Kostel Nejsvětější Trojice (Verneřice)

Kostel Nejsvětější Trojice
ve Verneřicích
Chybí zde svobodný obrázek
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresDěčín
ObecVerneřice
LokalitaBoží Vrch (Gottesberg)
Souřadnice50°40′6,8″ s. š., 14°17′16,94″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátděčínský
FarnostVerneřice
Statusfiliální kostel
ZasvěceníNejsvětější Trojice
SvětitelZikmund Weiss
Zánik16. ledna 1975
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Výstavba1732–1733
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poutní kostel Nejsvětější Trojice ve Verneřicích[1] v okrese Děčín v Ústeckém kraji je zaniklý filiální kostel[2] verneřické farnosti.

Historie

Na kopci zvaném německy Gottesberg (česky Boží vrch) nad Verneřicemi (554 m n. m.) byl na počátku 18. století postaven kříž. Verneřický rodák P. Jindřich Hein, oltářník u sv. Víta v Praze, založil nadaci ke stavbě kaple Nejsvětější Trojice, která pak byla postavena v letech 1732–1733 a vysvěcena na den Nejsvětější Trojice litoměřickým kanovníkem Zikmundem Weisem.[3] V roce 1733 zde bylo ročně již na čtyři tisíce poutníků.[4][5] V roce 1735 došlo k rozšíření kaple o předsíň a dvě prostory při vchodu do ochozu. Ve stejném roce byla nedaleko postavena poustevna[1] a v roce 1737 byl u kaple byl postaven krytý ochoz s křížovou chodbou, v němž byla umístěna křížová cesta,[4][5] která byla odstraněná v 19. století.[1] U kaple, která dosáhla parametrů kostela, se od roku 1740 konala procesí ze širokého okolí. Roku 1741 sem připutovalo více než deset tisíc poutníků. Na počátku 20. století se pohyboval průměrný počet poutníků kolem tisíce za rok. Ještě v 1. polovině 20. století se sem konala pravidelná procesí z Verneřic i ostatních blízkých farností.[4][5] Po vysídlení německy mluvícího obyvatelstva po skončení II. světové války začalo místo postupně pustnout a devastace dosáhla do té míry, že 16. ledna 1975 byl kostel odstřelen.[2]

Duchovní správcové při kostele Nejsvětější Trojice na Gottesbergu

  • 1737 frá. Ludwig Groebel OFM
  • mansionarius (kostelník) Jos. Mattausch, n. Wernstadt
  • altarist. (oltářník) Schmelzer
  • 1765 altarist. Christian Netzas, Franc. Palme, Jos. Hortig
  • 1777 altarist. Joann. Hasch, Franc. Palme
  • 1793 altarist. Joann. Hasch, Franc. Palme, Franc. Mittag
  • 1800 altarist. Joann. Hasch
  • 1810 altarist. vacat (oltářník chybí)
  • 1812 cap. fund. (kaplan nadace) Math. Maschke, n. 19. 2. 1784 Turdiens., o. 29. 12. 1806, † 22. 11. 1843
  • 1818 cap. fund. Anton. Boehm, n. 3. 9. 1791 Vrchlabí, o. 18. 8. 1815, † 9. 2. 1859
  • 1820 cap. fund. Jos. Schmelzer, n. 13. 4. 1794 Stachlens., o. 24. 8. 1819, † 29. 6. 1874
  • 1825 cap. fund. Candid. Unterstein, n. 26. 10. 1793 Toeplens., o. 14. 8. 1818, † 29. 5. 1835
  • 1827 cap. fund. Franc. Hochberger, n. 3. 12. 1789 Otschechaviens., o. 14. 8. 1814, † 23. 5. 1863
  • 1832 cap. fund. vacat
  • 1833 cap. fund. Jos. Reinelt, n. 9. 6. 1802 Pont, o. 4. 9. 1826, † 6. 12. 1864
  • 1849 cap. fund. Franc. Andersch, n. 10. 5. 1810 Oberliebich., o. 4. 8. 1834, † 14. 6. 1876
  • 1854 chybí katalog
  • 1855 cap. fund. Joann. Mann, n. 31. 5. 1817 Kommotau, o. 15. 11. 1842, † 5. 3. 1901
  • 1856 cap. fund. Car. Schwalb, n. 1. 8. 1807 Rustensis., o. 5. 8. 1831
  • 1857 cap. fund. Joann. Sander, n. 4. 9. 1830 Wernstadt, o. 25. 6. 1855, † 30. 8. 1868
  • 1865 cap. fund. Franc. Kühnel, n. 24. 5. 1840 Tschalosic, o. 30. 6. 1864
  • 1868 cap. fund. vacat
  • 1869 cap. fund. Jos. Neumann, n. 5. 8. 1843 Leipa, o. 15. 7. 1868, † 6. 8. 1926
  • 1880 cap. fund. Hermann. Krenn, n. 10. 8. 1857 Teplitz, o. 19. 7. 1879, † 16. 8. 1925
  • 1884 cap. fund. vacat
  • 1889 cap. fund. Jos. Tecl, n. 6. 11. 1859 Bělá, o. 27. 5. 1888, † 17. 7. 1895
  • 1893 cap. fund. Adolf Šelbický, n. 23. 12. 1869 Bensen, o. 17. 7. 1892, † 17. 1. 1959
  • 1896 cap. fund. Adolph. Bosák, n. 6. 4. 1872 Klatov., o. 7. 7. 1895
  • 1897 cap. fund. Andreas Wac, n. 11. 10. 1867 Lipniki, o. 7. 8. 1892, † 20. 4. 1925 Hranice (Č. Bud.)
  • 1898 cap. fund. vacat
  • 1907 cap. fund. Ferd. Žídek, n. 24. 6. 1882 Brodec, o. 16. 7. 1905, † 25. 5. 1959
  • 1909 cap. fund. Hugo Stehlík de Čenkov, n. 1. 9. 1883 Eger, o. 14. 7. 1907
  • 1910 cap. fund. vacat
  • 1920 cap. fund. Jos. Bayer, n. 14. 11. 1881 Humwald, o. 14. 7. 1907, † 2. 9. 1953
  • 1922 cap. fund. vacat
  • 1923 cap. fund. Adolph. Bothe, n. 28. 7. 1898 Voitsdorf, o. 30. 7. 1922 † 16. 6. 1969
  • 1924 cap. fund. vacat
  • 1935 cap. fund. Wencesl. Winter, n. 9. 9. 1911 Aujezdl, o. 16. 6. 1935, † 20. 7. 1997
  • od r. 1937 cap. fund. vacat[6]

Duchovní správci farnosti jsou uvedeni na stránce Římskokatolická farnost Verneřice.

Architektura

Kostel, dříve barokní kaple, byl centrální stavbou, obestavěnou nižším, rovněž okrouhlým ochozem s malou obdélnou kaplí v ose a s širokou předsíní, která tvořila hlavní průčelí. Válcový střed byl členěn lizénovými rámci a segmentovými okny. Na střeše byla lucerna. Ochoz byl hladký a měl obdélná okna. Průčelí byly dva postranní pilastry, obdélný portál a čtyři obdélná okna. Průčelí bylo zakončeno křídlovým štítem. Po stranách byla připojena průčelí ochozu s vchody. Na štítem se nacházela polygonální vížka, na bočními částmi sanktusníky.

Ústřední válcový prostor byl se čtyřmi pilastry a římsou. Nad ním byla kupole. Po stranách a za oltářem byly obdélným segmentem zakončené vstupy do ochozu a nad nimi segmentově zakončená čtvercová okna. Tento prostor byl takřka v celé šíři otevřen do předsíně s plochým stropem, v níž byla dřevěná kruchta. Ochoz byl mírně hraněný a měl plochý strop. V jeho ose se nacházela prostora také s plochým stropem.

K vybavení kostela patřil hlavní oltář a dva boční rokokové oltáře. Na sklonku 70. let 20. století byla zachována je oltářní architektura, obrazy a sochy byly zničeny. V ochozu byly umístěny hodnotné barokní sochy sv. Josefa, sv. Jana Nepomuckého, sv. Františka a světce-biskupa bez atributu (zřejmě sv. Mikuláš). Sochy byly poškozené. V prostoru kostela se nacházel barokní krucifix a zbytky řezané rokokové kazatelny.

Před kostelem stála socha Krista na Olivetské hoře, dílo pocházející z 19. století.[1]

Ve východním svahu vrchu Gottsberg byla roku 1737 vybudována Křížová cesta. Původně bylo postaveno sedm zastavení, poté byl jejich počet doplněn na celkových čtrnáct, což řadí cestu mezi nejstarší s tímto počtem zastavení. Křížová cesta byla odstraněna v 19. století.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech T/Ž. 1. vyd. Praha: Academia, 1982. 640 s. Kapitola Verneřice, s. 215. 
  2. ↑ a b Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kostel Nejsv. Trojice na Božím Vrchu, kat. území: Verneřice [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné online. 
  3. ↑ MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 1997, ISBN 978-80-7195-121-6, str. 257
  4. ↑ a b c ENDLER, Franz Johann. Das soziale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz (Königreich Böhmen). Vídeň: Mayer & Komp., 1903. S. 417. (němčina) 
  5. ↑ a b c HOPPE, Alfred. Des Österreichers Wallfahrtsorte. Vídeň: St. Norbertus-Verlag, 1913. S. 917. (němčina) 
  6. ↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2020. 

Související články

  • Křížová cesta (Verneřice)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“