Kostel svaté Anny (Telč)
| Kostel svaté Anny v Telči | |
|---|---|
 Kostel svaté Anny | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Vysočina |
| Okres | Jihlava |
| Obec | Telč |
| Souřadnice | 49°11′2,4″ s. š., 15°27′27,72″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Děkanát | telčský |
| Farnost | Telč |
| Užívání | filiální |
| Zasvěcení | svatá Anna |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Antonio Scotti |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1695 – 1698 |
| Další informace | |
| Ulice | Svatoanenská |
| Kód památky | 15861/7-5258 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svaté Anny je římskokatolický chrám ve městě Telč v okrese Jihlava. Nachází se východně od Vnitřního Města u Štěpnického rybníka, v areálu nového hřbitova. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Je filiálním kostelem telčské farnosti.
Historie
O vybudování nového hřbitova bylo rozhodnuto v roce 1672, kdy došlo k uzavření starého hřbitova, jenž se nacházel u farního kostela svatého Jakuba Staršího. K postavení kostela svaté Anny pak došlo v letech 1695–1698 a finančně se na stavbě podíleli místní jezuité. Realizaci provedli stavitel Antonio Scotti a zednický mistr Lorenc za pomoci dalších devíti osob.
Výzdoba
V průčelí kostela se ve výklencích nachází sochy svatého Valentina a svatého Mikuláše, jejichž autorem byl David Lipart. Před vchod na hřbitov pak byla umístěna socha svatého Donáta.
Co se týká vnitřního vybavení kostela, tak na hlavním oltáři se nachází obraz s vyobrazením Panny Marie a svaté Anny, jehož doplňuje sloupoví a figury světců a světic. Předlohou byl pravděpodobně obraz od Antona Rondeze z roku 1720. Dále jsou zde oltáře svaté Barbory a svatého Jana Nepomuckého, které byly vytvořeny někdy na přelomu 17. a 18. století. Na nich sloupoví a postavy svatých doplňují rostlinné motivy. Dále se zde nachází boční oltář Panny Marie Bolestné, na němž se podílel řezbář Štěpán Pagan z Třebíče. Také je zde umístěna jediná dochovaná ukázka řezbářství ve středověku na území Telče, kterou je socha svatého Jana Evangelisty z roku 1420, vytvořená pravděpodobně v tzv. krásném slohu. Kazatelna byla do kaple přenesena roku 1892 z kostela sv. Jakuba.
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-11-02]. Identifikátor záznamu 126378 : Kostel sv. Anny. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Literatura
- GORYČKOVÁ, Naděžda; BLÁHA, Jiří; BLÁHOVÁ, Lucie; DOSTÁLOVÁ, Jana; INDROVÁ, Martina. Průvodce architekturou Telče. Telč Architecture Guide. Příprava vydání Naděžda Goryčková. Praha: Národní památkový ústav, generální ředitelství, 2015. 368 s. ISBN 978-80-7480-035-1. S. 209–211. (česky a anglicky)
- Josef Hrdlička, Markéta Marková, Telč. Památky ve městě a okolí. Havlíčkův Brod: 1996
- Josef Rampula, Hřbitovní kostel svaté Anny v Telči, rukopis
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Anny na Wikimedia Commons - Pravidelné bohoslužby v kostele
- Kostel sv. Anny a přilehlý hřbitov na webu projektu Telč a jezuité, řád a jeho mecenáši
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Funke, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: