Kostel Panny Marie Bolestné (Mutná)
| Kostel Panny Marie Bolestné | |
|---|---|
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihočeský |
| Okres | Jindřichův Hradec |
| Obec | Mutná |
| Souřadnice | 49°1′3″ s. š., 15°23′29″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Děkanát | Telč |
| Farnost | Cizkrajov |
| Status | filiální kostel |
| Zasvěcení | Panna Maria Bolestná |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | novorománský |
| Výstavba | 1865 |
| Další informace | |
| Kód památky | 40878/3-2036 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický kostel Panny Marie Bolestné neboli Montserrat je poutní kostel stojící na zalesněném kopci u Mutné nedaleko Slavonic, jižně od obce Cizkrajov. Název dostal podle známého katalánského poutního místa Montserrat. Jde o filiální kostel římskokatolické farnosti Cizkrajov.[1]
Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]
Popis a historie
Původně kaple vystavěná roku 1651 byla roku 1660 rozšířena, protože stále nedostačovala množství příchozích poutníků. Vznik kaple inicioval majitel velkostatku v blízkém Bolíkově rytíř Bartoloměj Tannzoll – Zill. Za své uzdravení z bitvy ve třicetileté válce vykonal pouť do Montserratu a rozhodl se postavit doma kapli, do které umístil sochu zvanou La Moreneta – Černá madona (Mare de Déu de Montserrat).
Roku 1712 pak byla kaple přestavěna na kostel. Ten byl sice v roce 1785 z rozkazu Josefa II. zbořen,[3] avšak v roce 1858 začaly práce na stavbě nového kostela, které byly slavnostně zakončeny roku 1865. Projekt na obnovu poutního kostela Montserrat tehdy vypracoval Michael Angelo Picchioni, tehdejší majitel panství a zámku Český Rudolec. Exteriér kostela byl podle jeho projektu upraven do novorománské podoby.[4] Na hlavní oltář byla z cizkrajovského farního kostela přenesena původní polychromovaná socha Panny Marie Montserratské z lipového dřeva[5] a kostel se opět stal poutním místem především německy mluvících obyvatel regionu. Ročně se zde slavilo až 100 poutních mší; počet poutníků výrazně poklesl po odsunu německých občanů z pohraničí.[3]
Dnes je kostel je otevřen pouze v době mší svatých a poutí, jejichž hlavní sezona je od května do října vždy třetí sobotu v měsíci.[3] Kromě toho lokalita patří i mezi oblíbené turistické cíle.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ Cizkrajov [online]. biskupstvi.cz [cit. 2014-07-13]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-26]. Identifikátor záznamu 152966 : kostel Panny Marie Montseratské. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c Poutní místa brněnské diecéze. Vyd. Biskupství brněnské 2016, s. 34
- ↑ KOL.:. Česká Kanada, Slavonice a Slavonicko. Praha: NZB, 2014. 223 s. ISBN 978-80-904272-9-7. S. 139–141, 176–178.
- ↑ Poutní místa Moravy a Slezska. Příprava vydání Odehnal, František. Brno: Kartuziánské nakladatelství, 2008. 466 s. ISBN 978-80-86953-27-4. S. 239–240.
- ↑ Archivovaná kopie. www.neradova.com [online]. [cit. 2014-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-03-25.
Literatura
- Černý Jiří: Poutní místa jihozápadní Moravy. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, Pelhřimov 2005.
- KOL.:. Česká Kanada, Slavonice a Slavonicko. Praha: NZB, 2014. 223 s. ISBN 978-80-904272-9-7.
- Bystřický František: Montserrat moravský. In: Hlas, časopis církevní, ročník 1865, na pokračování v číslech 30, 34, 35, 36.
- SPRINGER, Josef (kaplan z Cizkrajova). Die Marien-Kirche am Mont Serat bei Sitzgras nächst Zlabings in Mähren: Allen Wohlthätern dieser Kirche gewidmet. [s.l.]: Selbstverl. d. Verf. Druck von Ludwig Mayer, Wien 1866 62 s. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Panny Marie Bolestné na Wikimedia Commons - Montserrat v pořadu Jihočeská vlastivěda na ČRo České Budějovice
- Památka na serveru hrady.cz
- Poutní kostel Montserrat Archivováno 25. 3. 2014 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Cizkrajov, část Mutná, poutní kostel Panny Marie Bolestné, zvaný Montserrat