Kostel Panny Marie Sněžné (Provodov)

Kostel Panny Marie Sněžné
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Zlínský
Okres	Zlín
Obec	Provodov
Souřadnice	49°9′1,18″ s. š., 17°44′52,41″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	moravská
Diecéze	olomoucká
Děkanát	Vizovice
Farnost	Provodov
Status	farní kostel
Zasvěcení	Panna Maria
Další informace
Kód památky	45798/7-2056 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Panny Marie Sněžné je barokní poutní kostel, který stojí v obci Provodov na Zlínsku. Kostel s terasou, hlavním a vedlejším schodištěm je kulturní památkou České republiky.^[1]

Poutní kostel Panny Marie Sněžné je součástí římskokatolické farnosti Provodov, děkanát Vizovice, arcidiecéze olomoucká.^[2]

Historie

Historie kostela Panny Marie Sněžné je spojen s poutním místem Malenisko a studánkou se zázračnou vodou. Majitel luhačovického panství, hrabě Wolfgang Serényi, po uzdravení dal postavit jako dík u studánky dřevěnou kapličku. V roce 1734 dal vystavět zděnou jednolodní barokní stavbu s trojbokým závěrem, vysvěcenou 5. srpna 1735. Vzhledem k narůstajícímu počtu poutníků byl kostelík v roce 1750 přestavěn na malý kostel. V roce 1850 byla rozšířená loď kostela.^[3][4][5]

Popis

Exteriér

Kostel je samostatně stojící jednolodní zděná orientovaná stavba postavena na půdorysu obdélníku s půlkruhovým závěrem a zvonicí nad západním průčelím. Sedlová střecha přechází nad kněžištěm ve valbovou střechu.^[6] Kostel měří na délku devatenáct metrů, na šířku devět metrů a na výšku osm metrů.^[7]

Západní průčelí je členěno čtyřmi vysokými pilastry s římsovými hlavicemi. V ose průčelí je prolomen hlavní pravoúhlý vchod s jednoduchým ostěním s uchy a s kapkami. Ke vchodu vede schodiště o šesti stupních. Nad vchodem je malé okno v šambráně a s parapetní návojovou římsou. Nad oběžnou profilovanou korunní římsou je trojúhelníkový atikový štít s hlubokým výklenkem zaklenutý konchou. Ve výklenku je socha Panny Marie. Štít je členěn pilastry, po stranách jsou dvojice volut a ve vrcholu nad římsou je štukový trojúhelníkový štít. Nad štítem na hřebeni střechy je čtyřboká otevřená malá zvonice s barokní bání.

Fasády jsou členěny pilastry vysokého řádu s římsovými hlavicemi. Jižní průčelí je prolomeno dvěma okenními osami, kde jedno okno je slepé v šambráně s návojovou parapetní římsou, druhé v šambráně a s půlkruhovým záklenkem.

Na jižní straně kostela je přistavěna patrová sakristie obdélného půdorysu. Do sakristie v ose je prolomen pravoúhlý vchod s kamenným ostěním s ušima. Vedle vchodu je pravoúhlé okno. V boční fasádě jsou dvě okenní osy. Závěr má tři okenní osy s pravoúhlými okny s půlkruhovým záklenkem. Severní fasáda je členěna třemi okenními osami s pravoúhlými okny v šambránách, jedno zaslepeno.^[6] V letech 1985–1988 byla provedena generální oprava kostela.^[7]

Interiér

V kněžišti je jedno pole pruské placky s konchou mezi dvěma pasy, které dosedá na dvojici pilastrů s podnoží, patkou a vyloženým kladím. Do sakristie, která je zaklenutá valenou klenbou s výsečemi, vede pravoúhlý vchod. Nad sakristií je plochostropá oratoř otevřena do lodi velkým oknem s půlkruhovým záklenkem. Kněžiště a obdélnou loď odděluje půlkruhový vítězný oblouk. Loď je zaklenuta dvěma poli valené klenby s výsečemi, která dosedá na kanelurované přízední pilastry s podnoží a hlavicí s volutou a s hlavou andílka a vyloženým kladím. V západní části lodi na dvou čtyřbokých sloupech spočívá kruchta podklenutá třemi poli křížové klenby.

