Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Horní Řasnice)

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie
Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie
Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajLiberecký kraj
OkresLiberec
ObecHorní Řasnice
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Diecézelitoměřická
Vikariátliberecký
FarnostNové Město pod Smrkem
Statusfiliální kostel
Užíváníbližší informace o bohoslužbách
ZasvěceníNeposkvrněné početí Panny Marie
Architektonický popis
Stavební slohgotika
Specifikace
Délka27 m
Šířka15 m
Umístění oltářeseverovýchod
Stavební materiálzdivo
Další informace
AdresaHorní Řasnice
Frýdlant
464 01
Kód památky16255/5-4297 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie je sakrální stavbaHorní Řasnici, což je obec na severu České republiky, ve Frýdlantském výběžku Libereckého kraje. Ač je vesnice prvně písemně zmiňovánaurbáři Frýdlantského panství již roku 1381, filiální kostel je zde zmiňován až o více než sto let později, roku 1495, a to v matrice Míšeňského biskupství.[1] Stavba je zařazena mezi nemovité kulturní památky České republiky.[2]

Poloha

Průčelí kostela v Horní Řasnici

Objekt kostela stojí na levé hraně údolí místního vodního toku Řasnice v nadmořské výšce 390 m n. m. Zvláštností stavby je, že jako jediný kostel ve Frýdlantském výběžku není orientovaný, ale jeho presbytář je otočen o 45 stupňů severně, tedy k severovýchodu, a pokračuje tak rovnoběžně se směrem vesnice.[1]

Vlastní kostel je obehnán kamennou zdí, kolem které jsou na její vnitřní straně umístěny hroby. Jižně od kostela přímo ve zdi stojí přízemní objekt márnice, jež je spolu se zdí také evidována jako kulturní památka.[2]

Historie stavby

Původní kostel byl pravděpodobně zbudován se založením vesnice. Během druhé polovině 15. století nebo na počátku století šestnáctého prošel přestavbou,[1] během níž se na zvonici kostela zavěsily dva nové zvony. Roku 1683 vysvětil Jan Ignác Dlouhoveský z Dlouhé Vsi nový hlavní oltář kostela. Další stavební úpravy proběhly až v 19. století, kdy roku 1862 vlivem trhlin v klenbě proběhlo položení nového nového rákosového stropu. Při opravách došlo též na rekonstrukci empory (galerie) a k instalaci nové kazatelny. I v následujících letech probíhaly další úpravy – například roku 1887 získala věž novou střechu a roku 1911 získal kostel nové omítky a byla vyměněna také dlažba v jeho interiéru.[3]

V kostele se nacházely varhany postavené pravděpodobně v roce 1669. V roce 1753 byl jejich opravou pověřen J. H. Neumann a v letech 1782 a 1804 Ambrož Augustin Tauchman. Na konci 19. století (roku 1895) získal kostel nový nástroj (6, 1), jejž vybudovalo varhanářství Rieger z Krnova.[4]

Prostřednictvím projektu „Anděl pro Řasnici“, do kterého svými originálními výtvory přispěli například Alice Nellis, Jan Burian či David Vávra, probíhá výběr finančních prostředků na záchranu stavby.[5]

Dne 18. září 2018 využili prostory kostela filmaři pod vedením režisérky Jitky Rudolfové, kteří zde točili pohádku Hodinářův učeň.[6] Na záběrech natočených v kostele se objevuje třeba Viktor Preiss, ale také místní duchovní Šimon Hamza, jenž si zahrál oddávajícího faráře.[7]

Odkazy

Reference

  1. a b c KRACÍKOVÁ, Lucie; BELLING, Vojtěch. Středověká sakrální architektura na Frýdlantsku. Praha: Unicornis, 2003. 127 s. ISBN 80-86204-11-1. Kapitola Horní Řasnice, s. 66. [Dále jen Kracíková, Belling]. 
  2. a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-03-11]. Identifikátor záznamu 126796 : Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. Kracíková, Belling, s. 67
  4. TOMŠÍ, Lubomír; TOMÍČEK, Jan. Varhany Liberecka. Chrastava: Společnost přátel historie města Chrastavy, 1995. 37 s. Kapitola Horní Řasnice – kostel Panny Marie, s. 11. 
  5. ŠEBELKA, Jan. Celebrity vytvořily anděly. Chtějí tím zachránit zchátralý kostel. iDNES.cz [online]. 2013-12-19 [cit. 2014-03-11]. Dostupné online. 
  6. FÜRSTOVÁ, Lucie. Hodinářův učeň. Novou pohádku dnes točí na Frýdlantsku [online]. Liberec: Český rozhlas, 2018-09-18 [cit. 2018-09-29]. Dostupné online. 
  7. VOLNÁ GARBOVÁ, Gabriela; GLASEROVÁ, Dominika. FOTO: Sever Čech si oblíbili filmaři. Kostel hostil scény z pohádky. Deník [online]. 2018-09-23 [cit. 2018-09-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Horní Řasnice, kostel (2).jpg
Autor: Jan Polák, Licence: CC BY-SA 3.0
Tento obrázek byl nahrán v rámci projektu Wiki miluje památky 2012.
Horní Řasnice, kostel (3).jpg
Autor: Jan Polák, Licence: CC BY-SA 3.0
Tento obrázek byl nahrán v rámci projektu Wiki miluje památky 2012.