Kostel Nejsvětější Trojice (Křemešník)
| Poutní kostel Nejsvětější Trojice na Křemešníku | |
|---|---|
 pohled na kostel z rozhledny Pípalka | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Vysočina |
| Okres | Pelhřimov |
| Obec | Křemešník |
| Souřadnice | 49°24′14,04″ s. š., 15°19′28,56″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | českobudějovická |
| Vikariát | pelhřimovský |
| Farnost | Pelhřimov |
| Status | poutní kostel |
| Užívání | pravidelné |
| Zasvěcení | Nejsvětější Trojice |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | před r. 1361 |
| Další informace | |
| Kód památky | 28069/3-3276 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Nejsvětější Trojice stojí na vrchu Křemešník ve stejnojmenné vsi, části Nového Rychnova. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
Podle dochovaného záznamu v pamětní knize spadl v roce 1555 pelhřimovský měšťan Matouš Chejstovský při útěku před lupiči do stříbrného dolu. Po návratu do Pelhřimova pak nechal na vrchu postavit dřevěnou kapli zasvěcenou Nejsvětější Trojici. V roce 1652 došlo k přestavbě na dřevěnou kapli, kterou vysvětil pražský arcibiskup Arnošt kardinál Harrach. Zároveň sem byly přeneseny ostatky sv. Kandida, sv. Uršuly a papeže sv. Martina. Postupně sem docházelo stále více poutníků, takže kapacita brzy přestala stačit. Proto v roce 1752 vznikl na místě kaple barokní kostel.
Program záchrany architektonického dědictví
V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu památky čerpáno 4 190 000 Kč.[2]
| rok | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| částka | 470 | 500 | 1 070 | 930 | 420 | 400 | 400 |
Popis
Jedná se o trojlodní kostel s půdorysem ve tvaru kříže. Složen je z hlavní lodě na půdorysu obdélníka a trojice kaplí na severovýchodní straně. V tympanonu nade dveřmi se nachází trojúhelníkový reliéf z druhé poloviny 16. století. V reliéfu je možné vidět korunovaci Panny Marie. Malby uvnitř kostela vytvořil především Jan Kalina a znázorňují výjevy Božích vůlí, osmera Blahoslavenství a Boží ctností. Vitráže pochází z roku 1936. Hlavní oltář z roku 1752 je taktéž zasvěcený Nejsvětější Trojici. Hlavní oltář pak doplňuje dvojice vedlejších oltářů. Oltář vlevo je zasvěcen Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu, pravý pak Panně Marii. Celý poutní areál pak doplňuje kaple mrtvých, kaple korunovace Panny Marie, ambity, fara a škola.
Ke kostelu vede od pramene Zázračná studánka Křížová cesta z roku 1906.
Zajímavosti
- Nachází se zde turistická známka TZ No. 384 – Křemešník.[3]
- Oltář kostela je zapsán v České knize rekordů jako jediný trojboký oltář v České republice.[4]
Galerie
Kostel Nejsvětější Trojice
Reliéf nad vchodem kostela
Zadní část kostela
Sluneční hodiny za kostelem
Krov ambitu kolem kostela
Golgota
Jedno zastavení křížové cesty vedoucí ke kostelu
Boží hrob (autor sochy Krista: Antonín Bílek)
Kropenka v kapli v ambitech u kostela (autor: František Bílek)
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-13]. Identifikátor záznamu 139348 : kostel Nejsvětější Trojice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 102–103.
- ↑ No. 384 - Křemešník, turisticke-znamky.cz
- ↑ Agentura Dobrý den: Jediný trojboký oltář v České republice. Muzeum rekordů a kuriozit Pelhřimov. [cit. 2018-02-11] dostupné z WWW.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nejsvětější Trojice na Wikimedia Commons - kostel Nejsvětější Trojice, hrady.cz
- Založení kostela na Křemešníku, hotelkremesnik.cz
- Poutní místo Křemešník Archivováno 2. 8. 2021 na Wayback Machine., katolicka-kultura.sweb.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
_01.jpg)
Autor: Pohled 111, Licence: CC BY-SA 4.0
Autor fotografie Jiří Zelenka. Boží hrob. Křemešník. Nový Rychnov. Okres Pelhřimov. Kraj Vysočina. Czech Republic.
Autor: Daniel Baránek, Licence: CC BY-SA 4.0
Křemešník, kropenka Františka Bílka v kapli ambitů u kostela
Autor: Ben Skála, Benfoto, Licence: CC BY-SA 3.0
Kamenný reliéf. Reliéf nad hlavním vchodem do kostela. Kostel Nejsvětější Trojice. Křemešník. Nový Rychnov. Okres Pelhřimov. Kraj Vysočina. Czech Republic.
_41.jpg)
Autor: Pohled 111, Licence: CC BY-SA 4.0
Autor fotografie Jiří Zelenka. Křížová cesta (Křemešník). Podzim 2018. Cesta je doplněna sérií obrazů. Součást areálu Křemešník. Křemešník. Nový Rychnov. Okres Pelhřimov. Kraj Vysočina. Czech Republic.
Autor: Ben Skála, Benfoto, Licence: CC BY-SA 3.0
Boční lodě kostela. Kostel Nejsvětější Trojice. Křemešník. Nový Rychnov. Okres Pelhřimov. Kraj Vysočina. Czech Republic.
Autor: Hakjosef, Licence: CC BY 3.0
Křemešník kostel nejsvětější Trojice
Autor: Freibo, Licence: CC BY-SA 3.0
pohled na křemešnický kostel Nejsvětější Trojice z rozhledny Pípalka
_02.jpg)
Autor: Pohled 111, Licence: CC BY-SA 4.0
Autor fotografie Jiří Zelenka. Golgota. Součást areálu Křemešník. Křemešník. Nový Rychnov. Okres Pelhřimov. Kraj Vysočina. Czech Republic.