Kostel Nejsvětějšího srdce Páně (Vinohrady)
Kostel Nejsvětějšího srdce Páně v Praze na Vinohradech | |
---|---|
Kostel Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze-Vinohradech | |
Místo | |
Stát | Česko |
Obec | Praha |
Čtvrť | Vinohrady |
Souřadnice | 50°4′40,93″ s. š., 14°27′2,71″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | česká římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | pražská |
Vikariát | III. pražský |
Farnost | Nejsvětějšího srdce Páně Praha-Vinohrady |
Status | farní kostel |
Užívání | užíván |
Zasvěcení | Nejsvětější Srdce Ježíšovo |
Datum posvěcení | 8. května 1932 |
Světitel | kardinál Karel Kašpar |
Architektonický popis | |
Architekt | Jože Plečnik |
Stavební sloh | moderní architektura |
Typ stavby | kostel |
Výstavba | 1928–1932 |
Specifikace | |
Délka | 38 m |
Šířka | 26 m |
Výška | věž: 42 m |
Další informace | |
Adresa | náměstí Jiřího z Poděbrad, Praha 3-Vinohrady |
Ulice | náměstí Jiřího z Poděbrad |
Oficiální web | Srdcepane.cz |
Kód památky | 40253/1-1332 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v pražské čtvrti Vinohrady je římskokatolický farní kostel postavený v modernistickém slohu v letech 1928 až 1932. Nachází se na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze poblíž stejnojmenné stanice metra.
Historie
První idea stavby chrámu na Vinohradech zasvěceného Nejsvětějšímu Srdci Páně vznikla již roku 1884, kdy na něj ženský spolek Jednota sv. Elišky zahájil finanční sbírku.[1] Dalším krokem byl urbanistický plán městské čtvrti Královské Vinohrady, který při překotném nárůstu měšťanských domů v letech 1919 až 1922 zohlednil situaci obřadů v již přeplněném kostele sv. Ludmily. K realizaci projektu byl vyzván slovinský architekt Jože Plečnik po svém nástupu do funkce hlavního architekta Pražského hradu. První Plečnikův projekt předpokládal, že chrám bude obklopen antikizujícím sloupovím.[2]
Kostel stojí v Městské památkové zóně Vinohrady, Žižkov, Vršovice. V roce 2010 byl zařazen mezi národní kulturní památky[3] a v roce 2014 byl radnicí Prahy 3, Ministerstvem kultury České republiky a Slovinskou republikou navržen na zápis na seznam Světového dědictví.[4]
Popis kostela
Monumentální moderní stavba z režných cihel v železobetonovém skeletu byla realizována v letech 1928 až 1932 podle projektu Jože Plečnika. Neobvyklý tvar stavby byl inspirován Noemovou archou[5] a královskou symbolikou (např. fasáda s vystupujícími kameny symbolizuje královský hermelín, báň na vrcholu věže královské jablko).[4] V široké hlavní věži kostela (výška 42 metrů) jsou umístěny kulaté hodiny o průměru 7,6 metru, které tak jsou největší v Česku. Během druhé světové války bylo šest zvonů z věže roztaveno pro výrobu zbraní. V roce 1992 byly navráceny dvě kopie.[4][5] Západní průčelí kostela zdobí tři sochy (Dobrý pastýř, Madona s Ježíškem a Orantka) od Bedřicha Stefana.[6]
Interiér kostela
Interiér kostela z neomítnutých ušlechtilých cihel (13 metrů vysoký) má kazetový strop. Nad oltářem je umístěna zlacená socha Ježíše Krista z lipového dřeva (výška 3,15 m).[7] Po bocích stojí šest patronů české země (sv. Jan Nepomucký, sv. Anežka, sv. Vojtěch, sv. Václav, sv. Ludmila a sv. Prokop) od Damiana Pešana. Varhany byly postaveny v roce 1936 Josefem Melzerem. Obrazy křížové cesty namaloval František Doubek. Barevnou výzdobu oken s motivem Srdce Páně navrhl Karel Svolinský. Šikmé chodníky vedou okolo hodin až na vrchol věže,[5] ta není běžně přístupná veřejnosti. V podzemí kostela je kaple s valenou klenbou.[8]
Nový oltář
V roce 2018 byl v kostele instalován nový kamenný oltář, který se od Plečnikova zcela pravoúhlého interiéru liší svým oválným tvarem. Oltář je umístěn čelem k lidu; nahradil provizorní oltář z roku 1992. Na návrh architektů Josefa Pleskota a Norberta Schmidta byl zhotoven z jednoho kusu bílého Carrarského mramoru, který sochař Petr Váňa umístil do geometrického středu stavby. Obsahuje ostatek svaté Markéty Marie Alacoque, která patří mezi iniciátory úcty k Nejsvětějšímu Srdci Páně. Byl posvěcen 24. listopadu 2018[9] a uhrazen ze sbírky mezi farníky. Oba architekti jej navrhli bez nároku na honorář.[10]
Galerie
- Nedaleko kostela je i Žižkovský vysílač
- Detail vstupní části exteriéru
- Interiér před rokem 2018
- Pohled na varhany shora
- Kamenný oltář z roku 2018
- Hodiny
- Kříž na věži
- Socha panny Marie s Ježíškem
- Socha Dobrého pastýře
- Socha Orantka
- Věž
- Pohled na varhany
- Pohled na kostel ze Žižkovské věže
Odkazy
Reference
- ↑ Ženské listy č. 5, 1. května 1884, s. 82-83
- ↑ Emanuel Poche, Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha 1985, s.339
- ↑ Vláda schválila 38 nových památek. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2010-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-06-14.
