Kostel Panny Marie (Broumov)

Kostel Panny Marie
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecBroumov
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Diecézekrálovéhradecká
VikariátNáchod
FarnostBroumov
ZasvěceníPanna Maria
Architektonický popis
Stavební slohgotika
Výstavbaasi 1450
Specifikace
Délka21,1 m (interiér)
Šířka8,7 m (interiér)
Výška5,7 m (interiér)
Stavební materiáldřevěný
Další informace
UliceKřinická
Oficiální webhttp://www.klaster-broumov.cz/hrbitovni-kostel.htm
Kód památky46944/6-1540 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický kostel Panny Marie zvaný „Pod lipami“ nebo také „U naší milé paní” je hřbitovní kostel na broumovském městském hřbitově a jedna z nejstarších dochovaných dřevěných staveb v Čechách (nejstarší dřevěná sakrální stavba). Nachází se v okrese Náchod.

Dějiny

Podle pověsti byl kostel založen v roce 1177 (tedy krátce po založení obce v roce 1171). Byl údajně postaven jakousi pohanskou šlechtičnou, která na tomto místě přijala křest. Šlechtična rovněž měla věnovat kostelu svou perlovou čelenku, která je dnes uložena v městském muzeu.

První písemná zmínka o kostele je z roku 1383, kdy je označován jako „starý farní kostel“ nebo „český kostel“. Samotná stavba je z roku 1449, přestavovaná v 16. století a roku 1811.

Ve dnech 17.20. června 1421 oblehla husitská vojska pod vedením Čeňka z Vartemberka a Hynka Krušiny z Lichtenburka Broumov. Vlastní město nedobyli ale vyplenili jeho předměstí. Přitom byl vážně poškozen nebo zničen i kostel Panny Marie. V literatuře jsou uváděny domněnky, že kostel nebyl zničen zcela, protože strop kostela je z doby předhusitské.[1] Současné práce tuto domněnku vyvracejí.[2]

Po požáru v roce 1449 proběhla oprava kostela do podoby, v jaké je znám dnes. Jako rok dokončení se uvádí rok 1450, pro toto vročení ale nejsou známy žádné důkazy. V roce 1550 byla obnovena věžička poté, co ji strhl vítr. Další oprava věžičky proběhla v roce 1811. V polovině 18. století byla nad kněžiště vestavěna zvonice, která ale nepřevyšuje hřeben střechy. Současně byl zbudován nový oltář a za ním zřízena sakristie.

Ochoz byl původně uzavřen prkennými stěnami. Ochoz nechal opravit opat Sartorius na konci 17. století. V době války o bavorské dědictví byla ale na rozkaz pruského generála Heinricha Wilhelma von Anhalt v roce 1779 prkna stržena. Od té doby je ochoz na všech stranách otevřený.

V roce 2008 byl kostel prohlášen národní kulturní památkou.[3]

Kostel

Hřbitovní kostel Panny Marie v Broumově, Pohled severní, pohled západní, půdorys, příčný řez, 1:200[4]

Kostel je jednolodní orientovaná stavba. Na kamenné podezdívce a prahu z dubových trámů stojí hrázděná dubová konstrukce, pobitá zevnitř i zvenčí prkny. Okolo celého kostela je otevřený ochoz, krytý pultovou střechou. Kostel měl původně dva vstupy, jeden na západní a druhý na severní straně. Během úpravy v 18. století byl zřízen i třetí vstup do nově vzniklé sakristie. Oba původní vstupy mají portály s gotickou profilací. Vnitřní prostor je rozdělen na loď, kněžiště s trojbokým závěrem a sakristii. Na západní straně lodi je kruchta. Strop je trámový, pobitý rovněž prkny.

Interiér

Nástropní malby

Motivy šablonových maleb v kostele Panny Marie v Broumově.[4]

Prkna stropu jsou ozdobena šablonovou výmalbou. Jde o bílé motivy na červenohnědém podkladu, otisky provedené temperovou barvou. Motivy jsou rostlinné, lovecké (zajíc, jelen), heraldické (gryf, slezská orlice s písmenem S) a dále texty gotickou frakturou.

Starší autoři považovali tuto výzdobu za předhusitskou a odvozovali z toho, že původní kostel nebyl v roce 1421 zcela zničen.[1] Novější autoři datují tuto výzdobu do období obnovení kostela po roce 1450.[2] Je zde značná podobnost s výzdobou dřevěných kostelů v jižním Polsku (například kostel svatého Michala Archanděla v Dębnie Podhalańském). Hanna Pieńkowska odvozuje tento druh výzdoby od italských textilních vzorů.[5]. Tomáš Edel dokazoval na příkladech gotického nábytku (skříně, truhly), že i v Čechách byla v 15. století tato dekorace běžná.[6] Podobná výzdoba stěn je pozdější.

