Kostel Nejsvětější Trojice (Klášterec nad Ohří)
Kostel Nejsvětější Trojice v Klášterci nad Ohří | |
---|---|
Pohled ze zámku | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Ústecký |
Okres | Chomutov |
Obec | Klášterec nad Ohří |
Souřadnice | 50°23′5,72″ s. š., 13°10′18,61″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | krušnohorský |
Farnost | Klášterec nad Ohří |
Status | farní kostel |
Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
Zasvěcení | Nejsvětější Trojice |
Datum posvěcení | 21. září 1670 |
Světitel | Václav Thun |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | baroko |
Výstavba | 1665-1670 |
Specifikace | |
Stavební materiál | zdivo |
Další informace | |
Kód památky | 34450/5-548 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Barokní farní kostel kostel Nejsvětější Trojice je nejvýznamnější církevní památkou v Klášterci nad Ohří. Od roku 1963 je kostel chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
Místo pro stavbu nového farního kostela vybral Jan Zikmund Thun, který se realizace stavby již nedožil. Tu po jeho smrti uskutečnil až jeho syn, Michael Osvald Thun-Hohenstein, v letech 1665–1670. Plány na stavbu kostela pochází z dílny italského architekta Carla Luraga a stavbu realizoval vlašský stavitel a štukatér Rossi de Luca. Kostel by vysvěcen 21.9.1670, vysvětil ho bratr Michala Osvalda, biskup Václav Thun, a ten také daroval kostelu hlavní oltář zasvěcený Nejsvětější Trojici. V této době byl také vyklizen starý farní kostel a přestal být využíván.
Zděná zvonice byla k severní straně kostela přistavěna pravděpodobně v roce 1850. Vnitřní stěny kostela rozčlenilo osm bočních pravoúhlých kaplí, nad nimiž vznikly tribuny. Pravděpodobně z Rakouska či Bavorska sem byla dopravena hodnotná kazatelna a některé boční sloupové oltáře. Farní kostel Nejsvětější Trojice úspěšně přestál několik požárů, v roce 1884 byla provedena rozsáhlá a důkladná renovace, došlo k nové výmalbě, nově byly upraveny oltáře a byla zasazena nová barevná okna, která kostelu věnovali místní ochotníci. Další oprava se uskutečnila až roku 1936 a ta poslední v roce. 2003, kdy v kostele byla opravena vnitřní fasáda, štuky a byl litoměřickým biskupem Josefem Kouklem znovupožehnán po opravě. V roce 1993 byla v tomto kostele obnovena a veřejnosti zpřístupněna thunská hrobka původně ze 17. století, s novějším porcelánovým rodokmenem zdejších Thun-Hohensteinů. Kostel a hrobku je možné si prohlédnout v rámci jednoho z prohlídkových okruhů kláštereckého zámku.[2]
Kostel slouží svému účelu, konají se v něm pravidelné bohoslužby. Zároveň je využíván i jako místo pro konání koncertů a dalších kulturních akcí. V období adventu je to výstava betlémů, které tvoří děti z kláštereckých mateřských škol, či zde gymnazisté pod vedením svých pedagogů hrají divadelní představení v rámci akce Kometa, kterou se v Klášterci nad Ohří slaví svátek Tří králů.[2]
Popis
Kostel je jednolodní, s polygonálním (mnohoúhelníkovým) presbytářem (neboli kněžištěm), severní sakristií a oratoří (tj. modlitebnou), vyhrazenou pro šlechtu. Na hlavním průčelí kostela je štít se znakem hraběte Michaela Thuna a jeho manželky, rozené hraběnky v Lodronu. Klenby v kostele jsou valené, v hlavním prostoru s lunetami a jsou bohatě zdobeny ornamenty. Zařízení pochází většinou z doby výstavby, včetně oltáře se sochami svatého Michaela a svatého Václava a s obrazy Nanebevzetí Panny Marie a Nejsvětější Trojice.
V průběhu druhé světové války přišel kostel o svůj zvon. Ten byl nahrazen zvonem z evangelické farnosti v Milspe-Rüggeberg nedaleko Wuppertalu, který sem byl dopraven díky iniciativě současného kláštereckého faráře Artura Ściany dne 16. února 2015. Nový zvon, který se rozezněl poprvé 5. dubna 2015, se jmenuje Michael.[2]
Galerie
- Interiér kostela
- Část sochařské výzdoby
- Oltář
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-16]. Identifikátor záznamu 146171 : Kostel Nejsvětější Trojice, Klášterec nad Ohří. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c VACHATA, Zdeněk. Klášterec nad Ohří: přehled dějin města a okolí. Klášterec nad Ohří: Městský úřad, 1997. 260 s. ISBN 80-254-0649-0.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nejsvětější Trojice na Wikimedia Commons
- Pořad bohoslužeb ve farním kostele Nejsvětější Trojice, Kostelní ul., Klášterec na Ohří (katalog biskupství litoměřického)
- Kostel Nejsvětější Trojice v Klášterci nad Ohří na Hrady.cz
- Klášterec: Kostel Nejsvětější Trojice rozezní o Velikonocích nový obří zvon
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Vlasta Fišrová, Licence: CC BY-SA 4.0
Erb Thunů na průčelí kostela
Autor: Vlasta Fišrová, Licence: CC BY-SA 4.0
Mariánský sloup se sochami světců u kostela Nejsvětější Trojice
Autor: Vlasta Fišrová, Licence: CC BY-SA 4.0
Kostel Nejsvětější Trojice v Klášterci nad Ohří
Autor: Vlasta Fišrová, Licence: CC BY-SA 4.0
Část sochařské výzdoby kostela
Autor: Vlasta Fišrová, Licence: CC BY-SA 4.0
Oltář
Autor: Vlasta Fišrová, Licence: CC BY-SA 4.0
Interiér kostela