- ↑ a b c Plečnikův kostel na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze míří do UNESCO. ČT24 [online]. [cit. 2023-02-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c Největší hodiny v Česku zdobí Plečnikův pražský kostel. Znovu odbíjejí. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2014-08-23 [cit. 2023-02-20]. Dostupné online.
- ↑ Vinohradské Srdce Páně. Jože Plečnik navrhl jednu z nejpůsobivějších sakrálních staveb na našem území | Orientace. Lidovky.cz [online]. 2022-10-07 [cit. 2023-02-20]. Dostupné online.
- ↑ Kostel Nejsvětějšího srdce Páně | PRAHA STOVĚŽATÁ. stovezata.praha.eu [online]. [cit. 2019-09-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-24.
- ↑ Archiweb - Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2023-02-20]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. V zaplněném kostele Nejsvětějšího srdce Páně biskup posvětil nový oltář. Pražský deník. 2018-11-25. Dostupné online [cit. 2019-04-20].
- ↑ BRŮHOVÁ, Daniela. Dialog s Jože Plečnikem skrze mramor [online]. Český rozhlas, 2019-04-20 [cit. 2019-04-20].
Literatura
- Helena Čižinská, Jubileum kostela Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Vinohradech, in: Sborník Národního muzea v Praze. Řada C, roč. 57, č. 1-2, 2012, s. 156-162.
- Chrám Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze 12., na Královských Vinohradech : Dle projektu prof. arch. Jos. Plečnika. Praha: [s.n.], 1932. Dostupné online. 30 pohlednic dokumentuje postup stavby kostela Nejsvětějšího Srdce páně a jeho vysvěcení dne 8. května 1932 a doplňuje je stručný úvod jednatele spolku pro zbudování kostela Alexandra Titla.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Wikimedia Commons
- Web farnosti NSP (historie chrámu, pořad bohoslužeb aj.):
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Karelj, Licence: CC BY-SA 3.0
Interiér Kostela Nejsvětějšího srdce Páně, Praha , Vinohrady
Autor: Xyzabec, Licence: CC BY-SA 4.0
Oltář kostela Nejsvětějšího srdce Páně (Praha-Vinohrady) z roku 2018
Autor: Dezidor, Licence: CC BY 3.0
Kostel Nejsvětějšího srdce Páně ze Žižkovské věže
Autor: NoJin, Licence: CC BY-SA 3.0
Bedřich Stefan: Dobrý pastýř (1940-49), mramor, levý boční portál Kostela Nejsvětějšího srdce Páně (Vinohrady), Praha
Autor: Bengt Nyman from Vaxholm, Sweden, Licence: CC BY 2.0
Prague, Czech Republic, October 2018
boční vstup kostela Nejsvětějšího srdce Páně, náměstí Jiřího z Poděbrad
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Kříž na vrcholu kostela Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze
Autor: PatrikPaprika, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha-Vinohrady. Náměstí Jiřího z Poděbrad, kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, věžní hodiny.
Autor: number8⃣photo, Licence: CC BY 2.0
Netypický záběr přes píšťaly varhan.
Autor: number8⃣photo, Licence: CC BY 2.0
Římskokatolický kostel Nejsvětějšího Srdce Páně
Autor: NoJin, Licence: CC BY-SA 3.0
Bedřich Stefan: Orantka (1940-55), mramor, pravý boční portál Kostela Nejsvětějšího srdce Páně (Vinohrady), Praha
Autor: number8⃣photo, Licence: CC BY 2.0
Pohled do hlavní chrámové lodě.
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 4.0
Socha panny Marie s Ježíškem na kostele Nejsvětějšího srdce Páně v ulici Náměstí Jiřího z Poděbrad ve Vinohradech, Praha.