Kostel Panny Marie (Pražský hrad)
| Kostel Panny Marie | |
|---|---|
 (c) I, Daniel Baránek, CC BY 2.5 Kostel Panny Marie, část severní obvodové zdi a segment apsidy s dlažbou | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Praha |
| Čtvrť | Hradčany |
| Souřadnice | 50°5′26″ s. š., 14°23′58″ v. d. |
| Základní informace | |
| Zasvěcení | Panna Maria |
| Další informace | |
| Adresa | Praha, Česko |
| Kód památky | 11719/1-922 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Pražský hrad) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Panny Marie byl nejstarší pražský kostel, postavený na konci 9. století Bořivojem I. v místech budoucího Pražského hradu. Zachovalé části kostelíka přestavěného v 11. století jsou vidět za prosklenými okny v průchodu ze čtvrtého na druhé nádvoří.
Historie
Historikové kladou vznik kostela na základě rozboru václavských legend do let 882–884[1], po přesídlení Bořivoje do Prahy z Levého Hradce, kde již dříve nechal postavit kostel svatého Klimenta. Bořivoj pro sebe údajně dal vybudovat v podlaze hrobku (tumbu), ta však zůstala prázdná. Antropolog Emanuel Vlček soudil, že kníže byl později pohřben v rotundě sv. Víta. Kostelík mizí z písemných pramenů ve 13. století
Archeologové po 65 letech revidovali dosavadní nálezy, zejména novým výzkumem pohřebiště v letech 1995-1996. Výsledky výzkumů jsou v závěrech opatrnější.[2] Pozůstatky kostela objevil Ivan Borkovský na základě své předpovědi z roku 1949 [3] a zdokumentoval zbytky stavby při archeologickém průzkumu v letech 1950-1952.[1] Nález byl upraven pro prezentování in situ (na místě) průhledem z Obrazárny Pražského hradu v roce 1958. V roce 1997 při úpravách Pražského hradu za prezidenta Václava Havla architekt Bořek Šípek otevřel průhled z průjezdu dvěma okny v designových měděných rámech.
Za vlády knížete Spytihněva I. došlo k opevnění hradiště valem, který byl zčásti zdokumentován východně od kostelíka, a Borkovský předpokládal i jeho západní situaci tak, že kostelík pak zůstal vně na západním předhradí. Vzhledem k významu jediného pražského kostela se to však nejeví pravděpodobné. Roku 915 byl Spytihněv I. v kostele pohřben, roku 918 také jeho manželka a někdy v té době se zde zřejmě konaly postřižiny sv. Václava.[1] Poté kostelík mohl sloužit až do 13. století, a rozrostlo se také pohřebiště kolem něj. Vzhledem k jeho nedostačujícím, příliš malým rozměrům se již sakrální centrum přesunulo na akropoli hradiště, kde byla zbudována nejdříve bazilika sv. Jiří a pak i zmíněná rotunda sv. Víta.
Kostel byl v pokročilém 11. století celkově přestavěn, resp. nově postaven a později upravován (nový oltář, předláždění). Poslední nepřímá zmínka o něm pochází z roku 1255, zanikl nejpozději roku 1278.[1]
Podoba kostela
%2c_p%c5%afdorys.jpg)
Původní kostel byla podélná jednoprostorová stavba z kvádříkového zdiva z bělohorské opuky, o maximálních rozměrech 7,5 × 6 metrů. Z odstupněného presbytáře polokruhového půdorysu se dochoval fragment segmentového tvaru. Do podlahy lodi byla vyzděna tumba o rozměrech 2,5 × min. 1,5 m, určená původně zřejmě pro hrob knížete Bořivoje. Do podlahy této nevyužité hrobky byla vykopána a vyzděna menší hrobka pro Spytihněva a jeho manželku.[1]
V 11. století byl vybudován nový kostelík o rozměru 7,4 × 5,9 m s vyvýšenou apsidou, zbudovanou na polygonálních základech. V apsidě, uprostřed u zdi byl postaven oltář, později přestavěný. Vchod byl od jihu, zřejmě v západní části kostela.[1]
Do dnešní doby se zachovala většina severní části zdiva mladší fáze kostela do výše až 1,5 m. Dále pozůstatky dvou podob oltáře, obou hrobek, několika předláždění čtvercovými opukovými deskami dvou odlišných rozměrů a základy vítězného oblouku.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany. Praha: Academia, 2000. 521 s. ISBN 80-200-0832-2. S. 124.
- ↑ Jan FROLÍK, Ruins of the Church of the Virgin Mary in the Prague Castle, in:
- ↑ Ivan Borkovský, O počátcích Pražského hradu a o nejstarším kostele v Praze, Praha 1949
Literatura
- Jan Frolík, Pohřebiště na II. nádvoří Pražského hradu, in Archaeologia Historica 38, 2013, s. 91–105
- Jana Maříková-Kubková, Iva Herichová, Revize první stavební fáze kostela Panny Marie na Pražském hradě/Hradčanech. Návrat po šedesáti pěti letech; in, Staletá Praha 31/2, 2015, s. 62–75.
- Ivo Štefan, Martin Wihoda a kol., Kostel Panny Marie na Pražském hradě. Dialog nad počátky křesťanství v Čechách, Praha: NLN, 2018.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Panny Marie na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) I, Daniel Baránek, CC BY 2.5
Pozůstatky kostela Panny Marie na Pražském Hradě.
Půdorys kostela Panny Marie (882-884) mezi druhým a čtvrtým nádvořím Pražského hradu. Nejstarší pražský kostel založený Bořivojem I.
Ruins of the Church of the Virgin Mary in the Prague Castle, as photographed through the public viewing window.