Kostel svaté Barbory (Batelov)
| Kostel svaté Barbory v Batelově | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Kraj Vysočina |
| Okres | Jihlava |
| Obec | Batelov |
| Lokalita | Třešťská ulice, Batelov |
| Souřadnice | 49°18′50,88″ s. š., 15°23′56,96″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Děkanát | Jihlava |
| Farnost | Batelov |
| Status | filiální kostel |
| Užívání | pravidelné |
| Zasvěcení | Barbora z Nikomédie |
| Další informace | |
| Ulice | Třešťská |
| Kód památky | 17962/7-4682 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svaté Barbory (případně také kaple svaté Barbory) je filiální hřbitovní kostel v římskokatolické farnosti Batelov, nachází se na hřbitově na Třešťské ulici v centru městyse Batelov. Je jednolodní stavbou přestavěnou do renesančního slohu v roce 1670 stojící uprostřed hřbitova. Dříve sloužil jako městský kostel. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie
Kostel byl jako kostelík osady Batelov postaven v 13. století, v současném kostele jsou dochovány zdi lodi a presbytáře.[2] Kostel měl být dle jiných zdrojů postaven jako votivní kostel v roce 1648 a během švédských válek byl vypálen a opuštěn.[3] V roce 1670 pak byl kostel přestavěn, získal tak svoji současnou renesanční podobu. K původnímu kostelu byla přistavěna sakristie, proražen vchod na západní straně kostela, zvětšena okna a zaklenut presbytář. V 19. století pak byl kostel opět rozšířen, byla postavena kruchta a plochý strop zaklenut dešťovou klenbou.[2]
K západnímu průčelí kostela s renesančním vchodem byla v 19. století přistavěna hrobka hrabat Blankensteinů, majitelů Batelovského panství. Šlo o obdélníkovou budovu se čtyřmi půlkruhovými okny na západní straně postavenou do trojúhelníkového průčelního štítu, s šindelovou sedlovou střechou[4]. Hrobka byla v srpnu 1958 zbořena místními přáteli žehu, na jejím místě měl být vybudován urnový háj, k čemuž však nedošlo[5], místo hrobky zůstalo prázdné. Kromě hrabat Blankensteinů byl v hrobce pohřben též princ Karel Gustav Wilhelm Hohenlohe-Langenburg a jeho žena Frederika[6].
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-09-25]. Identifikátor záznamu 128638 : kostel sv. Barbory. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b CAHA, Milan. kostel sv. Barbory [online]. Praha: Hrady.cz, 2008-11-08 [cit. 2017-09-25]. Dostupné online.
- ↑ Farnost Batelov. O NÁS BATELOV [online]. Batelov: Farnost Batelov [cit. 2017-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-25.
- ↑ NPU. Evidenční list nemovité kulturní památky: Kostel sv. Barbory. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online.
- ↑ BOŘECKÝ, Jiří; POLICAR, Pavel. Dějiny Batelova. Díl II.. Batelov: Obecní úřad, 2001. S. 81–89.
- ↑ MACKOVÁ, Marie. Mladší princ. Karl Gustav Wilhelm Hohenlohe-Langenburg 1777-1866.. Brno: CDK, 2014. ISBN 978-80-7325-333-2. S. 173.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svaté Barbory na Wikimedia Commons - Farnost na stránkách biskupství brněnského
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“