Kostel Povýšení svatého Kříže (Město Libavá)
Kostel Povýšení svatého Kříže | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
Souřadnice | 49°43′17,6″ s. š., 17°31′13,19″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | Římskokatolická |
Provincie | Moravská |
Diecéze | olomoucká |
Děkanát | Šternberk |
Farnost | Město Libavá |
Status | Farní kostel |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | baroko |
Výstavba | 1622–1666 (možná 1669) |
Specifikace | |
Délka | 30 m |
Šířka | 17 m |
Další informace | |
Adresa | Lidická 183 793 05 Moravský Beroun |
Ulice | 9. května |
Kód památky | 106076 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel Povýšení svatého Kříže je římskokatolický farní kostel římskokatolické farnosti Město Libavá, která se nachází na katastrálním území obce Město Libavá v okrese Olomouc. V roce 2017 byl kostel Ministerstvem kultury České republiky prohlášen kulturní památkou České republiky.[1][2]
Historie
První písemná zmínka o dřevěném kostele opevněném kamennou zdí a faře jsou z roku 1528 a další je z roku 1541. Kostel je postaven ze smíšeného zdiva s větším podílem kamene (břidlice). Přípravy na stavbu byly zahájeny po rozhodnutí o zboření dřevěného kostela pro špatný stav v roce 1659. Stavba, podle projektu neznámého mistra z Vyškova a za vedení stavby olomouckého mistra Petra Schüllera, byla zahájena v roce 1662. Ukončení stavby není jednoznačné, předpokládá se buď rok 1666 nebo 1669 (byl vytesán v překladu hlavního vstupu).[3] Stavbu finančně podpořil olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna. V roce 1795 byl kostel opravován a v období 1807–1808 přestavěn. Nové zasvěcení Povýšení svatého Kříže bylo provedeno 24. června 1808 světícím biskupem Aloisem Josefem hrabětem Kolovratem-Krakovským. V roce 1817 požár zničil nejen kostel, ale i sedm budov kolem kostela, faru, školu, dřevěnou věž kostela a v kostele se zřítila klenba kněžiště. Zedničtí mistři Josef Kusý a Antonín Scháfer ještě téhož roku vypracovali plány na obnovení kostela. Kostel byl opravován a zároveň byla postavena kamenná věž. V průběhu oprav kostel ještě asi dvakrát vyhořel, takže opravy se protahovaly až do roku 1837.[4] K opravě finančně přispěl v roce 1833 olomoucký arcibiskup Maria Ferdinand hrabě Chotek.[5]
Po ukončení druhé světové války začal vznikat v prostoru Libavé vojenský prostor. V roce 1950 k 1. červnu byla obec úředně zrušena. Kostel, který přestal sloužit církevním účelům, byl předán vojenskému útvaru 8129 Město Libavá a byl armádou využíván jako sklad. K tomu účelu byl prostor kostela rozdělen na dvě patra dřevěnou konstrukcí na zděných pilířích.
Zanedbávána údržba vedla k chátrání stavby natolik, že v roce 1997 se propadl krov a armáda uvažovala o zbourání kostela. Na záchranu kostela vznikla občanská iniciativa díky ní se kostel podařilo zachránit a získat prostředky na jeho záchranu. V roce 2002 byla zahájena oprava střechy. V roce 2004 kostel přešel do správy Újezdního úřadu vojenského újezdu Libavá a ten v roce 2005 zpřístupnil kostel veřejnosti. V roce 2006 byly zbourány přístavby sakristií. Nová obec Město Libavá vznikla 1. ledna 2016 a kostel Povýšení sv. Kříže byl armádou převeden na město. [6][7][8] V roce 2017 byl do věže kostela zavěšen zvon.[9]
Architektura
Exteriér
Kostel je jednolodní zděná omítaná orientovaná stavba postavena na půdorysu obdélníku s odsazeným kněžištěm s půlkruhovým závěrem a předsazenou věží v západním průčelí. Po stranách kněžiště byly přístavky sakristií, v roce 2006 byla jižní zbourána. Fasády kostela jsou členěny lizénovými rámy a korunní římsou. Hranolová věž na půdorysu čtverce (11×11 m) je ukončena prolomenou jehlanovou střechou. Ve zvonovém patře na všech čtyřech stranách jsou sdružená okna a pod nimi hodinové ciferníky. Hodinový mechanizmus se dochoval v podobě torza. Byl vyroben v roce 1893 firmou Uhren-Fabrik, Freudenthal öst. Schlesien. Cimbálový mechanizmus pochází z roku 1791 a byl vyroben Františkem Xaverem Stankem. Vchod na schodiště věže vede přízemním přístavkem s pultovou střechou, který je u severní stěny věže. Hlavní vstup vede podvěžím. Na překladu vchodu byl vytesán letopočet 1669 a kříž.
