Kostel Proměnění Páně (Chlum)
| Kostel Proměnění Páně | |
|---|---|
 Kostel Proměnění Páně | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Liberecký |
| Obec | Lomnice nad Popelkou |
| Souřadnice | 50°30′33,13″ s. š., 15°22′2,84″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | královéhradecká |
| Vikariát | Jilemnice |
| Farnost | Lomnice nad Popelkou |
| Status | filiální kostel |
| Užívání | nepravidelné |
| Zasvěcení | Proměnění Páně |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 1704 |
| Další informace | |
| Kód památky | 36058/6-2556 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Proměnění Páně na hoře Tábor je římskokatolický, orientovaný, filiální kostel v Chlumu, části města Lomnice nad Popelkou. Je od 3. května 1958 chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Z Chlumu vede na severním úbočí cesta, která je u samotného vrcholu lemována kapličkami s křížovou cestou z roku 1898, na konci se studánkou a kapličkou a plastikou Krista uzdravujícího nemocné.
Historie
Původní název vrchu je Chlum. Od roku 1349 zda stála dřevěná kaple založená Valdštejny. V roce 1527 dal majitel panství Vilém z Valdštejna postavit na místě sešlé kaple dřevěný kostelík. Roku 1704, v době protireformace, nechal na místě kostelíka majitel lomnického panství hrabě Václav z Morzinu s manželkou Evou Konstancií z Morzinu postavit barokní poutní kostel Proměnění Páně. K dopravě stavebního materiálu nebylo prý použito povozů, ale vše potřebné vynosili sami poutníci. Kostel byl opraven roku 1897. Ke kostelu patří i prostý dřevěný krucifix stojící poblíž výletní restaurace a rozhledny. Poslední rozsáhlé opravy kostela proběhly v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století. Kostel byl znovuotevřen 6. srpna 1989, kdy byl i slavnostně posvěcen.
Architektura
Zděná, jednolodní stavba založená na obdélném půdorysu a zakončená při východní straně polygonálně uzavřeným presbytářem s obdélně založenou přízemní sakristií. Loď je zastřešena valbovou klenbou s polygonálním zakončením v závěru nad presbytářem, ve hřebeni je osazen nízký sanktusník s otevřenou lucernou a cibulovou stříškou. Vedle táborského Ježíška (dnes repliky), kterého dle legendy vytvořil a sám vynesl na Tábor arcibiskup Arnošt z Pardubic, je nejcennější památkou barokního interiéru oltářní obraz, jehož autorství je připisováno českému malíři Petru Brandlovi.
Bohoslužby
Pravidelné bohoslužby se v kostele nekonají. Během roku se konají dvě pouti na slavnost Seslání Ducha svatého a druhá v neděli po svátku Proměnění Páně (po 6. srpnu).
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-01]. Identifikátor záznamu 147889 : kostel Proměnění Páně na hoře Tábor, s omezením: bez dřevěného kříže na lípě u kostela. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel Proměnění Páně na Wikimedia Commons - Poutní kostel Proměnění Páně na hoře Tábor Archivováno 22. 4. 2015 na Wayback Machine.
- Památkový katalog
- Vikariát Jilemnice
- Lomnice nad Popelkou
- Hrady.cz
- Lomnicko Archivováno 8. 4. 2016 na Wayback Machine.
- Mytická hora Tábor
- Tábor u Lomnice nad Popelkou Archivováno 29. 5. 2017 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“