Kostel Prozřetelnosti Boží (Koňákov)

Kostel Prozřetelnosti Boží
Místo
Stát	Česko Česko
Obec	Koňákov
Souřadnice	49°44′14,12″ s. š., 18°32′59,75″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Diecéze	ostravsko-opavská
Farnost	Český Těšín
Datum posvěcení	9. září 1863
Světitel	Antonín Helm
Architektonický popis
Stavební sloh	klasicizmus
Typ stavby	kostel
Výstavba	1861–1863
Další informace
Adresa	Koňakovská, 737 01 Český Těšín
Kód památky	34524/8-803 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Prozřetelnosti Boží v Koňákově je filiální kostel, který se nachází v Českém Těšíně-Koňákově Okres Karviná.^[1] Kostel byl zapsán do seznamu kulturních památek ČR.^[2]

Historie

Snaha o postavení kostela v Koňákovicích sahá až do roku 1820, kdy je doložena žádost. Další záznam pochází z roku 1854. Až v roce 1860 byly vydáno kladné stanovisko k výstavbě kostela Krajským zemským úřadem v Opavě. Základní kámen byl položen a posvěcen 20. července 1861 a stavební práce pod vedením radního Jana Franka byly ukončeny 1. července 1863. Projekt vypracoval stavitel Schweda.^[3][4] Náklady činily 3000 zlatých, na stavbu přispěl například arcikníže Albrecht pozemkem pro kostel a hřbitov o výměře 700 m², páter Józef Pociorek věnoval 1200 zlatých, vratislavský biskup 400 zlatých. Kostel vysvětil 9. září 1863 generální vikář v Těšíně P. Antonín Helm. Kostel byl zasvěcen Prozřetelnosti Boží (latinsky: Providentia Dei). Od roku 1993 patří pod římskokatolickou farnost Český Těšín, která je spravována Tovaryšstvem Ježíšovým.

Popis

Filiální kostel Prozřetelnosti Boží je jednolodní zděná orientovaná stavba s hranolovou věží vestavěnou do západního průčelí. Loď je uzavřena trojbokým závěrem. Na severní straně kněžiště je přistavěna malá sakristie. Prolomená okna v lodi, kněžišti a věži mají půlkruhový záklenek. Sedlová střecha je krytá plechem. Fasáda je členěna pilastry a profilovanou korunní římsou. Věž v průčelí vystupuje v mírný rizalit, je ukončena cibulovitou střechou s lucernou a makovicí.^[5][6] Stavba představuje prostou venkovní architekturu pozdně barokního klasicismu. V roce 1863 byl těrlickým farářem zakoupen zvon.

Interiér

Hlavní oltář je barokní. Kruchta je nesena železnými sloupy, zaklenuta plackami mezi pasy. Loď je zakenuta plackou na pasy a kněžiště je zaklenuto pruskou klenbou. Pasy nasedají na polopilíře s římskou hlavicí.^[5] Varhany zakoupil v roce 1863 radní Jan Franek. V roce 1959 byl mobiliář doplněn ze rušeného kostela v Těrlicku (křtitelnice, sochy apoštolů sv. Petra a Pavla, lavice a dlažba).^[3] V kněžišti jsou sochy nejsvětější Srdce Pána Ježíše a Neposkvrněné Srdce Panny Marie věnované farníky. U vchodu do kostela je socha sv. Antonína.

Sochy

Sochy apoštolů se nacházejí na pilířích vstupní hřbitovní brány. Jsou provedené z pískovce ve velikosti jednoho metru. Patří k ojedinělému souboru 12 apoštolů původně umístěných kolem kostela sv. Petra z Alkantary v Karviné-Dolech. V roce 1959 byly přeneseny z Těrlicka ze likvidovaného kostela. Jejich datace je třetí čtvrtina 19. století. Obě sochy byly restaurovány v roce 2016.^[7]

Socha apoštola (sv. Petr) – Světec drží v pravé ruce klíč(?) a v levé otevřenou knihu.

Socha apoštola (sv. Pavel?) – tvoří protějšek plastice sv. Petra. U této však vzhledem k nečitelnosti popisku na soklíku a nejednoznačnosti atributů není jednoznačná identifikace apoštola. Jiné zdroje uvádějí, že jde o sochy světců Matouše a Filipa.^[8]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Prozřetelnosti Boží na Wikimedia Commons
• Kulturní památky Archivováno 8. 6. 2020 na Wayback Machine.