Oltáře

  • Na pozdně barokním hlavním oltáři z poloviny 18. století je výklenek s rámem neseným dvěma barokními anděly. Ve výklenku stojí novodobá sériová kopie Panny Marie Lurdské z konce 19. století. Bývala tam poutní soška Panny Marie (Mater Amabilis Braunae - Milostná matka broumovská), korunované dvěma anděly, pozdně gotická dřevořezba z přelomu 15. a 16. století, která byl z této "kapličky pod lipami" v 19. století přenesena do klášterního kostela sv. Vojtěcha, kde je k vidění dosud.[7] Dochovalo se její grafické vyobrazení od Jana Kleinerta.[8] Na predelle oltáře je reliéf s kolovým křížem svatého Benedikta (Crux sancti patris Benedicti), řádový znak benediktinů, kteří kostel spravovali.
  • Boční oltář nalevo (na evangelní straně) dal postavit broumovský primas Nikolaus Schlögel v roce 1696 původně jako oltář svaté Anny. Dnes je zasvěcen svatému Josefu.
  • Boční oltář napravo (na epištolní straně) je zasvěcen svatému Janu Nepomuckému. Původní oltář podle znaku a iniciál na něm dochovaném nechal postavit broumovský primas Jakob Matthes Köppel von Capellen (zemřel 1678).

Oba oltáře byly přestavěny do dnešní podoby v období rokoka.

Obrazy

Obraz Panny Marie (olejomalba 109 x 260 cm) dal namalovat opat Wolfgang Selender v roce 1609. V horní části obrazu je Panna Marie s Nejsvětější trojicí a devíti anděli, kteří nesou nástroje Kristova umučení. Ve střední části jsou patroni země České (svatí: Václav, Ivan, Vít, Zikmund, Ludmila, Vojtěch, Cyril a Metoděj, Prokop, pět bratří. V dolní části obrazu je pak nejstarší známé vyobrazení města Broumova, zachycující původní stav středověké klášterní pevnosti.

Epitaf Heinricha Maxima Fabricia, jeho ženy Dorothey rozené Clamtin a jejich dětí z roku 1665. Olejomalba malíře Damsmana. V horní části je korunování Panny Marie, v dolní části je pak zpodobněn donátor s rodinou.

Ochoz kostela

  • Devět dřevěných desek, na kterých jsou kronikářské záznamy z let 1542-1847, většinou o požárech (1549, 1757 atd.) a dalších pohromách (například kobylky 1542, sražení kostelní věžičky vichrem 1550, povodeň 1570, mor 1582, 1586, 1632, vojenský vpád pruského vojska 1779, rekvizice 1810, cholera 1847); 2 jsou vystaveny v městském muzeu. Nejmladší deska z konce 19. století připomíná vystěhování několika desítek broumovských rodin do Chile v letech 1871–1874.
  • Ve zdech jsou vsazeny renesanční a empírové náhrobky ze zrušených hrobů. Další renesanční a empírové náhrobky se nacházejí na přilehlém hřbitově.

Cenné umělecké předměty z výzdoby kostela jsou dnes z bezpečnostních důvodů umístěny v broumovském klášteře. V některých případech jsou nahrazeny kopiemi nebo reprodukcemi.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. S. 142. 
  2. a b OTTE, Miroslav. Hřbitovní kostel Panny Marie v Broumově [online]. [cit. 2011-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-03. 
  3. Záznam v databázi MonumNet
  4. a b HAVELKA, Eduard. Die Kirche "Zu unserer lieben Frau" in Braunau. Das Riesengebirge in Wort und Bild. 31. prosinec 1893, roč. 13, čís. 3 a 4, s. 15–16. Dostupné online. (německy) 
  5. PIEŃKOWSKA, Hanna. Nástěnné malby dřevěných kostelů v Krakovské oblasti. Památková péče. 1975, čís. 5, s. 290–297. ISSN 0231-7966. 
  6. EDEL, Tomáš (ed.): Radek Brož, Helena Kozlová, Příběh gotické šablony. Katalog výstavy. Podještědské muzeum K. Světlé Český Dub - Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze 1997
  7. https://www.klasterbroumov.cz/cs/broumovske-madony#prettyPhoto Archivováno 19. 12. 2019 na Wayback Machine.[]/1/
  8. * Jan Royt, Obraz a kult v Čechách v 17. a 18. století. Karolinum Praha 2011, strana 292, 295. ISBN 978-80-246-1691-9

Literatura

  • CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. Dostupné online. S. 141–157. 
  • Kostely v Broumově. Broumov: Benediktinské opatství svatého Václava, 2002. 8 s. 
  • HAVELKA, Eduard. Die Kirche "Zu unserer lieben Frau" in Braunau. Das Riesengebirge in Wort und Bild. 31. prosinec 1893, roč. 13, čís. 3 a 4, s. 11–13. Dostupné online. (německy) 
  • POCHE, Emanuel a kolektiv: Umělecké památky Čech I, Praha 1977, s., 129

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Broumov Kostel Panny Marie 1893-1.jpg
Hřbitovní kostel Panny Marie v Broumově, Pohled severní, pohled západní, půdorys, příčný řez, 1:200
Broumov, Kostel svatého PM 04.jpg
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Broumov, hřbitovní kostel Panny Marie, šablonovitá výmalba interiéru
Broumov, Kostel svaté Panny Marie 02.jpg
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Broumov, hřbitovní kostel Panny Marie, náhrobky a křížová cesta po obvodu kostela