Kostel Povýšení svatého Kříže (Doubravník)

Kostel Povýšení svatého Kříže
v Doubravníku
Kostel Povýšení svatého Kříže
Kostel Povýšení svatého Kříže
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajJihomoravský
OkresBrno-venkov
ObecDoubravník
Souřadnice49°25′32,25″ s. š., 16°21′6,76″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
Diecézebrněnská
Děkanáttišnovský
FarnostDoubravník
ZasvěceníPovýšení svatého Kříže
Datum posvěcení1548 nebo 1582
Architektonický popis
Výstavba1535–1557
Další informace
Kód památky34766/7-4018 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Povýšení svatého Kříže je římskokatolický chrám v městysu Doubravník v okrese Brno-venkov. Stojí na místě původního kostela zaniklého kláštera augustiniánek. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Je farním kostelem doubravnické farnosti.

Historie

Na místě současného kostela se nacházel klášterní kostel pernštejnského rodového ženského kláštera a pohřebiště, založeného kolem roku 1230. Jeho půdorys byl detekován geofyzikálním průzkumem v roce 1992, měl obdélnou loď s odsazeným, pravoúhle zakončeným kněžištěm a věž nebo předsíň před západním průčelím. V průběhu 14. a 15. století byl zřejmě přestavován (upravován či zvětšován), ale po husitských válkách klášter zanikl a jeho církevní pozemkový majetek se vrátil rodu. Vilém z Pernštejna si proto v závěti z roku 1515 přál obnovení kláštera s uvedením katolických řeholníků, ale v jejím doplnění roku 1520 ponechal rozhodnutí na svých dědicích, Janovi a Vojtěchovi.[2] Z konfesijních důvodů (oba bratři byli stoupenci reformace)[3] k tomu nedošlo, ale byl vystavěn současný "mramorový" chrám nákladem Vilémova syna Jana "Bohatého" z Pernštejna a jeho tří synů Jaroslava, Vratislava a Vojtěcha v letech 1535–1557,[4] o čemž svědčí "základní" kámen z roku 1535 i nápis nad hlavním heraldickým vstupním portálem z roku 1557.[pozn. 1] Vysvěcen měl být v roce 1548[5] (nejpozději roku 1582). V letech 2020 až 2024 proběhla péčí farnosti nákladná komplexní revitalizace celého chrámu s mnoha stavebně historickými poznatky, včetně obnažení základů zdiva předešlého kostela, odstraněním okolní metrové navážky bývalého hřbitova.[6]

Popis

Jedná se o goticko-renesanční síňové trojlodí s polygonálně ukončeným závěrem a hranolovou věží před západním průčelím. Pod presbytářem se nachází pernštejnská hrobka s mnoha kosterními pozůstatky (na hromadě v severovýchodním rohu), která žel byla vypleněna švédskou armádou v roce 1645. V kněžišti je umístěno šest náhrobních kamenů z 15. a 16. století. Ve 40. letech 16. století byla k vybudované části chrámu dodatečně přistavěna sakristie. V chrámové lodi se nachází druhá (mladší) podzemní hrobka, sloužící majitelům panství (včetně pohřbů kněží) v 17. a 18. století. Pozdně barokní období, konkrétně 80. léta 18. století, znamenalo pořízení současného mobiliáře z dílny brněnského sochaře Ondřeje Schweigla. Na hlavním oltáři se ocitlo mistrovské plátno Nalezení sv. Kříže od rakouského malíře Franze Anton Maulbertsche. V roce 1792 bylo původní dřevěné zvonové patro věže nahrazeno zděným s rokokovým štukem a nízkou bání. Poslední velká úprava proběhla v letech 1859–1867, kdy nechal hrabě Vladimír Mitrovský přistavět k severozápadní stěně trojlodí novogotickou hrobku Mitrovských (podle projektu architekta Franze Schlepse, který dlouhodobě působil ve službách rodu[7]) a dal do ní převézt tělesné pozůstatky svých předků. Dnes se v ní nachází 19 litinových sarkofágů.[8][9][4][10]

