Kostel Všech svatých (Raná)

Kostel Všech svatých
v Rané
Pohled z jihovýchodu
Pohled z jihovýchodu
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresLouny
ObecRaná
Souřadnice50°24′40,27″ s. š., 13°46′44,84″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátlounský
FarnostRaná u Loun
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace o bohoslužbách
ZasvěceníVšech svatých
Architektonický popis
Stavební slohgotický, barokní
Výstavba14. století
Specifikace
Délka18,5 m
Šířka7,8 m
Umístění oltářeseverovýchod
Stavební materiálopuka
Další informace
Kód památky43358/5-1384 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Všech svatých je římskokatolický farní kostel[1] v Rané v okrese Louny. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[2] Stojí obklopený hřbitovní zdí v horní části trojúhelníkové návsi.

Historie a stavební vývoj

První písemná zmínka o farním kostelu v Rané pochází z roku 1335. Tehdy král Jan Lucemburský potvrdil nadaci lounského rychtáře Béra pro klášter magdalenitek poblíž Loun. Její součástí bylo udělení patronátního práva ke kostelu v Rané.[3] Z předhusitského období jsou známa jména několika farářů. V roce 1378 zemřel plebán Hanko, kterého nahradil duchovní Jaxon z Loun.[4] Po Jaxonově smrti v roce 1413 zaujal jeho místo další lounský rodák jménem Mikuláš.[5]

V 16. století spravovali kostel utrakvističtí kněží. K roku 1570 se vztahuje první zpráva o jeho vykradení. Toho roku v Lounech oběsili muže, který se do kostela vloupal a ukradl bohoslužebné nádoby.[6]

Kostel od severu
Severní fasáda věže

Poslední předbělohorský evangelický farář na Rané se jmenoval Jan Columella. Pocházel ze Stříbra. Než odešel do duchovní služby, učil v letech 1603–1607 na lounské městské škole, poslední dva roky jako její rektor. Teprve v roce 1627, po vydání Obnoveného zřízení zemského, přestoupil veřejně ke katolictví. Tento akt proběhl, stejně jako v mnoha jiných případech, jen na oko, v průběhu třicetileté války Columella emigroval.[7] V roce 1624 postihl Ranou rozsáhlý požár, který se kromě lounského městského dvora a pěti usedlostí vyhnul i kostelu.[6] Od roku 1627 byla Raná přifařena k Lounům. Roku 1771 zde byla zřízena expozitura, 1849 lokálie a roku 1857 byla ranská farnost obnovena.

Nejstarší částí kostela je věž až do úrovně druhého patra. Prvně na románský původ kostela upozornili Jiří Škabrada a Milada Radová-Štiková.[8] Charakter zdiva věže, tvořené menšími opukovými kvádry, je románský a lze ho hypoteticky klást na přelom 12. a 13. století. Tomu odpovídá i patrocinium kostela, které je v Čechách v té době časté.[9] Jižně na věž navazuje zdivo západní části lodi v délce asi dvou metrů, ukončené armovanými kvádry. Tato část je rovněž románská a vyznačuje původní šířku lodi. Ranský kostel tak patřil do skupiny románských kostelů s obdélnou lodí a věží v západním průčelí.

K prvním stavebním úpravám došlo ve 14. století. Tehdy byla loď rozšířena jižním a snad i severním směrem a prodloužena na východ. Z té doby pocházejí menzy hlavního a obou postranních oltářů. Dendrochronologický rozbor stropních trámů prokázal, že nejvyšší, zvonové patro věže s obloukovými okny vzniklo v 60. letech 15. století.[10]

V 80. letech 18. století proběhla barokní přestavba kostela.[11] Ze středověké stavby byly ponechány jen malé fragmenty obvodového zdiva lodi a presbytáře. Sakristie byla postavena v roce 1829, kůr a schodiště ve věži roku 1892. Roku 1933 byl kostel opatřen novým sanktusníkem.[12]

V polovině 80. let 20. století se kostel ocitl na seznamu církevních objektů, které se měly zbořit. V roce 1987 ale bylo rozhodnuto, že se opraví a předá Národnímu technickému muzeu. Po pádu komunistického režimu v roce 1989 z tohoto plánu sešlo.[13]

Stavební podoba

Portál v předsíni

Jednolodní kostel s obdélným půdorysem je postavený z opuky a býval omítnutý.[14] Presbytář na severovýchodní straně je polokruhově uzavřený a k jeho severní straně přiléhá obdélná sakristie. Boční stěny jsou opatřené opěrnými pilíři a členěné lizénovými rámci a okny se stlačenými oblouky. Před prosté západní průčelí předstupuje hranolová věž s přístavkem božího hrobu. K severní straně lodi je ještě přistavěná drobná předsíň.[11] Interiér kostela má rozměry 18,5 × 7,8 m.[14] Loď je zaklenutá dvěma poli plackové klenby oddělenými dvojicí pásů, které navazují na pilastry. V západní části lodi stojí dřevěná kruchta a nachází se zde segmentově zakončený drobný portál do prostoru božího hrobu. Na loď navazuje presbytář oddělený polokruhovým vítězným obloukem a zaklenutý stejným typem klenby. Na ni navazuje pásem oddělená koncha se dvěma lunetami. Do předsíně s průčelím zdůrazněným polokruhovým štítem se vchází taktéž polokruhově zakončeným vstupem. Uvnitř se však nachází pozdně gotický polokruhově zakončený vstup s bohatě profilovaným ostěním zakončeným oslím obloukem.[11] Po stranách portálu se nacházejí dvě visuté lilie.[14]