Hlavní oltář nese oltářní obraz Panny Marie kojící, který byl dovezen v roce 1710 z Vídně.^[8] Obraz byl v Praze v roce 1997 posvěcen papežem Janem Pavlem II.^[4] Nad vchodem do sakristie visí obraz Panny Marie Sněžné z roku 1845. Křížovou cestu vytvořil v roce 1947 Emil Brendl. Na epištolní straně je rokoková kazatelna přístupná ze sakristie. Na evangelijní straně naproti sakristie je boční oltář Božského Srdce Páně z roku 1919. V kněžišti jsou sochy svatých Cyrila a Metoděje a vzadu je dřevěná socha svatého Floriána a ve výklenku soška Panny Marie Lurdské. V kostele se nachází sochy svatého Antonína Paduánského a svatého Františka z Assisi, sousoší svaté Anny s Pannou Marií a svaté Terezie od Ježíše. Pod kruchtou je socha svaté Anny od Františka Charváta z Kutné Hoy. V kněžišti je umístěn klasicistní krucifix, který byl původně na kruchtě. V oknech jsou vitráže, které představují svatého Josefa a Jana Nepomuckého.^[7][9]

Varhany

V roce 1803 byly za působení Antonína Fabiána zhotoveny první varhany, které byly nahrazeny novými v roce 1852. V roce 1910 (1911) varhanář Matěj Strmisko z Uherského Hradiště zhotovil jednománuálové varhany se šesti rejstříky. Nástroj má mechanickou trakturu a kuželkovou vzdušnici. Rozsah manuálu je C-f3, pedálu C-d1. V roce 1946 byl instalován elektrický ventilátor. Oprava varhan byla provedena v roce 1951.^[10][7]

Zvon

Zvon o hmotnosti třicet kilogramů zavěšený ve věži kostela pochází z roku 1734. Je zdoben reliéfy svatého Josefa a svatého Václava. Je dokladem zvonařské práce z období nastupujícího empírového stylu. V době druhé světové války byl rekvírován. Po válce byl nalezen v Praze odkud byl přivezen zpět. Druhý zvon o hmotnosti 45 kg ulil Jan Alois Obletter roku 1803 a je zdoben mariánským reliéfem.

Okolí kostela

• Hlavní schodiště má 52 schodů a bylo postaveno v roce 1925. Vedle kostela na terase byl zřízen venkovní oltář pro bohoslužby pod širým nebem, k němuž vede vedlejší schodiště. V blízkosti oltáře stojí vodní kaplička z roku 1865, v níž je studánka Svatá voda. K prameni se schází po několika schůdcích.^[11]
• Pod hlavním schodištěm stojí budova fary z roku 1761. U fary je kamenný sloup s křížem, který je kulturní památkou.^[12]
• Před vchodem do kostela je umístěn kamenný misijní kříž s nápisem:„Na paměť Fr. Slováka z Provodova, padlý v Ruském Polsku 8.7.1915, stár 36 let“^[3]
• Od kaple vede cestička ke křížové cestě postavené v letech 1917–1918, která byla postavena jako vzpomínka na padlé vojíny a poutníky v první světové válce. Každé zastavení nese věnování okolních obcí na památku jejich padlým farníkům. Kromě toho je na prvním zastavení arcibiskupský erb a na posledním je erb rodu Serenyiů. Křížová cesta je zakončena malou kapličkou. Křížová cesta byla v roce 2002 prohlášena kulturní památkou.^[13]
• U kostela roste památný strom Lípa na Malenisku, je to lípa malolistá, jejíž stáří se odhaduje na 200–250 let. Je vysoká 19 m v obvodu 4,17 m a je památným stromem od 20. června 2006.^[3][9]
• U silnice z Provodova ke kostelu byl v roce 1958 po pravé straně cesty zřízen hřbitov s kamennou kapličkou.

Galerie

• 
  Průčelí kostela
• 
  Misijní kříž před kostelem
• 
  Pohled do kněžiště
• 
  Barokní sloupový hlavní oltář
• 
  Panna Marie Lurdská
• 
  Dřevěná soch svatého Floriána
• 
  Venkovní oltář a vodní kaplička (vlevo)
• 
  Pamětní strom Lípa na Malenisku
• 
  Fara z roku 1761

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam kulturních památek v okrese Zlín

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Panny Marie Sněžné na Wikimedia Commons