvikova, Lipové-lázních a jinde. Rozhodně tedy nelze mluvit o výlučně místní raritě a žacléřští skláři se podíleli pouze na vzniku prvotní suroviny pro výrobu. Nevytvořili tento oltář jako takový, mohli však například financovat jeho pořízení.

Reference

↑ kostel Nejsvětější Trojice. pamatkovykatalog [online]. [cit. 17.4.2022]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

[2] Přesněji: v Žacléři se vyrábělo tyčové sklo, které se vozilo k dalšímu zpracování, mimo jiné jedné firmě, která se specializovala na výrobu skleněných oltářů, používaných během Velikonoc jako symbolický hrob Ježíše Krista. Téměř identické oltáře se nacházejí na mnoha místech zejména v Rakousku. V České republice pak například ve Starých Bukách, Rtyni v Podkrkonoší, Kunraticích u Cvikova, Lipové-lázních a jinde. Rozhodně tedy nelze mluvit o výlučně místní raritě a žacléřští skláři se podíleli pouze na vzniku prvotní suroviny pro výrobu. Nevytvořili tento oltář jako takový, mohli však například financovat jeho pořízení.

[Pamatkovykatalog-1] stel Nejsvětější Trojice. pamatkovykatalog [online]. [cit. 17.4.2022]. Dostupné online.

[1]

[pozn 1]

Navigation

Navigace

Tématické portály