Kostel svaté Anny (České Budějovice)

Kostel svaté Anny
Kostel svaté Anny
Kostel svaté Anny
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajJihočeský
OkresČeské Budějovice
ObecČeské Budějovice
Souřadnice48°58′26,24″ s. š., 14°28′35,48″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézečeskobudějovická
VikariátČeské Budějovice-město
FarnostČeské Budějovice-sv. Mikuláš
Užíváníkoncertní sál
ZasvěceníOtakar Jeremiáš
Datum posvěcení1. února 1621
Architektonický popis
Stavební slohbaroko, klasicismus
Výstavba1615–1620
Specifikace
Umístění oltářesever
Další informace
AdresaČeské Budějovice, ul. Kněžská
Kód památky32142/3-774 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky kapucínský klášter)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svaté Anny je bývalý římskokatolický chrám v Českých Budějovicích. Nachází se v centru města, v ulici Kněžské, a je součástí areálu tamního bývalého kapucínského kláštera, se kterým je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie

Druhý nejstarší kapucínský klášter v Čechách vznikl v Českých Budějovicích. Základní kámen klášterního chrámu byl položen v červnu 1615. Kostel svaté Anny byl dokončen v roce 1620 a 1. února 1621 byl vysvěcen. Do ulice Kněžské je obrácen boční stěnou, za odsazeným pravoúhlým presbytářem se nachází areál kláštera. V rámci josefinských reforem byl českobudějovický kapucínský konvent v roce 1788 zrušen. Kostel byl tehdy na více než 15 let uzavřen. Roku 1804 byl znovu otevřen pro bohoslužby. V letech 1843–1844 byl klasicistně upraven, takže přišel o svůj typický styl řádové kapucínské architektury s charakteristickým trojúhelníkovým štítem v průčelí, který byl nahrazen štítem novým.[2]

Koncertní síň Otakara Jeremiáše

Roku 1988 se chrám stal majetkem Jihočeské filharmonie, která jej upravila na koncertní síň Otakara Jeremiáše.[3] Koncertní síň Otakara Jeremiáše je domovskou scénou Jihočeské komorní filharmonie, která byla založena v roce 1981 a je jedinou jihočeskou profesionální filharmonií.[4][5] Sál je jedním z hlavních kulturních středisek města,[6] kde se pořádají koncerty nebo se třeba konají tradiční promoce Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity.[7]

V roce 1994 došlo k rekonstrukci zaměřené na úpravy akustických prvků, celková rekonstrukce sálu proběhla v letech 2020–2021.

Rekonstrukce 2020–2021

Dne 30. dubna 2020 schválili jihočeští radní vypsání veřejných zakázek na rekonstrukci sálu.[8] Součástí bylo odstranění balkónu s ponecháním pouze jedné řady míst, modernizovaná (méně hlučná) klimatizace, výměna sedadel (z původních 218 měl klesnout počet zhruba o 30), nové akustické obklady, osvětlení a oprava varhan. Na rekonstrukci bylo vyhrazeno 30 milionů Kč,[9] dokončení bylo plánováno na únor 2021.[8]

Rekonstrukce koncertního sálu v bývalém kostele sv. Anny s odhadovaným rozpočtem 37 milionů korun byla zahájena v červenci 2020, sál při ní prošel zásadní změnou: byla vyměněna vzduchotechnika, byly odstraněny balkony, zlepšila se akustika. Změna se dotkla podhledů, obložení stěn, byla vyměněna sedadla a klimatizace. Také varhany prošly rekonstrukcí a prohloubilo se pódium.[10] Rekonstrukci provedla stavební firma Auböck[4] na návrh ateliéru A8000 s vedoucím architektem Martinem Krupauerem, který je zároveň vedoucí projektového týmu Vltavské filharmonie. Projekt financoval ze svého rozpočtu Jihočeský kraj.[10]

Hlavním cílem rekonstrukce bylo vrátit sálu původní kostelní jednoduchost a čistotu. Prostoru vládnou jednoduché linie, dřevo a kontrast černé a bílé barvy. Vznášející se bílé akustické baldachýny pod stropem jako lehké obláčky pomáhají roznášet zvuk do všech směrů.[4] Počet jejich panelů je 31 a každý z nich o průměrné váze 30 kg je zavěšen pomocí 3 nebo 4 ocelových lanek do valené klenby kostela.[6] K dobré akustice také přispívá dřevěný obklad na zadní stěně sálu, jenž pojme 172 diváků.[11][4]

Varhany

Kostelní

Před rokem 1800 byl kostel vybaven jednomanuálnovým nástrojem o 6 rejstřících, mechanické traktuře a zásuvkové vzdušnici. Ten byl nedlouho po roce 1800 (patrně před obnovou kostela v roce 1804) přesunut do kostela svatého Jakuba Většího v Boršově nad Vltavou. Po obnově kostela, konkrétně roku 1816, byly do kostela přeneseny varhany z Augustiniánského kláštera v Táboře (mohlo jít o dvoumanuálový nástroj od Friedricha Ferdinanda Semráda). V roce 1912 postavil nové varhany v ceně 5500 K Emanuel Štěpán Petr. Šlo o dvoumanuálový nástroj o 15 rejstřících s pneumatickou trakturou a výpustkovou vzdušnicí. O dalších osudech tohoto nástroje nejsou informace.[12]

Koncertní

Pro účely koncertní síně navrhl dispozice nových varhan původem budějovický organolog Bohumil Plánský. Nástroj o 3 manuálech, 45 rejstřících a elektrické traktuře byl dokončen v roce 1988 a postavila jej společnost Rieger-Kloss[13] jako OPUS 3602. Na období 2020-2021 byla ohlášena oprava, neboť varhany nebyly „v ideálním stavu“.[9]

