Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Strašnice)

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Praze-Strašnicích
Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Praze-Strašnicích
Místo
Stát	Česko Česko
Obec	Praha
Čtvrť	Strašnice
Souřadnice	50°4′8″ s. š., 14°29′42″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	Česká církevní provincie
Diecéze	Arcidiecéze pražská
Vikariát	Třetí pražský vikariát
Farnost	Římskokatolická farnost u kostela Neposkvrněného Početí Panny Marie Praha-Strašnice
Status	farní kostel
Zasvěcení	Neposkvrněné početí Panny Marie
Datum posvěcení	17. června 1994
Architektonický popis
Architekt	Jindřich Synek
Stavební sloh	soudobá architektura
Výstavba	1992–1994
Specifikace
Výška	25 m (kříž)
Stavební materiál	zdivo, kámen, sklo, dřevo
Další informace
Adresa	Římsko-katolická farnost Neposkvrněného početí P. Marie Ke Strašnické 10 100 00, Praha 10
Oficiální web	http://www.farnoststrasnice.cz/
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v moderním architektonickém stylu byl postaven v letech 1992–1994 a nachází se na rohu ulic Ke Strašnické a Krupská, v městské části Praha 10-Strašnice. Kostel je součástí farnosti Praha-Strašnice.

Dějiny kostela

Již od roku 1924 existoval "Spolek pro postavení kostela ve St. Strašnicích", který financoval stavbu strašnické farní budovy. Ta byla postavena během necelého půl roku, od března do konce srpna 1930. V přízemí fary byla bonifikována prozatímní kaple, kde probíhaly bohoslužby nové strašnické farnosti. Z důvodu nedostatku finančních prostředků nebylo možné v období první republiky realizovat výstavbu nového plnohodnotného kostela. Ani v dalších letech, tzn. v době protektorátu a pozdější komunistické diktatury, nebylo možné záměr realizovat.

V létě 1966 byla zrekonstruována farní kaple v duchu liturgické reformy druhého vatikánského koncilu. Události pražského jara v roce 1968 znamenaly nový impulz pro oživení myšlenky výstavby nového strašnického kostela.

I přes vytrvalé úsilí místních farníků podporovaných kardinálem Františkem Tomáškem od počátku roku 1989, bylo možné stavbu nového kostela realizovat až po listopadu 1989. Samotná stavba byla zahájena 11. listopadu 1992 a trvala 19 měsíců. Nový kostel byl slavnostně vysvěcen 17. června 1994. Autorem nezvyklého návrhu kostela byl architekt Jindřich Synek.

Architektura a výzdoba

Kostel má půdorys rovnoramenného trojúhelníku, vnější podoba má tvar trojbokého jehlanu, v jehož zakončeních jsou pouze dvě dlouhá šikmá vitrážová okna. Dominantou stavby je kříž na vrcholu kostela ve výšce 25 metrů.

Vitráže zobrazují výjevy ze života světců svatého Wolfganga a svaté Anežky České. Autorem svatowolfgangské vitráže, kterou darovalo řezenské biskupství, je Josef Guggenberger, autorkou svatoanežské vitráže je Jaroslava Fenzlová. Autorem sochy Panny Marie – Immaculaty, stojící vlevo od ambonu, je sochař Radoš Cvrček. Socha je zpracována z dvakrát pálené hlíny.

Křtitelnice je tvořena třemi pískovcovými kvádry, podobně i oltář je vytvořen z neopracovaného pískovce. Vedle oltáře je pak ambon se symboly čtyř evangelistů. Na šikmém stropě nad oltářem je zavěšena dřevořezba kříže s Ježíšem od Jaroslava Hylase.

Na bočních stěnách je výzdoba na motivy křížové cesty od Pavla Vance.

Zajímavosti

Základní kámen kostela posvětil při své návštěvě Československa svatý Jan Pavel II. Stalo se tak v Bratislavě 22. dubna 1990. Tuto událost připomíná mramorová pamětní deska v předsálí kostela nápisem:

ZÁKLADNÍ KÁMEN KOSTELA NEPOSKVRNĚNÉHO POČETÍ PANNY MARIE POSVĚTIL 22.4. L.P. 1990 PAPEŽ JAN PAVEL II.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie na Wikimedia Commons
• Stránky strašnické farnosti