Kostel Santa Maria in Monserrato degli Spagnoli

Kostel Santa Maria in Monserrato degli Spagnoli
	Západní průčelí kostela
Místo
Stát	Itálie
Souřadnice	41°53′45,56″ s. š., 12°28′8,94″ v. d.
Základní informace
Zasvěcení	Panna Maria Montserratská
Architektonický popis
Architekt	Antonio da Sangallo mladší
Stavební sloh	baroko
Výstavba	1518
Další informace
Oficiální web	Oficiální web
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Santa Maria in Monserrato degli Spagnoli (česky chrám Panny Marie Montserratské Španělů) je španělský národní kostel v Římě, stojící ve čtvrti Regola, v ulici Via Giulia 151. Je zasvěcen jedné z hlavních španělských patronek, černé madoně montserratské z katalánského kláštera na hoře Montserrat. Kostel náleží k farnosti San Lorenzo in Damaso. Kostel je od roku 2003 titulárním.

Historie a architektura

První kostel na tomto místě navrhl roku 1518 architekt Antonio da Sangallo mladší v renesančním slohu; byl první chrámovou stavbou s pravoúhlým chórem. Byl určen pro poutníky z Aragonska a Katalánska, pobývající v Římě. Kostel byl vysvěcen roku 1550.

Stavba pokračovala v barokním slohu, pod vedením Bernardina Valpergy. Hlavní průčelí v letech 1582–1593 navrhl Francesco da Volterra, na vstupní portál byla vložena plastika hory Montserrat s klečící madonou.

Kostel je trojlodní bazilika s valenou klenbou a šesti postranními kaplemi (tři vpravo a tři vlevo), každá z kaplí je ze tří stran uzavřená a sklenuta kupolí. Hlavní oltář byl vysvěcen roku 1594, a střecha dokončena roku 1598. Dostavba chóru s apsidou skončila roku 1675, kdy byl také vysvěcen současný hlavní oltář. Sochy Panny Marie s Ježíškem a horou Montserrat na hlavním portálu vytvořil Giovanni Battista Contini v letech 1673–1675. V letech 1803–1807 a později bylo do kostela přeneseno zařízení dvou jiných římských chrámů zdejších Španělů: kostela San Giacomo degli Spagnoli na Piazza Navona, který byl tehdy v dezolátním stavu a Santa Maria in Monferrato, který od středověku sloužil pro chudé španělské poutníky. Kompletní renovace proběhla v letech 1818–1822.

Interiér

Hlavní kaple je zdobena freskou Korunovace Panny (1627) od Ricciho. Ve výklencích nade dveřmi jsou neoklasicistní sochy dvou aragonských světců (1816), sv. Izabely Portugalské a sv. Petra Arbuése od sochaře Juana Adàna.

První kaple napravo je zasvěcena sv. Filipovi a sv. Mikuláši, z roku 1590: oltářní obraz sv. Diego z Alcantary od Carracciho. Napravo na stěně je novorenesanční mausoleum (1889) papežů Kalixta III. a Alexandra VI. od Felipa Moratilly. Nad nimi je nyní prázdný kenotaf španělského krále Alfonsa XIII. († 1941), jehož ostatky byly vyzvednuty roku 1980 a převezeny do královské hrobky v Escorialu.
Druhá kaple napravo; Francesco Nappi: uprostřed oltářní obraz Zvěstování, po stranáchfresky Narození Panny Marie a Smrt a Nanebevzetí Panny Marie(1683. Náhrobky španělských velvyslanců v Římě kryjí kryptu pod kaplí.
Třetí kaple napravo: obložena mramorem, oltářní obraz španělské poutní Panny Marie Pilar (na sloupu) mezi sv. Jakubem a Vincencem Ferrerským, namaloval Francisco Preciado de la Vega († 1789)
Hlavní oltář v apsidě: obraz Ukřižování (1564–1565) namaloval Girolamo Siciolante da Sermoneta, závěr kostela byl dostavěn až v 19. století.
Třetí kaple nalevo: na oltáři socha apoštola sv. Jakuba Většího (patrona Španělska), kolem roku 1517 ji vytesal Jacopo Sansovino pro kapli kardinála Juame Serry ve španělském Santiagu de Compostella, odkud byla přenesena roku 1882. V blízkosti jsou dva figurální náhrobky biskupů Alfonsa de Paradinas a Juana de Fuensalidy (1503) od Andrey Bregna.
Druhá kaple nalevo: zasvěcena titulární patronce chrámu, Panně Marii Montserratské, na oltáři je kopie této sochy trůnící černé madony s Ježíškem.
První kaple nalevo: zasvěcena sv.Eulálii z Barcelony; na oltářirenesanční socha sv. Anny Samétřetí, autor Tommaso Boscoli (1544), vpravo kamenný tabernákl na svaté oleje, reliéfy vytesal Luigi Capponi.