Kostel svaté Anny (Škvorec)

Kostel svaté Anny ve Škvorci
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Středočeský
Okres	Praha-východ
Obec	Škvorec
Souřadnice	50°2′49,21″ s. š., 14°44′10,68″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	arcidiecéze pražská
Vikariát	jílovský
Farnost	Úvaly
Status	filiální kostel
Užívání	pravidelné
Zasvěcení	svatá Anna
Specifikace
Stavební materiál	zdivo
Další informace
Kód památky	36016/2-2170 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svaté Anny ve Škvorci je římskokatolický filiální kostel náležící do správy římskokatolické farnosti Úvaly.^[1] Pozdně barokní kostel postavený v letech 1765–1767 se nachází na hřbitově nedaleko starého a nového zámku v centru středočeské obce Škvorec v okrese Praha-východ. Kostel je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka.^[2]

Konají se zde pravidelné sobotní bohoslužby.

Historie a popis

Dnešní škvorecký kostel sv. Anny stojí zřejmě na místě staršího gotického kostela, o kterém je zmínka již v roce 1356. Škvorecký pozdně barokní kostel sv. Anny je jednolodní. V letech 1765–1767 ho nechala postavit tehdejší majitelka zdejšího a okolních panství, vévodkyně Marie Terezie Savojská, rozená princezna z Lichtenštejna (1694–1772).^[3] O vzniku nového kostela bylo rozhodnuto v roce 1755 a plány k jeho stavbě vypracoval říčanský stavitel Tomáš Vojtěch Budil, náklady byly vyčísleny na 6 804 zlatých. Krátce nato ale vypukla sedmiletá válka a kvůli průchodům armád ve středních Čechách byla stavba pozastavena. Novým projektem byl v roce 1764 pověřen Antonín Haffenecker, který je uváděn i jako autor zvonice u kostela sv. Havla v nedaleké Štolmíři. Výstavbu kostela v letech 1765–1767 realizoval syn T. V. Budila Václav Antonín Budil, říčanský stavitel v lichtenštejnských službách a také starosta v Říčanech. Kostel byl slavnostně vysvěcen 15. listopadu 1767.

Interiérovou výzdobou byl pověřen pražský malíř Josef Hager, který také vymaloval hlavní oltář podle podkladů zaslaných Marií Terezií Savojskou z Vídně. Boční oltář s obrazem Panny Marie Pomocné pochází z 18. století, druhý boční oltář sv. Rodiny z roku 1846 byl darem knížete knížete Aloise II. z Lichtenštejna. Sochy sv. Augustina a sv. Mikuláše v nadživotní velikosti pocházejí z dílny barokního sochaře Ignáce Františka Weisse a pro kostel byly zakoupeny rodem Lichtenštejnů v roce 1861 z bývalého kláštera v Obořišti.

Ve věži býval původně zvon s reliéfem Panny Marie s mečem v prsou. Ten však byl za druhé světové války zrekvírován nacisty a v prosinci 2001 bylo na základě mezinárodní dohody zažádáno o finanční vyrovnání.

Odkazy

Reference

Literatura

• OULÍKOVÁ, Petra: Marie Terezie vévodkyně Savojská; NLN, Teologická fakulta Univerzity Karlovy, Praha, 2019; (kapitola Reorganizace farní správy, stavby kostelů a jejich zařizování, s. 169–177) ISBN 978-80-7422-695-3

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Anny ve Škvorci na Wikimedia Commons