Kostel Všech svatých (Řesanice)

Kostel Všech svatých v Řesanicích
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Plzeňský
Okres	Plzeň-jih
Obec	Kasejovice
Lokalita	Řesanice
Souřadnice	49°26′32,29″ s. š., 13°42′49,21″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	českobudějovická
Vikariát	Sušice-Nepomuk
Farnost	Kasejovice
Status	filiální kostel
Zasvěcení	Všech svatých
Architektonický popis
Stavební sloh	gotický, barokní
Výstavba	polovina 13. století
Další informace
Adresa	Kasejovice, Česko Česko
Kód památky	23397/4-441 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Všech svatých v Řesanicích u Kasejovic v okrese Plzeň-jih je římskokatolický filiální kostel v kasejovické farnosti.^[1] Nachází se na návrší nad severovýchodním okrajem vesnice. Kostel byl založen v raně gotickém slohu přibližně v polovině třináctého století a patří k nejstarším stavbám okresu. V blíže neznámé době patnáctého století byl opevněn hradbou opatřenou střílnami. Dochovaná podoba kostela (zejména interiéru) je výsledkem barokních úprav v osmnáctém století. Kostel s přiléhajícím areálem hřbitova je chráněn jako kulturní památka.^[2]

První písemná zmínka o kostelu pochází z roku 1357, kdy jeho patrony byli páni ze Žasanic, kterým patřila sousední tvrz.^[3] Podle rozboru architektonických detailů připisovaných stavebním hutím nepomuckého kláštera a strakonických johanitů byl kostel založen nejspíše v prvním desetiletí druhé poloviny třináctého století.^[4] V osmnáctém století byla postavena barokní klenba a roku 1913 proběhla oprava.^[5] Během baroka byla přistavěna také předsíň a upravována márnice.^[6]

Kostel je památkově chráněn od roku 1963^[7] a od roku 1995 byla památková ochrana rozšířena také na ohradní zeď, jižní a severní bránu, márnici a pamětní kříž.^[6]

Jednolodní kostel má čtvercový presbytář a obdélnou loď, u jejíž západní strany stojí hranolová věž. Ta je posunuta k severozápadnímu nároží.^[3] K jižní straně věže přiléhá mladší přístavek předsíně.^[4]

Loď nejspíše měla klenutý strop už ve třináctém století. Dochovaná dvě pole raně valené klenby^[5] bez žeber jsou barokního původu. V západní části lodi se nachází dvěma poli křížové klenby podklenutá kruchta, která se do přízemí lodi otevírá dvěma tupě lomenými arkádami. Profily jejích archivolt se směrem k lodi projevují ústupky a spočívají na sloupu s polygonální římsovou hlavicí.^[8] Presbytář je zaklenutý jedním polem křížové klenby s románskými prvky a osvětlený gotickými lomenými okny s hladkým ostěním. Směrem do lodi se kněžiště otevírá masivním vítězným obloukem.^[3] Přízemí věže je valeně klenutá prostora, osvětlená téměř tři metry vysoko umístěným štěrbinovým okénkem. Původně místnost osvětlovala okrouhlá šestidílná rozeta. Její kružby byly později odsekány a celé okno překryla barokní předsíň.^[9] Do podvěží vede lomený portál s raně gotickým ostěním z kostelní lodi.^[8] Ve špaletách vstupu jsou patrné kapsy po trámové závoře.^[9]

Z valeně klenuté předsíně vede hlavní vstup do chrámové lodi. Tupě lomený portál má složité ostění tvořené pravoúhlým ústupkem s hranami upravenými do podoby průběžných prutů. Ty lemují v ústupku vložený sloupek s válcovou patkou a talířovitým prstencem místo hlavice.^[8] Druhý vstup do kostela je v jižní stěně presbytáře, kde se nachází barokní portál uzavíraný původně závorou, po níž se dochovala dvojice kapes s hloubkou 72 centimetrů.^[10] Je pravděpodobné, že před portálem stávala později zbořená sakristie.^[9]

Původní vstup na kruchtu se nedochoval, vede na ni dřevěné schodiště z předsíně. Z kruchty se vchází jednoduchým portálkem do prvního patra věže. Také zde jsou kapsy po závoře s dochovanými zbytky dřevěného obložení. Do dalších dvou pater věže stoupají dřevěná schodiště. Okna v horním patře věže bývala sdružená a do barokních úprav mívala bobulovité hlavice. Jeden ze sloupků oken je uložen v předsíni.^[9]

Dokladem fortifikační funkce kostela jsou kapsy mohutných závor u jednotlivých portálů, a k jeho bezpečnosti přispívala také klenba a nezvykle tlusté obvodové zdi, které bývají obvykle připisovány nezkušenosti stavitele. Do chrámové lodi se mohli v případě potřeby vejít nejspíše všichni obyvatelé vesnice. Menší chráněné prostory v podvěží a patře věže mohly pojmout maximální deset osob a bývaly patrně určeny pro rodiny vrchnosti.^[11]

V patnáctém století opevnění kostela doplnila hradba dochovaná v podobě hřbitovní zdi.^[11] Zeď dosahuje výšky přes dva metry a přibližně ve středu severní strany ji prolamoval nevelký obloukový portál,^[11] který může souviset se nějakou zaniklou stavbou – podle lidové tradice v jeho blízkosti stávala fara. Obranu hradby umožňovaly střílny, z nichž jedna byla částečně odkryta na západní straně. Podle fotografie z roku 1920 měly štěrbinové vyústění.

Vstup na jihozápadě není původní, ale v jeho sousedství je fragment pozdně středověkého portálu. Na opačné straně hřbitova stojí barokní márnice^[6] či kostnice. Vně hřbitovní zdi jsou terénní relikty zemního opevnění a na severní a západní straně se dochovaly zbytky valu a příkopu.^[12]

Většina zařízení kostela pochází přibližně z poloviny osmnáctého století. Hlavní oltář je z roku 1754 a doplňují jej dva protějškové sochařské panelové boční oltáře a sochařský oltář svatého Víta. Kazatelnu zdobí figurální reliéfy. Uvnitř kostela se nachází čtrnáct náhrobníků, z nichž nejstarší je z roku 1577.^[5]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Všech svatých na Wikimedia Commons