Loď má obdélníkový půdorys (26×17 m) je krytá eternitovou sedlovou střechou s valbou (na východní straně) na nových krovech postavených v roce 2002. Ještě v roce 1833 byl na střeše sanktusník. Původní krytinou byla břidlice. Loď má čtyři okenní osy v lizénových rámech a korunní římsu. Okna jsou zakončena půlkruhovým záklenkem a nad nimi jsou menší kruhová okna, mimo prvního okna, které osvětluje kruchtu a je v úrovni kruhových oken. Jednoduchý kamenný portál bočního vchodu je umístěn ve třetí ose v obou podélných stěnách lodi.
Půlkruhový závěr kněžiště prosvětlují tři vysoká okna se segmentovým zakončením. V rámech zůstaly zbytky vitráží z konce 19. století, která jsou zvenčí chráněná novým zasklením v kovových rámech. Kněžiště má sedlovou střechu s půlkuželem nad závěrem.[5] Nad prostředním oknem je tabulka s třířádkovým nápisem (chronogramem):
REX CHRISTE DOMINE / CRVCIFIXE SALVE / DEI GLORIA AETERNA (ukryt letopočet 1936).
Ke kněžišti na jižní straně byla v roce 1843 přistavěna nová sakristie o rozměrech 6 × 6 m s vloženým nárožním kamenem, na kterém byl letopočet výstavby sakristie 1843 a písmena A. M. D. G. (Ad maiorem Dei gloriam). Sakristie byla odbourána v roce 2006.
Interiér
Vnitřek kostela byl zdobený mnoha řezbářskými pracemi, dominantní byly varhany na kruchtě. Výmalbu kostela provedl vídeňský malíř Christian Petersen v roce 1898. Loď má valenou klenbu příčně dělenou čtyřmi pasy. Mezi nimi jsou v iluzívních štukových zrcadlech nástěnné malby a vedle zrcadel další ornamentální štuková výzdoba. Stěny lodi jsou členěny pilastry.
Na severní straně kněžiště byla patrová sakristie, z níž vedly schody na kazatelnu a druhé schody do depozitáře v patře. Kněžiště má valenou klenbu s výsečemi. Ve štukovém zrcadle je freska znázorňující výjev Nalezení svatého Kříže. V lunetách jsou malby čtyř evangelistů. Mezi okny jsou vždy čtyři sdružené sloupy a polosloupy se zlacenými korintskými hlavicemi, které nesou přerušovaná kladí. Po stranách krajních oken místo sloupů jsou pilastry.
Kromě hlavního oltáře z roku 1714 zasvěcenému Povýšení svatého Kříže s obrazem Nalezení svatého Kříže a alabastrovými sochami byly boční oltáře po stranách vítězného oblouku. Na straně evangelijní byl boční oltář Matky Boží s obrazem Matky Boží Karmelské (Škapulířové), na epištolní straně byl boční oltář zasvěcený svatému Antonínu Padovskému. Na epištolní straně lodi byly ještě dva boční oltáře zasvěcené svaté Barboře a svatému Janu Nepomuckému.
V roce 1900 byly čtvercové dlaždice na podlaze nahrazeny velkými plotnami z bílého a namodralého mramoru a menšími břidlicovými úseky. Tato dlažba byla nahrazena betonovou podlahou. Část původní podlahy se dochovala v podvěží.
Na dvou zděných hranolových pilířích je nesená kruchta původně dvoupatrová. Její půdorys je konvexně prohnutý s dřevěným parapetem. Na kruchtu vede boční točité schodiště a z kruchty vede vstup do věže a po litinovém schodišti do patra věže, další jsou dřevěná. Podkruchtí je zaklenuto třemi valenými klenbami se styčnými lunetami.
Kruchta byla vyklizena a do prostoru lodi byla v roce 1950 vložena dřevěná konstrukce podepřena zděnými pilíři, která rozdělila prostor na dvě patra.
Varhany pořídil farář P. Johann Mükenröder, který působil v Městě Libavá v letech 1783–1790. Varhany měly dvě klaviatury a 21 mutací. Varhanní skříň má zprohýbaný půdorys, byla zdobená prořezávaným vegetabilním dekorem, ve vrcholu pak andílky a uprostřed dekorativní vázou. Záznamy popisují opravy varhan po požárech v roce 1783, provedl libavský varhanář Franz Schwarz, 1820, opravu provedl olomoucký varhanář Michal Oranský se svými tovaryši. V roce 1844 byly postaveny další nové varhany varhanářem Mořicem Hanačíkem ze Spálova. Varhany měly jeden manuál jeden pedál a osm registrů.
