Kostel Všech svatých (Stojice)

Kostel Všech svatých ve Stojicích
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajPardubický
okresPardubice
ObecStojice
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Diecézekralovéhradecká
DěkanátHeřmanův Městec
FarnostStojice
StatusFarní kostel
ZasvěceníVšech svatých
Architektonický popis
Stavební slohrománský sloh, gotika
Specifikace
Stavební materiálkamenný, zděný
Další informace
Kód památky28414/6-2155 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Všech svatých v obci Stojice je památkově chráněný římskokatolický filiální kostel. Jedná se venkovský pozdně gotický kostel z doby po roku 1521, barokně přestavěný a doplněný o věž roku 1707. V roku 1867 regotizován Františkem Schmoranzem. Zachovala se pozoruhodná žebrová klenba presbyteria, portál sakristie s přetínavým ostěním a gotické sanktuarium. Úzká vazba na kostel sv. Michaela v Chrudimi a potažmo k pardubické pernštejnské huti.[1]

Historie

Kostel byl postaven v první třetině 16. století někdy po roce 1521 a patrně nahradil svého dřevěného předchůdce. Vyloučen ale není ani zděný, snad ještě románský objekt. Kostel měl již tehdy dnešní podobu, ovšem bez věže, s plochostropou lodí. Součástí stavby byla od počátku dnešní sakristie, což dokládá pozdně gotický portálek. Z této doby může pocházet i klenba sakristie. Kostel byl výrazně barokně upraven v roce 1707. Pravděpodobně až v této době byla postavena věž před západním průčelím, zakončená cibulovou střechou. Byla také upravena okna lodi a do sakristie prolomen vnější vstup. Během těchto oprav dostal kostel i stávající krovy. V roce 1867 proběhla regotizační úprava kostela podle návrhu Františka Schmoranze st. V rámci této úpravy byla barokní okna nahrazena dvoudílnými lomenými okny s kružbami a věž dostala novou jehlancovou střechu. Další opravy měly jen udržovací charakter.

Popis

Areál je tvořen gotickým jednolodním kostelem s věží při západním průčelím, márnicí vystupující na severní straně z obvodu hřbitova a ohradní zdí hřbitova.[2]

Kostel

Jednolodní kostel s obdélnou lodí a trojboce uzavřeným presbyteriem, na severu přiléhá sakristie. Před průčelím věž. Vnějšek: Presbyterium opřeno jednou odstupněnými pilíři. Opěráky i na nárožích sakristie. Okna hrotitá, dvoudílná, s kružbami. V presbyteriu čtyřlisty, v lodi i plaménkové motivy. Korunní římsa kamenná, vyžlabená. V přízemí průčelní věže předsíň, s průchodem otevřeným širokými lomenými oblouky. Předsíň zaklenuta křížově. Střecha kryta taškami. Jehlan věže a sanktusová věž plechem. Náhrobky: U věže kostela náhrobky patrně majitelů Svojšic. Jižně při věži náhrobek ženský, severně s erbem. Interiér: Presbyterium sklenuto jedním polem křížové žebrové klenby, meziklenebním žebrem a závěrem. Slabá klínová, jednou vyžlabená žebra se protínají v kruhových svornících s reliéfy rozety a hvězdice. Konzoly jehlancové buď s kružbovými motivy nebo s točenými žlábky. Svazek žeber při meziklenebním žebru spadá do půlválcových přípor bez hlavic s tordovanými patkami, nad nimiž motiv provazce. Na severní straně obdélný výklenek sanktuaria rámovaný pruty. V nadpraží oslí hřbet s kytkou na vrcholu. Portál do sakristie má pravoúhlé ostění s přetínáním. Otvor vchodu sedlový. Sakristie sklenuta dvěma poli křížové klenby bez žeber. Loď plochostropá. Na západě dřevěná kruchta.

Márnice

Architektonicky jednoduchá stavba márnice asi z 2. poloviny 19. století, zapojená do ohrazení hřbitova, v průčelí obohacená o druhotně užitou gotickou okenní kružbu. Hodnotná součást venkovského sakrálního areálu. Drobná stavba na příčně obdélném půdorysu vybíhající na severní straně z obrysu hřbitova. Přízemní stavba má sedlovou střechu se zděnými štíty. V ose jižního průčelí sedlový omítaný portál. Nad portálem druhotně zazděna kružba lomeného okna kostela. Ve vrcholu štítu drobný kamenný křížek. Všechna průčelí omítána. V interiéru hrotitá dřevěná omítaná klenba.[3]

Ohradní zeď

Ohradní zeď asi z 2. pol. 19. stol. z lomového zdiva.Na koruně pultová stříška, krytá kamennými deskami. Na východní straně brána s postranními pilířky a plechovou vstupní branou.[4]

Odkazy

Poznámky

Literatura

  • POCHE, Emanuel: Umělecké památky Čech.Praha 1980, s. 428.
  • NECHVÍLE, František: Choltice městys a bývalé panství v Chrudimsku. Praha 1871, s. 49-51.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Kostel Všech Svatých ve Stojicích1.jpg
(c) Zp, CC BY-SA 3.0
Pozdně gotický kostel Všech Svatých ve Stojicích