Kostel Nejsvětější Trojice (Smíchov)
| Kostel Nejsvětější Trojice na Smíchově-Košířích | |
|---|---|
 Kostel Nejsvětější Trojice na pražském Smíchově | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Praha |
| Čtvrť | Smíchov |
| Souřadnice | 50°4′19,92″ s. š., 14°23′37,68″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | Arcidiecéze pražská |
| Vikariát | II. pražský |
| Farnost | Nejsvětější Trojice Praha-Košíře |
| Status | farní kostel |
| Užívání | pravidelné |
| Zasvěcení | Nejsvětější Trojice |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | empír |
| Výstavba | 1831-1837 |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | východ |
| Další informace | |
| Adresa | Plzeňská 45 15000 Praha 5–Smíchov |
| Ulice | Plzeňská |
| Oficiální web | http://www.kosirska.farnost.cz/ |
| Kód památky | 40323/1-1376 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Malostranský hřbitov) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Nejsvětější Trojice na Smíchově je římskokatolický farní kostel z první poloviny 19. století. Kostel v empírovém slohu se nachází na Plzeňské ulici v Praze 5-Smíchově v areálu Malostranského hřbitova.
Historie
Empírová stavba s věží byla zbudovaná v letech 1831–1837 na místě starší barokní kaple. Výstavbu financovalo Malostranské bratrstvo lásky k bližnímu ze sbírek pořádaných při májových slavnostech. Významně přispěl také pasovský biskup Leopold Leonhard hrabě z Thunu-Hohenštejna, jehož náhrobek je jednou z dominant hřbitova.
Neobyčejnou barevností vyniká obraz Poslední soud, který zdobí hlavní oltář (dílo Františka Horčičky z roku 1837).
Na průčelí kostela je umístěna pamětní deska hudebního virtuosa Jana Václava Sticha.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nejsvětější Trojice na Smíchově na Wikimedia Commons - Kostel na stránkách občanského sdružení Malostranský hřbitov
Média použitá na této stránce
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Praha Smíchov kostel Nejsv. Trojice 6.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha-Smíchov, kostel Nejsvětější Trojice na Malostranském hřbitově
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha-Smíchov, kostel Nejsvětější Trojice na Malostranském hřbitově
Praha Smíchov kostel Nejsv. Trojice 9.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha-Smíchov, kostel Nejsvětější Trojice na Malostranském hřbitově
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha-Smíchov, kostel Nejsvětější Trojice na Malostranském hřbitově