Zvony
Záznamy o zvonech z roku 1771 uvádí šest zvonů, nejstarší z roku 1465.[5]
seznam z roku | rok | hmotnost | zasvěcení | nápisy | zvonař | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | 1771 | 1465 | 9,5 centýře | ||||
2. | 1771, 1805 | 1505 | 9 centýřů | Jesus, Maria, Joseph, Matheus, Marcus, Lucas | |||
3. | 1771, 1805 | 1767 | 4 centýře a 22 liber | Neposkvrněné Početí P. Marie a sv. Florián | Dicata Virginae abs quo labe Matris Patrocinio Wolfgang Straub Olomutii 1767 | Wolfgang Straub | |
4. | 1771, 1805 | 1767 | 36 liber | sv. Jan Nepomucký a sv. Florián | Wolfgang Straub | umíráček | |
5. | 1771 | 2 centýře a 26 liber | sv. Jan a sv. Pavel | rok neznámý | |||
6. | 1771, 1805 | 1767 | sv. Barbora | Honori Sanctae Barbarae 1767 | snad Straub | sanktusník | |
7. | 1805 | 1793 | 9 centýřů a 28 liber | sv. Kříž a sv. Jan Nepomucký | Antonín Obletter | ||
Poznámka | vídeňský centýř = 56,006 kg, na území českých zemí platný v letech 1764–1876, 120 liber byl jeden centýř (1 libra = 0,513 kg) |
Při požáru v roce 1817 se roztavily tři zvony. Pět nových zvonů pro Město Libavá světil 11. dubna 1821 olomoucký arcibiskup Rudolf Jan.
rok | hmotnost | průměr | zasvěcení | zvonař | ||
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 1860 | 310 kg | 82 cm | Nejsvětější srdce Ježíšovo | rekvizice 1914? | |
2 | 1898 | 630 kg | 104 cm | rekvizice 1914? | ||
3. | 1862 | 176 kg | 66 cm | sv. Florián | Leopold František Stanke Olomouc | rekvizice 1914? |
4. | 126 kg | 53 cm | sv. Barbora | asi Leopold František Stanke Olomouc | rekvizice 1914? | |
5. | 29 kg | 38 cm |
Poslední záznamy o zvonech jsou z roku 1940, které byly pořízeny před rekvizicí zvonů. V kostele bylo pět zvonů.[5] Nejstarším byl menší zvon ulitý v roce 1862 ve zvonařské dílně Leopolda Františka Stankeho v Olomouci.[8] Z dílny Leopolda Františka Stankeho byly ulity pravděpodobně dva zvony a jeden z nich byl rekvírován asi v roce 1914. Jde o zvon sv. Florián z roku 1862, průměr 66 cm, 176 kg nebo zvon sv. Barbora, průměr 53 cm, 126 kilogramů.
rok | hmotnost | průměr | zvonař | rekvizice | ||
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 1862 | 176 kg | 66 cm | Leopold František Stanke Olomouc | Jeden ze zvonů uvedený v seznamu z roku 1914 | 1942 |
2. | 1897 | Vídeňské Nové Město | ||||
3. | 1898 | 548 kg | Vídeňské Nové Město | |||
4. | 1922 | 238 kg | 77 cm | Oktavián Winter, Broumov | 1942 | |
5. | 1922 | 65 kg | 47 cm | Oktavián Winter, Broumov | 1942 | |
6. | 1936 | 759 kg | 107 cm | Rudolf Perner, České Budějovice | 1942 | |
7. | 1936 | 36 kg | 40 cm |
V roce 1947 měl kostel dva zvony v hodnotě 7 000 Kč. Nový zvon byl zavěšen v roce 2017.
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-03-01]. Identifikátor záznamu 001600 : Kostel Povýšení sv. Kříže. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ TREJBALOVÁ, Eva. Rozhodnutí o prohlášení za KP. iispp.npu.cz [online]. Ministerstvo kultury ČR, 142017-06-14 [cit. 2021-03-01]. Dostupné online.
- ↑ Kostel Povýšení svatého Kříže ve Městě Libavá je prohlášen kulturní památkou. www.npu.cz [online]. [cit. 2021-03-01]. Dostupné online.
- ↑ Město Libavá. www.mesto-libava.eu [online]. [cit. 2021-03-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c d KREJČOVÁ, Jana. Město Libavá – historie církevních objektů. POODŘÍ–časopis obyvatel horní Odry [online]. Město Libavá, 2011 [cit. 2021-03-01]. Roč. XIV. Zvony strana 14. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-03-05. ISSN 1803-2338.
- ↑ Kostel Povýšení sv. Kříže - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-03-01]. Dostupné online.
- ↑ Kostel Povýšení sv. Kříže, Město Libavá. www.hrady.cz [online]. [cit. 2021-03-01]. Dostupné online.
- ↑ a b Kostely. www.znicenekostely.cz [online]. [cit. 2021-03-01]. Dostupné online.
- ↑ TAUBEROVÁ, Daniela. Kostel dostane zvon, vysvětí jej ve Staré Vodě. Olomoucký deník. 2017-07-22. Dostupné online [cit. 2021-03-01].
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel Povýšení svatého Kříže na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 3.0
Kostel Povýšení svatého Kříže, 9. května, Město Libavá, okres Olomouc