Kostel Nejsvětější Trojice (Chlumec nad Cidlinou)

Kostel Nejsvětější Trojice v Chlumci nad Cidlinou
Kostel Nejsvětější Trojice v Chlumci nad Cidlinou
Kostel Nejsvětější Trojice v Chlumci nad Cidlinou
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajKrálovéhradecký kraj
ObecChlumec nad Cidlinou
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézekrálovéhradecká
Vikariátkrálovéhradecký
FarnostChlumec nad Cidlinou
Statusfiliální kostel
Užívánípravidelné
ZasvěceníNejsvětější Trojice
Architektonický popis
Stavební slohgotika
Specifikace
Stavební materiálcihly
Další informace
UlicePražská
Kód památky47081/6-627 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nejsvětější Trojice je situován na vyvýšené terase jihovýchodně od návrší, na kterém stojí zámek Karlova Koruna. Kostel je nejstarší dochovanou stavební památkou v Chlumci nad Cidlinou.[1] Jeho vyobrazení je také součástí městského znaku.[2]

Historie

První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1359,[1] sondami byly ale zjištěny románské základy kostela.[3] V soukromé knize chlumeckého měšťana Dárka je uvedeno: „R. 1734 vykopán byl na zdi kostela sv. Trojice kámen a dle nápisu na něm uplynulo od zbudování tohoto kostela 600 let a několik měsícův.[4] To by ukazovalo na založení kostela v roce 1134, tedy již za panování Soběslava I.

Do roku 1544 byl farním kostelem, poté – po výstavbě kostela sv. Voršily – už sloužil jen jako kostel hřbitovní.[3] Roku 1556 se uskutečnila pozemkové směna mezi obcí a měšťanem Janem Macurou: Macura přenechal svoji zahradu, která s kostelem sousedila, obci na rozšíření hřbitova, a na oplátku dostal „jedno jitro louky a nějaký kousek obecní za lukami rychtářskými“ k dědičnému užívání. Tehdy nabyl hřbitov asi té velikosti a rozsahu, jaké měl až do svého zrušení v roce 1904, kdy byl přeměněn v park.[4]

Jediným pozůstatkem bývalého hřbitova je Zubatovská hrobka (též Zubatovské kaple) vybudovaná v letech 1836–1842 J. Wunderlichem.[5] Jedná se o empírovou hrobku chlumeckého poštmistra Aloise Zubatého.[2] Krypta hrobky sloužila k pohřbům chlumeckých děkanů, mimo jiné zde byl pochován děkan Alois Velich (1774–1853) a mecenáš Boženy Němcové Josef Šafránek (1806–1880). Hrobka byla opravována v letech 1870 a poté 1970. V roce 2014 provedla celkovou rekonstrukci objektu v hodnotě cca 680 000 Kč společnost Stavoka Kosice.[6] Od roku 1964 je kostel i s kaplí kulturní památkou.[7]

Architektura

Současná podoba kostela pochází pravděpodobně z doby po husitských válkách. Jedná se o jednolodní stavbu uzavřenou trojbokým presbytářem, západní příčná loď byla přistavěna až v 19. století. Z této doby také pochází dřevěná věž (tzv. sanktusník).[2] Valbová střecha s příčným sedlem kruchty opatřeným z obou stran štíty je kryta břidlicí, obedněný čtyřboký sanktusník plechovou jehlancovou střechu s trojúhelnými štítky na všech čtyřech stranách, zakončenou makovicí s plechovou korouhví tvaru kohouta.[2] Na vnějších stěnách jsou cenné renesanční náhrobky ze 16. století a okolo presbytáře empírové pomníky ze Suchardovy dílny pocházející z doby kolem roku 1800.[8]

Zubatovská hrobka je empírová stavba s dórským portikem, mohutným kladím a tympanonem s božím okem.[9]

Interiér

V lodi kostela i v presbytáři je dřevěný trámový strop.[3] Na oltářním obraze kostela je zachycena podoba původního chlumeckého vodního hradu. Barokní kruchta pochází ze 17. století.[2] V podkroví odpočívá bohatě profilovaná rakev z josefínské doby, která se při epidemiích během pohřbů vracela od hrobu zpět k dalšímu použití.[3]

V interiéru Zubatovské hrobky je obraz Vzkříšení od J. Hellicha z roku 1838.[5]

Aktivity

Kostel je po většinu roku uzavřen. Bohoslužby se zde konají pouze v letním období (v roce 2018 od května do října), a to v úterý od 18.00.[10] V adventním čase se v kostele pořádá výstava Čekání na Vánoce.

Městský znak

Ve znaku města Chlumce nad Cidlinou je údajně zjednodušené zobrazení tohoto kostela.[8] Spíše se ale jedná o původní, historickou podobu kostela.[4]

Děkan Karel Khun ve své publikaci z roku 1932 uvádí, že ve znaku lze vidět: „V modrém poli kostel stříbrné barvy se třemi okny, cihlovou střechou, stříbrnou vížkou též s cihlovou stříškou, na jejímž nejvyšším bodě jest kulička se zlatým křížem.[4] Tento popis se v několika detailech liší od současné podoby znaku a zdá se tedy, že znak v průběhu 20. století prošel drobnou proměnou.

Městský znak údajně Chlumeckým daroval Ota IV. z Bergova.[4]


Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b Chlumec nad Cidlinou – kostel Nejsvětější Trojice [online]. Turistika.cz [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. 
  2. a b c d e hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice se Zubatovskou kaplí, Chlumec nad Cidlinou [online]. Hrady.cz [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. 
  3. a b c d KOSTEL NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE – CHLUMEC NAD CIDLINOU. www.infocesko.cz [online]. InfoČesko [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. 
  4. a b c d e KHUN, Karel; NOVÁK, Leopold. Dějiny a kulturní obraz města Chlumce n. C.. [s.l.]: Rada města Chlumce nad Cidlinou, 1932. 
  5. a b Chlumec nad Cidlinou – Zubatovská kaple [online]. Turistika.cz [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. 
  6. Usnesení ze 107. zasedání rady města Chlumec nad Cidlinou konaného dne 28.4.2014 [online]. Město Chlumec nad Cidlinou [cit. 2018-02-21]. Dostupné online. 
  7. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-02-22]. Identifikátor záznamu 159628 : kostel Nejsvětější Trojice a Zubatovská hrobka. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  8. a b 9. Kostel Nejsvětější Trojice: Informační centrum Chlumec nad Cidlinou. ic.chlumecnc.cz [online]. [cit. 2019-02-22]. Dostupné online. 
  9. 10. Zubatovská kaple: Informační centrum Chlumec nad Cidlinou. ic.chlumecnc.cz [online]. [cit. 2019-02-22]. Dostupné online. 
  10. Bohoslužby | Chlumecká farnost [online]. [cit. 2019-03-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
CoA of Chlumec nad Cidlinou.svg
Znak města Chlumec nad Cidlinou, okres Hradec Králové, Česko.
V modrém štítě stříbrný kvádrovaný kostel s průčelím vpravo, červenou sedlovou střechou zakončenou zlatými makovicemi s křížky. V průčelí dveře pod obloukovým oknem, v boční stěně tři stejná okna, vše černé. Uprostřed střechy stříbrná věžička s hranou obrácenou dopředu a dvěma černými obloukovými okny. Červená střecha vížky je zakončenou zlatým křížkem a lemována zlatou korunou.
Zubatovská hrobka 2019.jpg
Autor: Hedvika Šimková, Licence: CC BY-SA 4.0
Zubatovská hrobka po celkové rekonstrukci v roce 2014