Kostel Proměnění Páně (Chlum u Všestar)
| Kostel Proměnění Páně | |
|---|---|
.JPG) | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | královéhradecký |
| Okres | Hradec Králové |
| Obec | Chlum u Všestar |
| Souřadnice | 50°16′33,1″ s. š., 15°44′50,39″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | královéhradecká |
| Vikariát | královéhradecký |
| Farnost | Všestary |
| Status | filiální kostel |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | před 1384 |
| Další informace | |
| Kód památky | 19602/6-623 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Proměnění Páně je barokní kostel ve vsi Chlum u Všestar.
Historie
_b_749_2.jpg)
Chlumský kostel je prvně doložen roku 1384, avšak není vyloučeno, že na jeho místě stál dříve menší svatostánek.[1] V 16. století byl kostel přestavěn, majitelem panství byl rod Bořků z Dohalic. 20. října 1578 daroval závětí Bořek Hamza ze Zabědovic a na Světí tomuto kostelu louku Charvátku.[2] V 17. století přestal být kostel farním a stal se filiálním s farností ve Všestarech. Roku 1729 nechal opravit kostel Karel Ferdinand Dobřenský z Dobřenic a v polovině 18. století vdova po něm, Alžběta Dobřenská z Dobřenic, nechala kostel obnovit a přistavět zděnou věž, která nahradila dřevěnou.[3]
Roku 1824 spadl v lodi strop a byl nahrazen nynějším rákosovým stropem. V roce 1845 došlo k další opravě kostela. Dne 3. července 1866 došlo v blízkosti kostela Proměnění Páně k vojenskému střetu.[4] Chlumský kostel se stal lazaretem, na menze hlavního oltáře lékaři prováděli polní operace.[5] Budova kostela byla válkou značně poškozena, vnitřní vybavení téměř zničeno. Granáty a dělové koule, jimiž byl kostel zasažen, byly zasazeny do jeho zdi.[2] Po uzavření míru navštívil kostel František Josef I., který kostelu později věnoval značné množství peněz na renovaci.[3]
V prosinci 1868 se během vichřice zřítila horní část věže, propadla se na presbytář a prorazila klenbu. Oprava byla dokončena o dva roky později. 3. července 1876 navštívil kostel korunní princ Rudolf. Od roku 1964 je kostel chráněn jako kulturní památka. V roce 2008 byla opravena fasáda věže, v letech 2008 až 2010 byla opravena loď kostela, presbytář a sakristie a v letech 2015 až 2016 došlo k opravě vnitřních omítek a výmalbě kostela, zrestaurování kazatelny, opravě varhan a instalaci elektronického zabezpečovacího zařízení.
Popis
Kostel
Kostel je jednolodní barokní stavba na obdélném půdoryse s polygonálním presbytářem s gotickými prvky. K němu přiléhá sakristie na severní straně. Hlavní oltář zasvěcený Proměnění Páně je pozdně renesanční trojkřídlá zavírací archa. V severním bočním oltáři je obraz Ukřižovaného z roku 1872 od malíře Josefa Koláře, v jižním bočním oltáři nalezneme sochu svatého Isidora, kterou nechala v roce 1744 zřídit Alžběta Dobřenská z Dobřenic.[2][6]
Zvony
Jediný zvon v kostele pochází z roku 1541 zhotovený Václavem Farářem z Hradce Králové. Zbylé tři zvony podlehly rekvizicím v první světové válce.[7]
Hřbitov
Na kostelním hřbitově se nachází několik pomníků a hrobů mrtvých důstojníků z bitvy u Hradce Králové. Například pruský major Heinrich Richard von Reusse od 2. gardového pěšího pluku a dva pruští důstojníci, jejichž ostatky sem byly přeneseny ze zaniklého hrobu, jsou pohřbeni ve společném hrobě zatíženém žulovým balvanem. Pod vysokým žulovým křížem ozdobeným bronzovou trnovou korunou je pohřben rakouský major a křídelní pobočník vrchního velitele Ferdinand Graf Grünne. Hrob rakouského generálmajora Ferdinanda Poschachera von Poschach, velitele brigády od I. armádního sboru, je označen pseudogotickým pískovcovým náhrobkem s křížem zdobeným kamenným věncem.[6][8]
Většina obětí bitvy u Hradce Králové je však pohřbena na nedalekém vojenském hřbitově.
Turistika
Kostel je jednou ze zastávek naučné stezky Centrálního bojiště Chlum.
Galerie
Hroby rakouských vojáků za kostelem v roce 1867,
Socha truchlícího génia v kostele
Pomníček oberleutantovi Antonu Setwinovi v interiéru kostela
Odkazy
Reference
- ↑ POCHE Emanuel a kolektiv, Umělecké památky Čech A/J. Svazek první, Praha 1977
- ↑ a b c S.R.O, Turistika cz. Kostel Proměnění Páně na Chlumu. www.turistika.cz [online]. [cit. 2022-01-29]. Dostupné online.
- ↑ a b Chlum :: Farnost Všestary. farnost-vsestary.webnode.cz [online]. [cit. 2022-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Přes Chlum u Hradce Králové přešly dějiny. Někdejší bojiště zdobí pomníky padlých, muzeum a rozhledna. Region [online]. 2021-06-20 [cit. 2022-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Historie | Všestary obec. www.vsestary-obec.cz [online]. [cit. 2022-01-29]. Dostupné online.
- ↑ a b kostel Proměnění Páně - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-01-29]. Dostupné online.
- ↑ KUČA, Karel, České, moravské a slezské zvonice, Praha 1995.
- ↑ Chlum | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2022-01-29]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel Proměnění Páně na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
_b_748_5.jpg)
Tento soubor byl vyříznut ze souboru
Autor: Hradkral1954, Licence: CC BY-SA 4.0
Pomník je v kostele Proměnění Páně.
.jpg)
Autor: Hradkral1954, Licence: CC BY-SA 4.0
Pomník z prusko-rakouské války r. 1866.
Autor: Petr1888, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Tento soubor byl vyříznut ze souboru