Zařízení

Interiér kostela je zdevastovaný. Hlavní oltář, na němž se kdysi nacházel obraz Všech svatých, pochází ze druhé poloviny osmnáctého století.[11] Pozdně gotická křtitelnice, kterou uvádí i s jejím vyobrazením Matějka, se rovněž nedochovala. Byla z opuky a vysoká jeden metr. Všechny její plochy byly pokryté lichými kružbami; v jednotlivých polích dříku bylo vytesáno osm lilií. Horní okraj lemovalnápis se jmény apoštolů a evangelistů. K vybavení patřil také stříbrný pozlacený kalich na vysoké noze s letopočtem 1529.[14][15] Do kostela byl kdysi také přemístěn obraz svatého Jiří z kaple, která stávala na vrchu Oblík.[11] Ani ten už v kostele není. Když se v roce 1892 postavil nový kůr, byly na něj instalovány nové varhany, které vyrobil Josef Tregler z Loun. Roku 1911 je opravil jeho syn, hudební skladatel a varhaník Eduard Tregler.[16]

Odkazy

Reference

  1. ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 164. 
  2. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 155645 : Kostel Všech svatých. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. ↑ EMLER, Josef (ed). Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae IV, 1333–1346. Praha: Česká královská společnost nauk, 1892. 1014 s. Dostupné online. S. 72. 
  4. ↑ EMLER, Josef (ed). Liber primus confirmationum ad beneficia ecclestica Pragensem per archidioecesim III, IV. Praha: Spolek historický, 1879. 261 s. Dostupné online. S. 86. 
  5. ↑ EMLER, Josef (ed). Libri confirmationum ad beneficia ecclestica Pragensem per archidioecesim VII, 1410–1419. Praha: Spolek historický, 1886. 350 s. Dostupné online. S. 81–82. 
  6. ↑ a b ROEDL, Bohumír; AIDLPES, Miroslav. Raná v proměnách času. Louny: Městský národní výbor v Lounech, 1985. 30 s. S. 8. 
  7. ↑ ROEDL, Bohumír (ed). Louny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 442 s. ISBN 80-7106-662-1. S. 146, 151. 
  8. ↑ RADOVÁ-ŠTIKOVÁ, Milada; ŠKABRADA, Jiří. Příspěvek k poznání románských stavebních postupů. Umění. 1976, roč. 24, s. 275. ISSN 0049-5123. 
  9. ↑ SKOPEC, Jaroslav a kol. Středověké venkovské kostely okresu Louny. Ústí nad Labem: Národní památkový ústav, 2022. 627 s. ISBN 978-80-85036-83-1. S. 473.  (Dále jen Skopec 2022).
  10. ↑ Skopec 2022, s. 474.
  11. ↑ a b c d e POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech: P/Š. Svazek III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Raná, s. 215. 
  12. ↑ Skopec 2022, s. 476.
  13. ↑ Raná, kostel Všech Svatých [online]. Praha: Michal Valenčík [cit. 2023-07-16]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b c d MATĚJKA, Bohumil. Soupis památek. Svazek 2. Politický okres lounský. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1897. Dostupné online. Kapitola Rané. Kostel Všech svatých, s. 59–60. 
  15. ↑ ZÁPALKOVÁ, Helena. Kalich z Rané. In: KLÍPA, Jan; OTTOVÁ, Michaela. Bez hranic. Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí. Praha: Národní galerie v Praze, 2015. ISBN 978-80-70355-83-1. S. 399.
  16. ↑ HORÁK, Tomáš. Varhany a varhanáři Lounska, Žatecka a Podbořanska. Louny: Státní okresní archiv Louny, 2003. 151 s. ISBN 80-86067-77-7. S. 106. 

Literatura

  • SKOPEC, Jaroslav. Románské a raně gotické venkovské kostely na Lounsku. In: HAVRLANT, Jaroslav et al. Poohří 2. Žatec: Regionální muzeum K. A. Polánka, 2012. ISBN 978-80-905007-1-6. S. 160–178.
  • ŠTĚDRÝ, František. Ranna v okresu lounském. Lounské hlasy. 1907, roč. 8, čís. 6–12. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Raná-kostel Všech Svatých.jpg
Autor: Barocco7, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Raná 002.jpg
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Raná (okres Louny) - Hlavní portál kostela
Raná 005.jpg
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Raná (okres Louny) - věž kostela Všech svatých