  • Portál kostela
    Portál kostela
  • Hlavní oltář s obrazem od Maulbertsche
    Hlavní oltář s obrazem od Maulbertsche

Odraz v kultuře

Areál kostela posloužil pro natáčení klíčových scén televizního seriálu Labyrint (2015).[11]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Nápis zní: Staveny tohoto klastera zapoczato bylo za panowany urozeneho pana pana Jana z Pernssteina a na Helfenssteinie etc a dokonano nakladem Urozenych panuv pana Jaroslava pana Vratislava a pana Woytiecha Bratrzy Wlastnych z Pernssteina synuv geho Milosty kteryzto klasster Wystaven Ke czti a chwale panu Bohu Wssemohucymu a Ku pocztiwosti a pohrzebu Rodu panuv z Pernssteina gich milosti letha 1535 za panowani Urozeneho pana Wratislava 1557.

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-05-31]. Identifikátor záznamu 146500 : Kostel Povýšení sv. Kříže. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ Filozofický ústav AV. sources.cms.flu.cas.cz [online]. [cit. 2024-05-17]. Dostupné online. 
  3. ↑ VOREL, Petr. Páni z Pernštejna : vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy /. Vyd. 2.. vyd. Praha :: Rybka, Dostupné online. ISBN 978-80-87067-21-5. 
  4. ↑ a b Kostel v Doubravníku [1] [online]. Doubravnik.cz, 2004-04-01 [cit. 2013-05-31]. Dostupné online. 
  5. ↑ OHAREK, Václav. Vlastivěda moravská. II., Místopis Moravy. Brněnský kraj. Tišnovský okres /. Brno :: Musejní spolek v Brně, Dostupné online. 
  6. ↑ Doubravník - Revitalizace kostela Povýšení sv. Kříže v Doubravníku [3]. www.doubravnik.cz [online]. [cit. 2024-05-17]. Dostupné online. 
  7. ↑ ZATLOUKAL, Pavel. Příběhy z dlouhého století: architektura let 1750–1918 na Moravě a ve Slezsku. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2002. Dostupné online. ISBN 80-85227-49-5. S. 132. 
  8. ↑ SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 408–411. 
  9. ↑ FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-026-8. S. 285–289. 
  10. ↑ BĚLÍK, Petr. Rodová tradice a moravský šlechtic druhé poloviny 19. století. Příklad Vladimíra hraběte Mitrovského. Brno, 2008. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta – Historický ústav. Vedoucí práce Lukáš Fasora. Dostupné online.
  11. ↑ SEYFERT ST., Václav. Tišnovsko kinematografické ... podruhé [online]. Tisnoviny.cz, 2015-12-24 [cit. 2017-07-15]. Dostupné online. 

Literatura

  • WOLNÝ, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren meist nach Urkunden und Handschriften. Svazek Abtheilung 2, Brünner diöcese: Band 2. Brünn: Selbstverlag des Verfassers, 1858. Dostupné online. Kapitola Doubrawnik (Daubravník), Pfarre, mit Filialkirche in Czeuwier und Kapelle in Boracz, s. 356–366. 
  • SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 408–411. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Doubravník, church - cz.jpg
Autor: Lysippos, Licence: CC BY-SA 3.0
Doubravník, kostel Povýšení sv. Kříže (1535-1557) (Česká republika)
Doubravník, portal of church - cz.jpg
Autor: Lysippos, Licence: CC BY-SA 3.0
Doubravník, portal, kostel Povýšení sv. Kříže (1535-1557) (Česká republika)
Doubravnik oltar.JPG
Autor: Ondraness, Licence: CC BY-SA 4.0
Hlavní oltář, kostel Povýšení sv. Kříže, Doubravník (1781–1786) - Ondřej Schweigl