Kostel Stětí svatého Jana Křtitele (Dolní Chabry)

Kostel Stětí svatého Jana Křtitele v Praze-Dolních Chabrech
Kostel Stětí svatého Jana Křtitele v Praze-Dolních Chabrech
Místo
Stát	Česko Česko
Obec	Praha
Čtvrť	Dolní Chabry
Souřadnice	50°8′58″ s. š., 14°26′36″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	Arcidiecéze pražská
Farnost	zanikla po třicetileté válce, kostelem je filiální při kobyliské farnosti salesiánů Dona Bosca u svaté Terezie
Status	filiální kostel
Zasvěcení	stětí svatého Jana Křtitele
Architektonický popis
Stavební sloh	románská architektura,
Výstavba	13. století
Další informace
Ulice	Bílenecké náměstí
Kód památky	44388/1-1698 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Stětí svatého Jana Křtitele v Dolních Chabrech je románský filiální kostelík stojící na malém návrší Bíleneckého náměstí v Praze-Dolních Chabrech. Jedná se o románský pravoúhlý kostel s apsidou a románskými malbami. Pod kostelem jsou zachovány základy tří starších svatyní, z nichž rotunda měla podlahu pokrytou reliéfně zdobenými dlaždicemi.

Předcházející stavby

Archeologickým výzkumem v letech 1973-1974^[1] bylo zjištěno, že se jedná již o čtvrtou sakrální stavbu na tomto místě.

Z nejstaršího kostela byly odkryty drobné zídky z opukových kamenů na nich se dochovaly zbytky spáleného dřeva, snad dřevěné hrobní kaple. Jeho výstavba je odhadována na počátek 11. století. Této dataci odpovídají i nejstarší hroby v blízkosti kostela^[1].

Druhou stavbou byl podélný kostelík s půlkruhovitou apsidou na východ, stavěn z lomového kamene technikou klasového zdiva (opus spicatum).

Třetí stavbou byla rotunda s apsidou na východ z doby před polovinou 12. století^[1] o průměru 12,60 m. To znamená, že se jedná o druhou největší známou románskou rotundu na území Čech (po rotundě svatého Víta na Pražském hradě)^[1]. Podlaha rotundy byla vyskládána románskými reliéfními dlaždicemi, na kterých bylo asi 20 různých typů - geometrických, rostlinných, zvířecích i postav. Typická chaberská dlaždice je námět proroka Daniela "v jámě lvové" a stromy života s ptáky. Na další z dlaždic je zobrazeno poprsí vladaře s nápisem „REX N.“,^[zdroj?!] údajně se jedná o krále Nabúkadnesara II. z Danielova příběhu.^[1]

Současný kostel

Čtvrtou stavbou je současná románská podoba kostela ze 3. čtvrtiny 12. století vystavěný kvádříkovou technikou. Hlavní část kostela má pravoúhlý půdorys o rozměrech přibližně 8×13 metrů s osou orientovanou od východu na západ. Východní strana je zakončena půlkruhovou apsidou. Na severní straně poblíž apsidy přiléhá malá čtvercová sakristie o rozměrech asi 5×5 metrů. Ze sedlové střechy vyčnívá uprostřed štíhlá věžička; apsida je zastřešena odděleně. Hlavní vchod do kostela je malým portálem z jižní strany.

V apsidě kostela byly v roce 1905 objeveny vzácné románské malby, z let 1230-40 Kristus v mandorle a průvod apoštolů. Z roku 1250-60 se dochoval nejstarší nástěnný mariánský cyklus v Čechách. Nad vstupem do kostela se nachází renesanční malba mísy s uťatou hlavou svatého Jana Křtitele^[1].

V roce 1352 při kostele vznikla plebánie.^[2]

Kostel byl poškozen během husitských válek, kdy mimo jiné shořela střecha. Po válkách byl kostel pozdně goticky opraven a střecha zvýšena. Na půdě kostela se ukrývá kamenická značka s letopočtem A.D.1439.

Kostel byl opravován také po třicetileté válce, v jejímž průběhu farnost v Dolních Chabrech zanikla a kostel je od té doby je filiálním k farnosti u kostela svatého Václava na Proseku. V těsné blízkosti kostela se nachází dřevěná zvonice s původními zvony, ulité rodinou Bellmanů. Zvonici můžeme datovat podle nejstaršího zvonu od Josepha Schöenfeldta z roku 1695.

V barokní době byla zbudována nová kruchta a po roce 1729 byl proti dveřím namalován iluzivní oltář Panny Marie^[1].

V roce 1905 byl zrušen zdejší hřbitov, pohřbívat se začalo na nově zřízeném hřbitově v ulici Pod Zámečkem.

Stav na začátku 21. století

Současný stav kostela vyžaduje náročnou rekonstrukci: je narušena statika zdiva, krovy napadené škůdci byly již koncem roku 2010 opraveny.

Základy starších staveb jsou z opukových kamenů spojovaných hliněnou nezpevněnou maltou. Po jejich odkrytí při archeologickém výzkumu docházelo z důvodu kolísání teploty a zemní vlhkosti k jejich degradaci a hrozila celková destrukce základů. Proto bylo v září a říjnu 2014 podzemí kostela pod odborným vedením památkářů zpětně zasypáno drceným štěrkem a viditelná zůstala pouze románská patka sloupu empory.^[3]. O získání finančních prostředků na další opravy se snaží Občanské sdružení na ochranu památek v Dolních Chabrech a Pražské arcibiskupství^[4].

Odkazy

Reference

Literatura

• BRADOVÁ Eva a kol: Kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Dolních Chabrech, Nakladatelství XYZ, Praha 2011, ISBN 978-80-260-0416-5
• MERHAUTOVÁ Anežka: Raně středověká architektura v Čechách, 1. vydání, Academia, Praha 1971
• MERHAUTOVÁ, Anežka: Románské umění v Čechách a na Moravě, 1. vydání, Odeon, Praha 1983

Související články

• Rotunda v Dolních Chabrech

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Stětí svatého Jana Křtitele v Dolních Chabrech na Wikimedia Commons
• Kostel na www.hrady.cz
• Zpráva o exkurzi "Dolní Chabry, kostel Stětí sv. Jana Křtitele" konané dne 1.6.2007
• Stránky Občanského sdružení na ochranu památek v Dolních Chabrech