Kostel Zmrtvýchvstání (Velká Ves)
| Kostel Zmrtvýchvstání ve Velké Vsi | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Velká Ves |
| Souřadnice | 50°35′15,66″ s. š., 16°20′16,84″ v. d. |
| Základní informace | |
| Sdružení | sociální družstvo Diakonie Broumov |
| Zasvěcení | zmrtvýchvstání Krista |
| Datum posvěcení | 1903 |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Heinrich Wolf |
| Stavební sloh | novorenesance |
| Výstavba | 1902–1903 |
| Další informace | |
| Kód památky | 49205/6-5997 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Zmrtvýchvstání s farou se nachází v části města Broumov ve Velké Vsi a je prohlášen kulturní památkou ČR.[1]
Historie
V letech 1902–1903 byl německou luteránskou církví postaven kostel Zmrtvýchvstání, který později vlastnil Husův sbor Církve československé. Jeho vysvěcení byl osobně přítomen T.G. Masaryk. Kostel byl postaven podle plánů vídeňského architekta Heinricha Wolfa (1868–1915) v německém novorenesančním slohu s prvky secese. Ve stejném slohu byla v letech 1907–1909 přistavena fara.[2] Kostel je od roku 1997 majetkem sociálního družstva Diakonie Broumov. V období 1999–2001 prošel kostel rekonstrukcí.[3][4]
Architektura
Kostel je stavba z neomítaných cihel na nepravidelném obdélníkovém půdorysu na kamenné podezdívce. Sálová loď je o pěti polích s valenou klenbou a lunetami. Kostel je orientován na sever. K severozápadnímu rohu lodi se přimyká sakristie. Jižní průčelí (předsazeno a přisazeno k věži) s dvojitým vchodem se segmentovým zakončením. Po stranách a ve středu pilastry zakončené kládím s balustrádou. Za balustrádou je velké okno složené z tabulek skla, které osvětluje kruchtu. Štít průčelí je pětistupňový členěný svislými lizenami, na okrajích vlnovky. Nároží štítu je zdobeno koulemi na soklech. Štít je zakončen křížem. [5]
Věž umístěná v jihovýchodním rohu lodi na půdorysu čtverce přechází v druhé třetině v osmistěn dělený římsou. V druhé části osmistěnu je zvonice s úzkými dvojicemi oken, která jsou krytá žaluziemi. Věž je geodetickým bodem II. třídy.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-05-25]. Identifikátor záznamu 1999993953 : Kostel Zmrtvýchvstání Páně s farou. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Broumovsko. 1. vyd. vyd. Praha: Olympia, 2003. 135 s., [24] s. barev. obr. příl. s. ISBN 807033679X, ISBN 9788070336793. OCLC 53269223 S. 127.
- ↑ Historie. www.diakoniebroumov.cz [online]. [cit. 2018-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-05-26.
- ↑ Kostel Zmrtvýchvstání s farou - Broumov kostel, Broumov (město). www.krasnecesko.cz [online]. [cit. 2018-05-25]. Dostupné online.
- ↑ a b Detail dokumentu - G0334435. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2018-05-25]. Dostupné online.
Literatura
- SEMOTANOVÁ, Eva a kol. Kladsko. Proměny středoevropského regionu. Historický atlas. Hradec Králové, UHK, 2005. ISBN 80-7286-066-6
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Zmrtvýchvstání na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Německý evangelický kostel v Broumově (BayHStA, SdA Bildersammlung 1736)
Autor: Koutne1, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: