Kostel Obrácení svatého Pavla (Karlín)
| Kostel Obrácení svatého Pavla | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1504 |
| Přestavba | 1657 |
| Zánik | 1861 |
| Pojmenováno po | Pavel z Tarsu |
| Poloha | |
| Adresa | pozdější čp. 216 a 224, Praha 8 - Karlín,  Česko |
| Souřadnice | 50°5′33,98″ s. š., 14°26′35,27″ v. d. |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Obrácení svatého Pavla v Karlíně je zaniklý kostel se špitálem, který se nacházel za Poříčskou branou mezi ulicemi Prvního pluku, Pobřežní, Vítkova a Sokolovská. Podle tohoto špitálu se místu do založení Karlína říkalo „Špitálská pole“.[1][2]
Historie
Kostel se špitálem pro chudé a nemocné založila Staroměstská obec roku 1504. Zároveň v okolí kostela vznikl hřbitov, který sloužil pro potřeby špitálu a v době moru jako „morový“. Za třicetileté války, před napadením Prahy švédskými vojsky, byl kostel s budovami z bezpečnostních důvodů 8.–10. ledna 1646 Pražany pobořen. Po skončení bojů jej Staroměstská obec dala opět obnovit (stavba nového kostela započala 5. října 1657) a obnovila i jeho hřbitov.
Po josefínských reformách koupil zrušený kostel pražský knihtiskař Ferdinand Schönfeld a na pozemcích patřících ke kostelu vybudoval proslulý zábavní areál zvaný "Růžodol". Hostinec s tanečními sály a letohrádek byly obklopeny zahradou vysázenou do tvaru mapy Čech.
Kostel sloužil jako skladiště a pro zchátralost byl roku 1861 zbořen.[pozn. 1]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Na Císařských otiscích z roku 1841 je v místech kostela zakreslena budova s polokruhovou částí na své východní straně.
Reference
- ↑ Plán Prahy J. D. Hubera z roku 1769 (perspektivní). In: Historický atlas měst: Praha. Historický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., 1994. Dostupné z WWW Archivováno 4. 9. 2017 na Wayback Machine..
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: CPO evid. č. 3051-1, skica a mapový list č. I. Dostupné z WWW.
Literatura
- EKERT, František: Posvátná místa král. hl. města Prahy: dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v hlavním městě království Českého. V Praze: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1883-1884. 2 svazky (vi,479,xiii stran; 539,xiii stran). Údy dědictví svatojanského; 1883, č. 70; 1884; č. 71. Dědictwj Swatého Jana Nepomuckého. Svazek II., s. 511-513. Dostupné online.
- KNEIDL, František. Dějiny města Karlína. Kniha 1, Špitálsko za branou poříčskou od dávných časů do založení Karlína. Praha: Unie, 1923. 352 s., 1 l. Dostupné online.
- MÍKA, Zdeněk. Karlín: nejstarší předměstí Prahy. Praha: Muzeum hlavního města Prahy, ©2011. 158 s. ISBN 978-80-85394-80-1. S. 23, obr. 38 (kolorovaný lept z roku 1818).
- ŠKODA, Eduard: Pražské svatyně. Libri 2002, Praha, ISBN 80-7277-098-5 S. 154.
- VOJTÍŠEK, Václav. O špitálu sv. Pavla za branou poříčskou. Časopis Společnosti přátel starožitností, roč., 25, 1917, s. 49-61.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Obrácení svatého Pavla na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Malba kostela sv. Pavla v Karlíně v roce 1685 v Karlíně, Praha.