Kostel Nejsvětější Trojice (Bílý Potok)

Kostel Nejsvětější Trojice
v Bílém Potoce
Bělopotocký kostel Nejsvětější Trojice
Bělopotocký kostel Nejsvětější Trojice
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajLiberecký kraj
OkresLiberec
ObecBílý Potok
Souřadnice50°52′21″ s. š., 15°13′9,48″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátliberecký
FarnostHejnice
Statusfiliální kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o programu při NOCI KOSTELŮ
ZasvěceníNejsvětější Trojice
Datum posvěcení28. září 1890
SvětitelReinhard Seifert
Architektonický popis
ArchitektJosef Neisser
Stavební slohpseudorománský
novoklasicistický
Výstavba1888–1890[1]
Specifikace
Délka31 metrů
Šířka14 metrů
Umístění oltářejih
Stavební materiálzdivo
Další informace
Oficiální webhttp://farnosthejnice.cz/
Kód památky49791/5-5856 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nejsvětější Trojice je sakrální stavba stojící v Bílém Potoce, obci na severu České republiky ve Frýdlantském výběžku Libereckého kraje. Po celou dobu je filiálním kostelem hejnické farnosti.[2] Od 21. prosince 1998 je objekt kulturní památkou České republiky.[3]

Historie

Ač byla obec založena výnosem majitele zdejšího území Melchiorem z Redernu ze dne 13. července 1594 (a jméno vybrané majitelovou manželkou Kateřinou z Redernu dostal až po devíti letech), neměla obec zbudovánu žádnou sakrální stavbu, ač o ni místní stáli.[2] Povolení dostali až od hraběte Kristiána Filipa Clam-Gallase, a to na výstavu kaple. S její výstavbou začali v květnu roku 1774 pod vedením domkáře a pekaře Franze Pragera, jenž na výstavbu dostal dotaci od obce. Hrabě Clam-Gallas přidal na stavbu část stavebního materiálu (10 sudů vápna, 1000 ks cihel a 10 středně velkých stromů). Výstavba kaple trvala rok, nicméně její vybavování se vleklo, takže k jejímu vysvěcení došlo až 1. května 1781.[4]

Postupem času ovšem stíhaly kapli povětrnostní pohromy a objevily se též závady ve stavební konstrukci. Proto musely býti v letech 1819 až 1826 provedeny vynucené opravy. Během roku 1887 se ovšem ve zdivu objevily nové trhliny a místní proto (i s ohledem na vrůstající počet obyvatel obce) rozhodli o výstavbě kostela. Jeho stavbu, která probíhala mezi roky 1888 až 1890, vedl frýdlantský stavební mistr Josef Neisser. Svou prací i finančními příspěvky mu pomáhali místní občané a peněžními dary na stavbu přispěli i dárci ze zahraničí. Vybudovaný kostel byl 28. září 1890 hejnickým farářem Reinhardem Seifertem vysvěcen.[4]

U příležitosti tří stého výročí založení obce (roku 1894) se v Bílém Potoce konala velká slavnost. Během ní před kostelem pronesl slavnostní řeč obecní sekretář Wilhelm Preissler a slavnostní mši celebrovali (vedli) farář Seifert spolu se řádovým knězem Franzem Walterem Krausem. Tou dobou (od roku 1865) již ovšem obec měla jižně od kostela založen hřbitov, na kterém pohřbívala své vlastní občany.[4]

Na počátku 21. století prošel kostel rekonstrukcí. Během ní se opravila vnitřní část kostela, lustr, varhany a posléze též exteriérové části, tedy omítky, střešní krytina a okna.[4]

Podoba kostela

Kostel je v pseudorománském stylu (podle jiných zdrojů v novoklasicistním)[2] a ve stejném duchu je zařízen i jeho interiér. Stavbu zdobí dvě vitráže získané roku 1917 darem od rodiny Floriana Krause. Je na nich zobrazena svatá Anna s Pannou Marií.[4] Kostel je jednolodní a má hranolovou věž situovanou v ose hlavního (tedy severního) průčelí. Od silnice číslo II/290 nacházející se od kostela severním směrem vede ke svatostánku přístupové schodiště.[2]

Varhany

Uvnitř kostela se nacházejí pneumatické varhany zbudované firmou Schuster. Mají dva manuály a pedálnici.[5]

Dispozice varhan:[5]

  • I. manuál:
    • Principal (8')
    • Gamba (8')
    • Koncertflöte – Manualkoppel (8')
    • Dolce (8')
    • Octave (4')
    • Piccolo (2')
  • II. manuál:
    • Geigenprincipal (8')
    • Gedackt (8')
    • Aeoline (8')
    • Rohrflöte (4')
  • Pedály:
    • Subbass (16')
    • Violononcello (8')
    • Pedalkoppel I.
    • Pedalkoppel II.

Odkazy

Reference

  1. ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. Kapitola Hejnice (okres Liberec, 8a, 2f), s. 62. 
  2. ↑ a b c d GRISA, Ivan. Kostel Nejsvětější Trojice v Bílém Potoku pod Smrkem. Hrady.cz [online]. 2011-06-10 [cit. 2013-12-30]. Dostupné online. ISSN 1803-0076. 
  3. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-12-30]. Identifikátor záznamu 162842 : Kostel Nejsvětější Trojice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. ↑ a b c d e Kostel Nejsvětější Trojice v Bílém Potoce [online]. Bílý Potok: Obecní úřad, 2013-12-29 [cit. 2013-12-30]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b TOMŠÍ, Lubomír; TOMÍČEK, Jan. Varhany Liberecka. Chrastava: Společnost přátel historie města Chrastavy, 1995. 37 s. Kapitola Bílý Potok – kostel Nejsvětější Trojice, s. 3. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Bílý Potok, kostel (1).jpg
Autor: Jan Polák, Licence: CC BY-SA 3.0
Tento obrázek byl nahrán v rámci projektu Wiki miluje památky 2012.