Kostel Všech svatých (Sedlec)
Kostel Všech svatých | |
---|---|
Hřbitovní kaple Všech svatých v Sedlci u Kutné Hory | |
Místo | |
Stát | Česko |
Souřadnice | 49°57′43,04″ s. š., 15°17′17,85″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | katolicismus |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | gotika |
Výstavba | 14. století |
Další informace | |
Adresa | Sedlec, Česko |
Ulice | Zámecká a Starosedlecká |
Oficiální web | Oficiální web |
Kód památky | 30874/2-1082 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel Všech svatých byl původně součástí cisterciáckého kláštera v Sedlci u Kutné Hory. V podzemní části se nachází kostnice (ossuarium).
Historie
S budováním hřbitovní kaple Všech svatých se začalo na počátku 14. století. Dvouvěžová hřbitovní kaple s kostnicí měla dvě podlaží. Nahoře se nacházela kaple a ve spodním patře kostnice.[1] V roce 1421 byla stavba zasažena ničivým požárem založeným husity. Po zrušení hřbitova na konci 15. století byly exhumované kosti uloženy vně i uvnitř podzemní kaple, kde je poloslepý sedlecký mnich v roce 1511 seskládal do velkých pyramid.
Kaple byly znovu obnoveny mezi lety 1703-1710 v souvislosti s celkovou obnovou kláštera podle koncepce opata Snopka a architekta Jana Blažeje Santiniho - Aichela. Významným mezníkem v historii kaple se stal letopočet 1784. V tomto roce Josef II. zrušil kromě jiných také sedlecký klášter a klášterní majetek odkoupili Schwarzenbergové z Orlíka. Ti nechali kostnici upravit do nynější podoby. Autorem světově unikátní výzdoby z lidských kostí se stal řezbář František Rint z České Skalice.
Santiniho přestavby
Santiniho úpravy zde nebyly tak velké jako v klášteře. Stavbu bylo nutné staticky zajistit, proto Santini vestavěl štít mezi věže západního průčelí a d přístavbou západní předsíně. Věže jsou rozdělené vodorovnými římsami a vrchol je zakončen arkádami s lucernou. Vertikalitu kostela Santini zdůraznil odstupňovaným opěrným gotickým systémem a umístěním vertikálních okenních otvorů. Okna jsou zakončena lomeným obloukem a jejich výplň je tvořena trojicí jeptišek s kružbou. Některé otvory jsou zazděné. Na detailu kružeb si můžeme všimnout trojlístků. Na štítu je vidět opět odstupňovaný opěrný systém s oknem zakončeným lomným obloukem.
Ve stylu svého specifického architektonického projevu, barokní gotiky upravil i interiér, včetně návrhu výzdoby z kostí a dalších doplňků jako např. řezaných korun nad pyramidami, svícnů (fiál) aj. Z kostí je zde vyobrazený znak knížecího rodu Schwarzenbergů, který se nachází u hlavního vchodu nad vstupním portálem. Dále mu lze připsat nástupní schodiště vedoucí do prostoru kostnice a dekoraci kleneb, včetně dvou polí zachované gotické klenby.[2] Zde se také nachází vstupní lomený oblouk, který je zakončen do konzol. Změnil tak orientaci vstupu do obou podlaží.
Sedlecká kostnice
Sedlecká kostnice má zajímavou historii. Původně to byl hřbitovní kostel zdejšího cisterciáckého kláštera. Podle pověsti přinesl opat sedleckého kláštera Heidenreich hrst země z Božího hrobu v Jeruzalémě a rozesel ji po hřbitově. Hřbitovní půda se tak stala součástí Svaté země a proto se sem pohřbívalo nejen z Čech, ale i z okolních zemí.[3] Tisíce lidí zde našly poslední odpočinek také v dobách epidemií.
Návštěvnost
Rok | Počet návštěvníků |
---|---|
2015 | 333 350 |
2016 | 376 713 |
2017 | 431 444 |
2018 | 446 949 |
2019 | 482 627 |
2020 | 123 781 |
2021 | 122 528 |
2022 | 230 888 |
2023 | 290 923 |
Od roku 2022 se data návštěvnosti počítají pro celý areál sedleckého kláštera, včetně kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele.
Galerie - kostnice
- Interiér kostnice
- Erb rodu Schwarzenbergů v interiéru kostnice
- Detail erbu – pole s hlavou Turka, kterému vyklovává oči krkavec
- Interiér
Odkazy
Poznámky
- ↑ Srov.: Jan Kulich (pozn. 1).
- ↑ Srov.: Mojmír Horyna, Jan Blažej Santini-Aichel, Praha 1998, s. 256.
- ↑ Srov.: Jan Kulich, Kostnice. Kutná Hora – Sedlec, Chlumec nad Cidlinou 2002.
- ↑ Památkové objekty 2018 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 16. Dostupné v archivu.
- ↑ Návštěvnost památek 2021 [online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2024-07-03]. S. 6. Dostupné online.
- ↑ Návštěvnost památek 2023 [online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2024-07-03]. S. 6. Dostupné online.
Literatura
- POCHE, Emanuel (red.). Umělecké památky Čech 3. Praha: Academia, 1980. S. 300–303.
- Horyna, Mojmír, Jan Blažej Santini-Aichel, Karolinum, Praha 1998, 490 stran
- Horyna, Mojmír, Santini: Stavby J. B. Santiniho na Žďársku, Resident, Žďár nad Sázavou 1999.
- Kryšková, Anna – Látalová, Barbora – Kraut, Jan et al., Záměření církevní architektury J. B. Santiniho, Vysoké účení technické v Brně, Brno 2010.
- Kulich, Jan, Kostnice. Kutná Hora – Sedlec, Gloriet, Chlumec nad Cidlinou 2002.
- Lomičková Radka; Sedlec; nakladatelství: Katolická teologická fakulta, Togga; r. 2009; 588 stran
- Pospíšil Aleš; Sedlec příběh podivuhodného místa Kutné Hory; vydala Nadace Kutná Hora – památka UNESCO za podpory společn osti Phulip Morris ČR a.s.; r. 2015; 204 stran
- Kuncl Vladimír, Stanislav Růžička; Santini; nakladatelství: VIDEO-FOTO-KUNC; r. 2014; 168 stran
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostnice v Sedlci na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Kostel Všech svatých (Sedlec)
- Stránky sedlecké kostnice
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: word_virus, Licence: CC BY 2.0
Coat of arms of Schwarzenberg family at Kostnice (Sedlec Ossuary) in Kutná Hora, Czech Republic
Autor: Kristina Suchomelová, Licence: CC BY-SA 4.0
Půdorys Kostnice, Sedlec
Autor: cs:User:Zp (autor:Zp), Licence: CC BY-SA 3.0
Hřbitovní kaple Všech Svatých - kostnice v Sedlci u Kutné Hory.
Autor: Pudelek (Marcin Szala), Licence: CC BY-SA 4.0
Kostnice Sedlec, Kutná Hora
Autor: Kristina Suchomelová, Licence: CC BY-SA 4.0
Detail štukové výzdoby klenby, Kostnice
Autor: Jan Kameníček, Licence: CC BY-SA 3.0
Kostnice pod hřbitovním kostelem Všech svatých v Sedlci. Odhaduje se, že obsahuje kosti 40 000 až 70 000 lidí.
Autor: Ondřej Kořínek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Detail of the Schwarzenberg coat-of-arms, executed by František Rint in 1870 for the Sedlec Ossuary.