Kostel Rozeslání svatých apoštolů (Písařov)

Kostel Rozeslání svatých apoštolů
kostel v roce 2006
kostel v roce 2006
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecPísařov
Souřadnice50°0′23,2″ s. š., 16°47′56,31″ v. d.
Základní informace
CírkevŘímskokatolická
ProvincieMoravská
DiecézeOlomouc
FarnostPísařov
Statusfarní kostel
Datum posvěcení1793
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Barokní římskokatolický kostel Rozeslání svatých apoštolů v Písařově byl postaven v r. 1785 a nahradil starý dřevěný kostelík. Kostel je spoluzasvěcen svaté Barboře.

Historie

Písařov měl kostel již ve 14. století a zdejší fara byla připojena k nově zřízenému biskupství v Litomyšli. Kolem roku 1446 byla vrácena olomoucké diecézi. Dřevěný kostelík zasvěcený Rozeslání svatých apoštolů stál v místě nynějšího hřbitova. Tato dedikace se připomíná v děkanské šumperské matrice již v r. 1672. [1]Jelikož značně chátral, byl roku 1682 na stejném místě vystavěn nový, rovněž dřevěný, ale se zvonicí. V roce 1785 byla zahájena výstavba nového zděného kostela za podpory knížete Lichtenštejna. Původní dřevěný kostelík byl již velmi sešlý, s nedostačujícím vybavením, hrozilo jeho zřícení a proto bylo zakázáno konat zde bohoslužby. Nový kostel byl vysvěcen v r. 1793. Zasvěcen byl opět památce Rozeslání apoštolů.[2] Kostel byl pokryt šindelem, měl pěknou kupolovitou věž a patřil k nejpěknějším kostelům v okolí. Za hlavním oltářem bylo ponecháno místo pro obraz sv. Barbory, k jejíž poctě byl kostel spoluzasvěcen.

V roce 1838 byla pro špatný stav snesena báň z věže kostela a nahrazena z úsporných důvodů dnešní jehlanovou střechou. Ještě kolem roku 1860 byl v kostele mimo hlavního oltáře ještě jeden. V dalším období byly po stranách chrámové lodi zřízeny další oltáře, dva na každé straně. Boční oltáře i lavice po obou stranách před oltářem byly odstraněny v roce 1974. [3]V roce 1996 byla zahájena generální oprava střechy. Od roku 2013 postupně probíhají v kostele další opravy (varhany, hlavní oltář, fasáda).

Popis

Kostel je jednoduchá jednolodní stavba obdélníkového půdorysu zakončená mírně zaobleným kněžištěm s přistavěnou nízkou čtvercovou sakristií. Osvětlení lodi je zajištěno vysokými okny. Nad průčelím je postavena hranolová věž s jehlanovou střechou a zvonicí. Ve věži je zavěšen starý renesanční zvon z roku 1550, ostatní původní zvony z r. 1817 byly zabaveny za 1. světové války. Po válce byly navráceny, ale v roce 1942 byly opět zrekvírovány a již se nevrátily. Teprve v r. 1976 byl pořízen druhý zvon. Hlavní vchod do kostela tvoří nízká předsíň. U vchodu stojí po straně kamenný kříž.

Vstupní útvar na severozápadní straně má uvnitř po stranách točité schodiště na kruchtu a do podkroví a na protější straně zpovědní kapli, která byla upravena z bývalé márnice.

Interiér lodi je klenutý, 18 sáhů dlouhý, 7 sáhů široký (32m x 12,5m ). V obvodních zdech lodi jsou vysoké, mělké oltářní niky, oddělené pilastry. V zrcadlech na klenbě lodi byly kolem roku 1910 namalovány biblické scény: Zázračný rybolov, Rozeslání apoštolů, Kristus na Olivové hoře. [4]

Nad hlavním oltářem je zavěšen obraz Stětí svaté Barbory, jehož autorství je připisováno Ignáci Oderlickému. [4] Roku 1799 byl darován Písařovu ze zrušeného kláštera v Šumperku a je památkově chráněný. Vlastní titulární obraz Rozeslání apoštolů, který je umístěn přímo na oltáři, byl pořízen až ve 20. století (kolem r. 1905).[2] Hlavní oltář z 1. poloviny 19. století byl kompletně restaurován v roce 2013 z prostředků získaných veřejnou sbírkou.

Současné varhany v kostele vyrobila firma J. Kloss z Krnova a do kostela byly osazeny v roce 1946. Generální oprava byla provedena v roce 2014. Původní barokní varhany od Karla Welzla z Králík byly v kostele od roku 1798 a sloužily v kostele téměř 150 let. [5]

Reference

  1. ↑ BŘEZINA, Jan. Zábřežsko v období feudalismu do roku 1848. Ostrava: Krajské nakladatelství, 1963. S. 306. 
  2. ↑ a b farnost-písařov.cz [online]. [cit. 2017-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-04. 
  3. ↑ JURENKA, Jan. Písařov - minulost obce. [s.l.]: obec Písařov, 2003. ISBN 80-239-1759-5. S. 58. 
  4. ↑ a b SAMEK, Bohumil; DOLEJŠÍ, Kateřina. Umělecké památky Moravy a Slezska 3. O/P. Praha: Academia, 2021. ISBN 978-80-200-3122-8. S. 737–738. 
  5. ↑ Obecní zpravodaj pro Písařov a Bukovici č. 3 r. 2014 [online]. [cit. 2017-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-04. 

Literatura

  • BŘEZINA, Jan. Zábřežsko v období feudalismu do roku 1848. Ostrava: Krajské nakladatelství, 1963.
  • JURENKA, Jan. Písařov-minulost obce. Vyd. Obec Písařov, 2003. ISBN 8023917595
  • SAMEK, Bohumil; DOLEJŠÍ, Kateřina. Umělecké památky Moravy a Slezska 3. O/P. Praha: Academia, 2021. ISBN 978-80-200-3122-8. S. 737–738. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
PisarovKostel.jpg
Kostel Rozeslání apoštolů (Písařov)