I. m. Hlavní stroj C–a3
1.Portunál16′
2.Principál8′
3.Flétna trubicová8′
4.Oktáva4′
5.Flétna měděná4′
6.Kvinta22/3′
7.Superoktáva2′
8.Mixtura 4–5×11/3′
9.Akuta 4×1′
10.Trompeta8′
II / I8′
III / I8′
III / I16′
II. m. Positiv C–a3
11.Kryt8′
12.Kvintadena8′
13.Kopula4′
14.Fugara4′
15.Principál2′
16.Kvinta11/3′
17.Oktáva1′
18.Mixtura 3–4×22/3′
19.Roh křivý8′
III / II8′
Tremolo II. m.
20.Zvonková hraII
III. m. Žaluz. stroj C–a3
21.Flétna dřevěná8′
22.Salicionál8′
23.Chvění housl. 1–2×8′+4′
24.Principál4′
25.Roh noční4′
26.Nasard22/3′
27.Flétna příčná2′
28.Tercie13/5′
29.Flétna lesní1′
30.Mixtura 5×11/3′
31.Dulcián16′
32.Hoboj francouz.8′
Tremolo III. m.
Aditivní stroj
33.Gamba barokní8′
34.Seskvialtera 2-3×22/3′
35.Flétna zobcová2′
36.Trubka horizon.8′
37.Trubka hlavicová4′
A / I8′
A / II8′
A / III8′
A / P8′
Tremolo A
Pedál
38.Principál prospekt16′
39.Subbas16′
40.Burdon tram.16′
41.Oktáva8′
42.Flétna basová8′
43.Chorálbas 2×4′+2′
44.Mixtura 4×22/3′
45.Pozoun16′
I / Pm8′
II / P8′
III / P8′
III / P4′

Galerie

  • Zrekonstruovaný koncertní sál v roce 2023

    Zrekonstruovaný koncertní sál v roce 2023

  • Detail koncertního sálu s dřevěným podhledem a sedadly

    Detail koncertního sálu s dřevěným podhledem a sedadly

  • Večerní nasvícený koncertní sál s akustickými baldachýny pod stropem

    Večerní nasvícený koncertní sál s akustickými baldachýny pod stropem

  • Pohled na pódium orchestru s varhany ve večerním nasvícení

    Pohled na pódium orchestru s varhany ve večerním nasvícení

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-16]. Identifikátor záznamu 143698 : Klášter kapucínský. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ VLČEK, Pavel; SOMMER, Petr; FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-85983-17-6. S. 203–204. 
  3. ↑ Jcfilharmonie.cz [online]. Jcfilharmonie.cz [cit. 2018-01-16]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d EXTERNÍ, autor. Chrám pro hudbu: Nový koncertní sál v budově bývalého kostela. Českobudějovický deník. 2022-08-22. Dostupné online [cit. 2023-11-03]. 
  5. ↑ Jihočeská komorní filharmonie | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. www.encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Koncertní síň Otakara Jeremiáše v Českých Budějovicích [online]. 2021-07-29 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. 
  7. ↑ Koncertní síň Otakara Jeremiáše | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. www.encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b PISKAČOVÁ, Eliška. Sál Jihočeské filharmonie čeká v létě rekonstrukce [online]. JTV, 2020-05-01 [cit. 2020-12-26]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b MLSOVÁ, Ludmila. Sál filharmonie bude mít lepší zvuk i sedadla, chystá se i oprava KD Slavie Zdroj: https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/koncertni-sin-ceske-budejovice-jihoceska-filharmonie-kd-slavie-divadlo-oprava.A190913_084355_budejovice-zpravy_khr [online]. MAFRA, a. s., 2019-09-16 [cit. 2020-12-26]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Začíná oprava koncertní síně v centru Českých Budějovic, změní se její interiér. České Budějovice [online]. 2020-07-16 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. 
  11. ↑ ZATLOUKALOVÁ, Nikola. Jihočeská filharmonie má nový koncertní sál. Najdete ho v kostele. Dumazahrada.cz [online]. 2022-09-08 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. 
  12. ↑ SVOBODA, Štěpán. kostel sv. Anny [online]. Štěpán Svoboda, rev. 2020-09-26 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. 
  13. ↑ SVOBODA, Štěpán. koncertní síň Otokara Jeremiáše [online]. Štěpán Svoboda, rev. 2020-09-26 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Kostel sv.Anny 05.jpg
Autor: Sophia0406, Licence: CC BY 4.0
Kostel sv.Anny, koncertní síň Otakara Jeremiáše, České Budějovice – pohled na pódium orchestru
Kostel sv.Anny 02.jpg
Autor: Sophia0406, Licence: CC BY 4.0
Kostel sv.Anny, koncertní síň Otakara Jeremiáše, České Budějovice – pohled do zrekonstruované koncertní síně
Kostel sv.Anny 03.jpg
Autor: Sophia0406, Licence: CC BY 4.0
Kostel sv.Anny, koncertní síň Otakara Jeremiáše, České Budějovice – pohled do zrekonstruované koncertní síně, nová sedadla a podhledy
ČB, Kněžská čp6, koncertní síň Otakara Jeremiáše.jpg
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 3.0
Koncertní síň Otakara Jeremiáše, čp. 6 v Kněžské ulici, České Budějovice, původně kostel svaté Anny.
Kostel sv.Anny 04.jpg
Autor: Sophia0406, Licence: CC BY 4.0
Kostel sv.Anny, koncertní síň Otakara Jeremiáše, České Budějovice – nasvícený koncertní sál